Cílem Asociace soukromého zemědělství a Komory soukromých lesů SVOL je posílení vlastnických práv

Soukromí vlastníci lesní a zemědělské půdy budou usilovat o posílení svých práv, o rozvoj trvale udržitelného lesního hospodaření a o podporu rodinných farem jako osvědčeného modelu šetrného hospodaření na venkově. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) a Komory soukromých lesů při podepsání memoranda o spolupráci. Spolupráce mezi organizacemi vznikla jako reakce na nedostatečné hájení zájmů soukromých vlastníků půdy.

Vláda v řadě věcí zklamala

Předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký uvedl, že cílem spolupráce bude zejména posílit práva vlastníků půdy a pokračovat v tlaku na politické zástupce při prosazování práv soukromých vlastníků půdy. "Chceme předcházet tomu, aby náš majetek nebyl zatěžován věcmi, které ztěžují samotné hospodaření," řekl Podstatzký. Zmínil například zvyšování daňové zátěže nebo byrokracii. Podle Šebka chtějí organizace řešit i trend skupování zemědělských podniků nebo velké množství malých rozdrobených vlastníků v důsledku kolektivizace. "Posledních 30 let dochází jen k omezování práv vlastníků a je potřeba, aby někdo ten prapor zvedl a začal se tomu věnovat," řekl předseda ASZ Jaroslav Šebek. Zlepšit práva vlastníků měla novela zákona o lesích a novela mysliveckého zákona. Mysliveckou novelu už se ale zřejmě současné vládě prosadit nepodaří, míní Šebek. "Tato vláda nás v řadě věcí zklamala, ale nebudeme na to rezignovat, a naopak k tom budeme přistupovat ještě aktivněji," uvedl Šebek. Ministr zemědělství Marek Výborný ve svých dřívějších vyjádřeních uváděl, že obě novely jsou spojité nádoby a musí být prosazeny společně. Podle člena ASZ Daniela Pitka bude novela mysliveckého zákona dávat smysl i samostatně, její účinnost a vliv na stav lesních porostů ale bude snížena. Novely zmíněných zákonů začaly vznikat mimo jiné v reakci na změnu klimatu a na kůrovcovou kalamitu, po které bylo nutné obnovit desítky tisíc hektarů lesů v ČR. Sazenice nových stromů byly potřeba ochránit, zejména před přemnoženou zvěří, a podle Podstatzkého je ochrana účinnější při komplexním hospodaření, což se daří zejména větším vlastníkům. Proto organizace v novelách prosazovaly změny v právech soukromých vlastníků a snížení výměry honiteb, aby více soukromých vlastníků mohlo obhospodařovat lesy komplexně a přizpůsobit si metody hospodaření. Bez prosazení myslivecké novely budou mít drobní vlastníci v ochraně horší výchozí pozici, tvrdí Podstatzký. I to je jeden z důvodů, proč vznikla spolupráce mezi organizacemi. Novela lesního zákona by mohla podle dřívějšího vyjádření Výborného také finančně podpořit sdružování vlastníků malých lesů do speciálních spolků, což by ulehčilo situaci mnoha majitelům s malými výměrami, kteří sami nezvládají správu svého lesa.*