Cíle snižování emisí EU zřejmě splní

Podle výroční zprávy komise o plnění cílů z Kjóta je Evropská unie na dobré cestě ke splnění závazků vyplývajících z Kjótského protokolu v oblasti snižování nebo omezování emisí skleníkových plynů. Poslední prognózy ukazují, že EU-15 splní svůj cíl snížit emise o osm procent. Deset z dvanácti zbývajících členských států EU má rovněž individuální závazky v rámci Kjótského protokolu. Podle prognóz sníží své emise o šest až osm procent proti úrovni výchozího roku. Tohoto cíle dosáhne díky kombinaci přijatých politik a opatření, nákupu emisních kreditů z projektů ve třetích zemích, získání povolenek a kreditů od účastníků systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a činností lesního hospodářství, která podporuje absorpci uhlíku z ovzduší. Informoval o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas prohlásil: „Tyto prognózy potvrzují čelné postavení EU při plnění našich mezinárodních závazků v oblasti boje proti klimatickým změnám. Ukazují, že EU-15 je na dobré cestě ke splnění cíle stanoveného v Kjótu na období 2008–2012. A díky balíčku opatření EU v oblasti klimatu a energetiky, který byl letos přijat, jsme již zavedli klíčová opatření k mnohem většímu snížení emisí do roku 2020, a to o 20 % ve srovnání se stavem v roce 1990. To zatím žádný jiný světový region neudělal. Snížení o 20 % však nebezpečným změnám klimatu nezabrání, proto se EU zavázala, že dosáhne snížení až o 30 % za předpokladu, že ostatní velcí znečišťovatelé přispějí spravedlivým dílem ke splnění ambiciózní celosvětové dohody o klimatu uzavřené v prosinci v Kodani. Nejdůležitější je, aby naši partneři v průmyslovém světě a velké rozvíjející se ekonomiky dodržovaly své povinnosti.“
Na základě Kjótského protokolu se patnáct zemí, které byly členskými státy EU v době schválení Kjótského protokolu (tzv. EU-15), zavázalo snížit své společné emise skleníkových plynů v letech 2008–2012 o 8 % ve srovnání s určeným výchozím rokem (ve většině případů je jím rok 1990). Tento společný závazek byl převeden na cíle snižování emisí v jednotlivých státech EU-15, přičemž tyto cíle jsou podle evropských právních předpisů závazné.
Společný cíl pro emise v zemích EU-27 neexistuje. Deset ze dvanácti členských států, které přistoupily k EU v letech 2004 a 2007, má v rámci Kjótského protokolu individuální závazky na snížení emisí do období 2008–2012 o šest procent nebo o osm procent proti úrovni výchozího roku. Žádný cíl na snížení emisí nemá pouze Kypr a Malta.
Jak bylo oznámeno v květnu, byly emise skleníkových plynů v zemích EU-15 v roce 2007 – posledním roce, pro nějž jsou k dispozici úplné údaje – o 5,0 % nižší než úroveň výchozího roku. To kontrastuje s více než 44% hospodářským růstem za stejné období. V EU-27 celkově se emise mezi výchozím rokem a rokem 2007 snížily o 12,5 %.
Evropská agentura pro životní prostředí navíc odhaduje, že v roce 2008 se emise v zemích EU-15 dále sníží až o 6,2 % ve srovnání s hodnotami výchozího roku. Odhaduje se, že emise v zemích EU-27 jsou v současné době o 13,6 % nižší než je úroveň výchozího roku.
Zpráva Komise o plnění cílů vycházející z nejnovějších prognóz členských států ukazuje, že se díky stávajícím politikám a opatřením, která již byla provedena, očekává v zemích EU-15 za období 2008–2012 snížení emisí o 6,9 % v porovnání s výchozím rokem.
Plány deseti členských států EU-15 nakoupit kredity z projektů zaměřených na snižování emisí uskutečněných ve třetích zemích v souladu s tržním mechanismem Kjótského protokolu (mezinárodní obchodování s emisemi, mechanismus čistého rozvoje a nástroj společné implementace) by znamenaly další snížení o 2,2 %. Tím by celkové snížení dosáhlo 9,0 % , a překonalo tak cíle EU vyplývající z Kjótského protokolu. Předpokládá se, že získání povolenek a kreditů od účastníků systému EU ETS přinese snížení o další 1,4 %.
Plánované zalesňování a obnova lesů, které vytvářejí biologické „nádrže“ absorbující oxid uhličitý z ovzduší, by přispělo k dalšímu snížení emisí o jedno procento.
Dále probíhají diskuse o dodatečných politikách a opatřeních, jejichž provedení by přineslo další snížení o 1,6 %. Celkem by to znamenalo snížení o zhruba 13,1 %3, což by zajistilo bezpečnostní rozpětí dostačující pro dosažení cíle snížit emise o 8 %.
Prognózy ukazují, že všech deset států EU-12, které si stanovily cíle podle Kjótského protokolu, své závazky splní nebo i překoná.
Současná nejistota týkající se trvání a závažnosti hospodářského poklesu a jeho dopadu na emise by mohla vést k přehodnocení prognóz, jakmile budou vyhlídky jasnější. Kromě toho je možné, že prognózy v některých členských státech podhodnocují budoucí snížení emisí, protože dosud neberou v úvahu balíček opatření EU v oblasti klimatu a energetiky, který byl letos přijat.
Dále je třeba zlepšit metodiku používanou při odhadování účinku EU ETS. Přesnější prognózy účinku EU ETS vyžadují rozsáhlé a důsledné metodiky a vytváření předpokladů.
Odhady emisí skleníkových plynů je třeba posuzovat z hlediska již dosaženého snížení, které za období 1990–2007 činilo 9 % v zemích EU-27 a 4 % v zemích EU 15. Máme-li do roku 2020 dosáhnout cíle snížení o 20 nebo dokonce 30 %, musí se snahy o snižování v celé EU urychlit.