27.04.2006 | 07:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chřástal polní a jeho ochrana

Zdá se, že nejznámějším ptačím druhem se pro zemědělce stal v poslední době chřástal polní (Crex crex). Může za to zejména agro-environmentální titul Ptačí lokality na travních porostech – chřástal polní, do kterého mohou vstoupit zemědělci v oblastech, kde se tento ohrožený druh vyskytuje.

Díky tomu se někteří z nich teprve nyní dozvěděli, kdo vydává patří charakteristické neustávající noční volání.
Chřástal polní je zástupcem skupiny chřástalovitých, kteří jsou svým způsobem života téměř výhradně vázáni na vodní prostředí. Výjimku představuje právě chřástal polní. Ještě v padesátých letech minulého století se vyskytoval i v nižších polohách, ale kolektivizace zemědělství spojená se zásahy do krajiny a stále rostoucí intenzita zemědělské výroby jej vytlačily do převážně horských a podhorských oblastí. Tam přednostně vyhledává zejména louky, především extenzivně a nepravidelně obdělávané, výjimečně i polní kultury. Významná je přítomnost mokřin a pramenišť a také výška vegetace, její struktura a hustota. Těžiště jeho dnešního výskytu leží v nadmořských výškách mezi 400 až 800 m.
Snad ještě výraznější úbytek chřástala polního zaznamenali v západní Evropě, kde díky podpoře intenzivního zemědělství dotacemi z fondů společné zemědělské politiky v některých zemích téměř vyhynul (např. Velká Británie nebo Irsko). Proto byl chřástal polní zařazen mezi ptačí druhy, pro které mají členské země Evropské unie povinnost vyhlásit podle směrnice rady č. ES 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, takzvané ptačí oblasti. V České republice bylo navrženo 41 ptačích oblastí, z nich bylo dosud 38 vyhlášeno. Pro celosvětově ohrožené druhy, z nichž se v České republice vykytují pouze chřástal polní a orel mořský, se může vyhlásit až deset nejvýznamnějších lokalit. Chřástal polní je předmětem ochrany v ptačích oblastech Boletice, Šumava, Doupovské hory, Labské pískovce, Krkonoše, Orlické Záhoří, Králický Sněžník, Jeseníky, Libavá a Horní Vsacko. Ptačí oblasti společně s evropsky významnými lokalitami vyhlášenými podle směrnice rady č. ES 92/43/EHS vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000.
Ačkoli největší ochranu pro úspěšné hnízdění chřástala polního představuje výše zmíněný agro-environmentální titul, mohou zemědělci přispět k jeho ochraně i jinými cestami. Některé z nich ani nevyžadují významné finanční prostředky. Jde zejména o změnu kosení. Při tradičním způsobu kosení od okrajů pozemku k jeho středu zahyne až 60 procent přítomných kuřat, naopak kosením od středu ke krajům se ztráty sníží až o dvě třetiny. Pomoci lze také úpravou doby pastvy, a to jejím zahájením v co nejpozdějším termínu na pozemcích, na nichž se chřástal vyskytuje. Tím se pomůže úspěšnému vyhnízdění tohoto chráněného ptáka.
Možnostem ochrany chřástala polního na pastvinách a fungováním agro-environmentálního titulu na ochranu tohoto druhu se věnuje tříletý projekt České společnosti ornitologické, který probíhá v Novohradských horách a na Šumavě. Monitoring probíhající ve dvou letech projektu, jasně prokázal, že chřástal polní po svém návratu z afrického zimoviště nejprve obsazuje všechny vhodné lokality. Při pokosení luk nebo zahájením pastvy v období hnízdění chřástali danou lokalitu okamžitě opouštějí. Pokud se v blízkosti nachází vhodný náhradní biotop, ptáci se tam přesouvají a mohou úspěšně dokončit hnízdění. V mnoha případech tuto možnost bohužel nemají.
Jedním z hlavních cílů výše zmíněného projektu je navrhnout nejvhodnější způsob ochrany chřástala polního na pastvinách, které jsou stále častějším způsobem hospodaření na travních porostech. Řešením by mohlo být oplocení zamokřených částí pastviny, které jsou z pohledu chřástala polního nejcennější. Současně by se tím zajistila i ochrana některých ohrožených druhů rostlin a bezobratlých. V letošním roce se prakticky vyzkouší oplocenky na vybraných pastvinách.
Už na konci tohoto roku budeme tedy lépe znát odpovědi na otázku, zda můžeme chřástalu polnímu pomoci i na intenzivních pastvinách. Tento krásný pták si naši ochranu rozhodně zaslouží. Další informace naleznete na internetových stránkách www.natura2000.cz, www.birdlife.cz, www.agroenvi.cz, www.mze.cz, www.szif.cz.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Něco je špatně ! Chřástal přežil kolektivizaci zemědělství a jeho rozkvět.Vlastně nájezdy sekaček na louky a pastviny. No , ale při jeho současné ochraně nikdo nevysvětlil lišce , že je to ohrožený druh !!! No vlasně je problém v tom , že zemědělcům je taxativně zakázano v místě pravděpodobného výskytu kosit louky.
    Pro někoho zlatý pták - má dotace a nemusí nic dělat , pro druhého co potřebuje seno a seče v září a má senáž nekvalitní je to pohroma .Ovšem ještě větší pohroma je to pro srnčí a jeleny. Ti potom se nemají na čem pást!!
    Tak fakt nevím při hustotě 1 zlatý pták v Bezkydech na 100 km2 a 1 lišce na 1 km2 , kde je ten zdravý rozum .

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down