Srovnat podporu českým farmářům na úroveň starých členských zemí EU požaduje 95 procent zemědělských subjektů v Plzeňském kraji, které v průzkumu oslovila plzeňská katedra geografie Západočeské univerzity. Anketa mezi 134 podniky i samostatnými zemědělci, kterou hradila pražská kancelář Evropského parlamentu, přinesla důležitá data pro české europoslance, kteří začnou od 12. října projednávat reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude platit v dalším plánovací období EU v letech 2014 až 2020.
Součástí průzkumu byla také anketa mezi 1075 obyvateli Plzeňského kraje. Uskutečnil se jen na západě Čech, protože tamní obyvatelé i firmy mají pocit, že jsou málo informováni o evropské problematice ve srovnání s jinými regiony, řekl Jan Pátek z kanceláře EP v ČR. Právě 12. října představí Evropská komise návrh nové SZP. "Evropský parlament ji trochu předešel a nastínil svoji představu, jak by měla nová SZP vypadat a schválil zprávu německého europoslance Alberta Desse," dodal. Usiluje o rovné platby všem zemím EU, "zelenější" SZP a chce odstranit "zastropování" přímých plateb, tedy znevýhodnění velkých českých farem oproti jiným zemím. "Naši europoslanci jsou ve všech bodech jednotní a hájí zájmy zemědělců napříč politickým spektrem," řekl. Podle Pátka směřuje 41 procent rozpočtu EU právě do SZP a peníze se podle EP nemají snižovat, ale Evropská komise chce určité snížení navrhnout. "Reforem bylo několik, ale tato je unikátní. Poprvé do ní může hovořit EP, který je na stejné úrovni jako členské státy a rada," dodal."Více než 80 procent oslovených subjektů, mezi nimiž bylo všech 14 největších firem s více než stovkou zaměstnanců, uvedlo, že se cítí ohroženi společnou zemědělskou politikou," uvedl vedoucí průzkumu Jaroslav Dokoupil. Důvody jsou nerovnosti v platbách zemím původní patnáctky a novým členským zemím, nejednotnost uplatňování dotací i jejich snižování, neustálé změny, tvrdší požadavky i přísnější kvóty. Farmáři nechtějí, aby se zvyšoval podíl kofinancování z národních rozpočtů, protože ČR na něj nemá peníze. Téměř 95 procent oslovených nechce do roku 2020 snižovat výdaje na SZP, potvrdila anketa. Nová SZP se má podle naprosté většiny západočeských agrárníků zaměřit na zvyšování kvality a bezpečnosti potravin, na zajištění zdravého životního prostředí pro další generace, na rozvoj venkova, zajištění stability pro zemědělce a na udržení mladých v odvětví. Na ekologické hospodaření se orientuje jen třetina oslovených, protože je podle nich drahé, jde tam málo dotací a chybí odběr produktů. V regionu se cítí farmáři stoprocentně konkurenceschopní, v ČR z 94 procent, ale v EU jen z necelé jedné pětiny. Bavorští sedláci jim většinou nekonkurují, protože Češi hospodaří jen ve svém prostoru. "Takto odpovědělo 71 procent subjektů, což je překvapivé," řekl Dokoupil. Přeshraniční česko-bavorská spolupráce v podnikání nezajímá 56 procent respondentů, třetina zemědělců ji vnímá negativně a jen 15 farmářů kladně.
V Plzeňském kraji je 3108 aktivních zemědělských subjektů, z toho 1773 samostatných farmářů, 347 firem má do deseti lidí, stovka do 50 pracovníků a 35 podniků zaměstnává do 100 lidí. Výběr 134 subjektů byl čistě náhodný, řekl Dokoupil. Podle něj jde o velmi reprezentativní vzorek, podobně jako u 0,55 procenta oslovených obyvatel regionu.
