Menu
e-shop
Na biologickou ochranu jde ročně v dotacích asi asi pět miliónů korun. V budoucnu by ale pěstitelé, kteří se rozhodnou používat tzv. integrovanou produkci hroznů a vína, mohli získat až 16 000 korun na hektar vinice. Používání ekologicky šetrných technologií by podle připraveného návrhu
rovným dílem dotoval státní rozpočet a Brusel. Informoval o tom Milan Hluchý z firmy Biocont Laboratory.
Sedmdesátka vinařských podniků používá moderní technologie na 4000 hektarů z celkových 11 500 hektarů vinic. Pěstitel musí mimo jiné výrazně omezit hnojení průmyslovými hnojivy nebo užití chemických postřiků. "Firmy ušetří alespoň třetinu peněz za pesticidy. Nižší výnosy vyvažuje vysoká kvalita," doplnil Hluchý s tím, že úroda bývá nižší o tři až čtyři tuny na hektar.
Pravidla integrované produkce stanovují například i povolené postupy a materiály při výrobě vína. Zakázáno je použití různých potravinářských barviv nebo plastových nádob, což má zaručit hygienicky nezávadné víno. Společnosti, které na tuto výrobu přistoupily, sdružuje od roku 1990 Svaz integrované produkce.
Na Břeclavsku a Znojemsku, kde je největší výměra vinic v
tuzemsku, používají ekologicky šetrné technologie ve vinicích od roku 2000. K signalizaci výskytu škůdců zde slouží síť 45
meteorologických stanic a deseti pozorovacích bodů. Jednou z již známých částí této výroby je úplné odbourání přípravků proti roztočům, což umožnilo nasazení a podpora jejich dravých konkurentů do viničních porostů.
Celosvětově zastřešuje integrovanou produkci vinařský ústav ve švýcarském Woedenswillu. V Rakousku tímto způsobem hospodaří na 70 procentech celkové výměry 48 000 hektarů vinic.
