Od doby vzniku ruského embarga klesly ceny mléčných komodit, jako je sušené odstředěné mléko, máslo, sýry o 40 až 45 procent. Ceny na trhu se pohybují kolem 1800 euro za tunu, což odpovídají kolem 5,50 až 5,70 za litr syrového kravského mléka. Případné intervenční nákupy do skladů Evropské unie nic neřeší. Uvedl to minulý týden na slavnostním setkání k 20. výročí vzniku odbytového družstva Morava, které se konalo ve Vyškově, představitel společnosti Inter Lacto Oldřich Gojiš.
Připomněl, že mnoho zboží zůstalo ležet na skladech. Embargo postihlo zejména výrobce sýrů a takových komodit, jako jsou sušené odstředěné a plnotučné mléko, syrovátky, nebo másla. Podle Gojiše potravináři odmítají intervenční nákupy. Důvodem je to, že nákupní ceny jsou srovnatelné s cenou na trhu. „Navíc peníze přijdou za dva až tři měsíce a intervenční nákupy se týkají nového zboží, protože je třeba speciální balení a značení,“ vysvětlil Gojiš s tím, že současné složité situaci by pomohly subvencované vývozy. Cena, za kterou by se prodalo zboží na zahraničních trzích, by byla státem dorovnána tak, aby zemědělcům nevznikaly ztráty. Gojiš podotkl, že Litva dává na subvencované vývozy 17,5 miliony eur. „To by nám pokrylo jednu třetinu roku,“ podotkl. Se subvencovanými vývozy by souhlasil také finanční ředitel společnosti Olma Martin Kristian.
Představitelé odbytové organizace i hosté se ve svých příspěvcích dotkli také otázky zrušení mléčných kvót, ke kterému by mělo dojít příští rok na jaře. Zatím však nikdo neví, co se po tomto kroku stane. Někteří producenti se obávají nadbytku mléka na trhu, jiní nečekají převratné dopady. Podle předsedy odbytového družstva Morava Oldřich Žďárského se podle budování nových stájí pro dojnice v sousedních zemích dá čekat, že zrušení kvót s sebou přinese zvýšenou produkci mléka a tlak na cenu. „V každém případě, co se týká ČR, v rámci bilance mléčné suroviny potřebujeme, aby naši obchodní partneři jí dokázali část vyvézt. Důležité rovněž je, aby se české výrobky, které produkují mlékárny, dostaly na pult za rozumnou cenu,“ poznamenal Žďárský.
Místopředseda družstva Pavel Sáňka ilustroval, že v České republice se vyrobí zhruba 2,8 miliardy litrů mléka, spotřeba je 2,4 miliardy a 400 milionů tvoří nadprodukci. Ta se prodává se do sousedních zemí. Upozornil však na to, že v mléčných výrobcích se doveze v ekvivalentu 600 až 800 milionů litrů mléka. Toto množství by měl být exportováno zase v jiných produktech, shrnul a poukázal na to, že mléko se stalo významným zahraničně obchodním artiklem. „Naučili jsme se dobře dělat mléko, máme čtvrtou nejvyšší užitkovost v Evropě po Nizozemsku, severských státech a Velké Británii. Produkujeme kvalitní mléko a naše mlékárny dělají kvalitní výrobky,“ prohlásil Sáňka s tím, že otázkou je cena mléka.
Podle Kristiana si producenti budou muset zvyknout na volatibilitu mléčného trhu. „Mléko z hlediska živočišných komodit vidíme jako stabilnější a perspektivní,“ řekl. „Důležité však je, aby to, co se vyrobí, se i zpeněžilo,“ doplnil. Podle Sáňky v této vertikále hraje také významnou roli odbytové organizace, jejímž úkolem je zajistit odbyt a peníze za produkty.
