11.10.2004 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Čím pole a lesy zahřejí venkov

O dotaci na výrobu a zpracování biomasy z vlastní zemědělské činnosti a její uvádění na trh, jak se nazývá jeden z titulů operačního programu, nepožádal jediný zemědělec. I tento fakt leccos vypovídá o jejich vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Tento pojem se totiž nedá zužovat jen na tekutá biopaliva – bionaftu a bioetanol, s nimiž si pěstitelé spojují vítané uplatnění pro běžné plodiny – řepku a pšenici. Netradiční energetické plodiny zatím oslovily jen pár nadšenců. A stát, ač má před sebou jasně dané „zelené“ závazky, zatím neudělal mnoho pro to, aby zajistil jejich splnění.

Česká republika má do roku 2010 spotřebovávat 12 procent energie z obnovitelných zdrojů. Asi není přímo povinností zemědělců, ani domácností se trápit tímto cílem, který se navíc může zdát časově dosti vzdálený. Probudit by se ale měla státní exekutiva a nestačí, dá-li si vláda do svého programu obecný slib o podpoře obnovitelných zdrojů energie. V jejich využívání jsme na chvostě Evropy, dobře si uvědomuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Posun si slibuje od nového zákona o podpoře elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů, který zatím ve sněmovně prošel prvním čtením.
Jenže, platí tu zákon o ochraně ovzduší s jasným zadáním uplatňovat od 1. května letošního roku minimální podíl biopaliv v dopravě. A nic se přitom neděje. „Stále není prováděcí předpis. Pasivita exekutivy může způsobit, že nenaplníme směrnice Evropské unie a z Bruselu pak naše republika nemusí dostat peníze, vázané na dodržení direktiv EU,“ varuje Jiří Holas, poradce akreditovaný ministerstvem zemědělství.
I bez dotažené legislativy a jasného finančního rámce se ale dá něco dělat, dokazují konkrétní příklady, o nichž se mimo jiné hovořilo na nedávném semináři v Mladé Vožici. Akce zaštítěná ministerstvem zemědělství, Ústavem zemědělských a potravinářských informací, MAS (místní akční skupina) Krajina srdce a hostitelským městem, se snažila přispět k osvětě o využití biomasy z místní zemědělské a lesní produkce na venkově.
Teplo z místní produkce
Právě MAS Krajina srdce, sdružení obcí a občanů z Táborska účelově založeného k využívání podpor z programu Leader, v tomto směru podniká první krůčky. „Příroda je naše největší bohatství a z toho vycházejí aktivity sdružení,“ říká jeho předseda Miroslav Dlouhý, starosta města Mladá Vožice. Obce z nejsevernější části bývalého táborského okresu se už v roce 1999 spojily do Mikroregionu Venkov, který se se svými projekty většinou úspěšně ucházel o prostředky z Programu obnovy venkova a z těchto zkušeností těží i v programu Leader. U jeho české části (Leader ČR) uspělo sdružení Krajina srdce s pěti projekty, mezi nimiž jsou dva týkající se biomasy – vytvoření trhu s tímto alternativním palivem a bioplynová stanice pro zpracování místní biomasy. Nyní se hlásí také o unijní peníze z Leader+.
„Jde o to, využít místní produkce. Biomasa je tu k dispozici – v našem mikroregionu je 8500 hektarů lesů, z nichž 15 procent vlastní obce,“ doplňuje Petr Hienl z technické kanceláře MAS Krajina srdce. Na líh se podle něho může zpracovávat také kukuřice, brambory či obilí ze zdejších polí. „Na energetické plodiny ale zatím málokdo slyší. Přechod k nim bude pozvolný, žádná revoluce,“ předpovídá. Díky podpoře z Leader ČR si na dvou místech mikroregionu pořizují dva štěpkovače a dvě motorové pily. „Pro nezaměstnané bude práce, když budou tahat dřevo z lesů a dávat ho do štěpkovačů. Zároveň chceme uvést biomasu do domácností – sdělit lidem, o jaké palivo jde, kde si ho mohou koupit, prostě udělat z něj zboží,“ vysvětluje Hienl.
Antonín Brož, starosta obce Borotín, zapojené do tohoto projektu, nepochybně věří, že biomasa může vytěsnit hnědé uhlí, kterým tu dnes topí většina domácností. „Plyn v menších sídlech nikdy nebude, elektřina je drahá a kusové dřevo také, navíc jeho nákup je problematický. Díky štěpkovačům se z lesů zužitkuje odpad, který se jinak bez efektu spálí, poslouží i náletové dřeviny a dřevo z prořezávek, které se nyní nechává zetlít,“ oceňuje starosta.
Místo hnědého uhlí řepková sláma
Roky podloženou zkušenost s topením řepkovou slámou může nabídnout pacovská společnost Selekta. Skleníky, v nichž šlechtí brambory a doplňkově je využívá pro pěstování sadby květin a zeleniny, vyhřívá slámou od roku 1996. Předtím jeden rok experimentovala s elektřinou a do té doby měla dva kotle na hnědé uhlí. „Sláma řepky má srovnatelnou výhřevnost s hnědým uhlím – kolem 18 MJ/kg, zatímco u slámy ze pšenice je to 15,5 a u dřevní hmoty 14,5 MJ/kg,“ porovnává ředitel Selekty Josef Diviš. Ekonomicky zajímavé je pro firmu vytápění díky tomu, že zužitkovává slámu ze své produkce. Řepku pěstuje na 90 hektarech. Za topnou sezónu, která trvá od listopadu do dubna, upotřebí 800 balíků o váze 200 až 220 kilogramů (80 x 80 cm).
Poradí, jak na to
Pacovský příklad je cestou, jak lze na obhospodařované půdě s využitím vlastní mechanizace připravit biomasu pro vytápění svých objektů – podnikových kotelen nebo domácností na rodinných farmách. Jako nejpřirozenější a nejekonomičtější ji propaguje Vlasta Petříková ze sdružení CZ Biom. „Téměř polovinu biomasy, potřebné pro splnění cíle u obnovitelné energie do roku 2010, bude nezbytné záměrně vypěstovat,“ upozorňuje. Dřevo a dřevní odpad by podle propočtů sdružení měly pokrýt 24 procent z obnovitelných zdrojů, sláma obilnin a olejnin necelých 12 procent a bioplyn kolem 16 procent. Cíleně pěstovaná biomasa má tedy pokrýt zbývajících 47 procent, z toho rychle rostoucí dřeviny mají tvořit pouhých asi osm procent.
„Zemědělcům poradíme, co je kde vhodné pěstovat, co se mu vyplatí, zajistíme poradenství při pěstování,“ nabízí Jiří Hlávka službu společnosti Fytena z Kostelce nad Orlicí. Firma může také zprostředkovat odbyt biomasy do kotelen, poradit obcím a mikroregionům s jejich energetickými projekty. „Vždycky musí vycházet ekonomika,“ zdůrazňuje.

Rozhodují dotace
Šťovík Uteuša, technologicky nejvíce propracovaná energetická bylina, se u nás podle Vlasty Petříkové pěstuje na výměře téměř tisíc hektarů půdy. „Bez podpory by se ale tento program naprosto propadl. Poznali jsme to letos, kdy hrozilo, že žádné dotace na energetické byliny nebudou,“ konstatovala. Sice opožděně, ale přece, vyhlásil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ve druhé polovině června mimořádnou podporu, která měla nahradit vakuum po programu uvádění půdy do klidu. Podle mluvčího fondu Tomáše Vyšohlída o ni požádalo 36 zájemců, jen jeden neuspěl. Dotace 2000 korun na hektar nakonec šla celkem na 1031 hektarů. Celková podpora činila tedy kolem dvou milionů korun, ale rok předtím, kdy dotace v rámci programu set-aside vyplácel Státní zemědělský intervenční fond, přesáhla 5,2 milionu korun. „Z toho 4,3 milionu putovalo k pěstitelům šťovíku na dotovanou plochu 788 hektarů. Dohromady získalo podporu 952 hektarů s energetickými bylinami, když platba na hektar činila 5500 korun,“ upřesnila mluvčí fondu Jitka Sluková.
„Ministerstvo zemědělství si uvědomuje, že pěstování energetických plodin by mělo být podpořeno,“ ujistil na semináři v Mladé Vožici jeho zástupce Jaroslav Humpál. Ve svém rozpočtu na příští rok vyčlenilo MZe podle Hugo Roldána z odboru komunikace na tento účel pět milionů korun. „Dotace na hektar orné půdy oseté energetickými bylinami by měla být ve výši do dvou tisíc korun,“ uvedl s tím, že příslušný materiál se nyní připravuje a během října by ho měla projednat operativní porada ministra. „Podporované byliny budou z jednoletých laskavec, konopí seté, saflor, sléz přeslenitý krmný, komonice bílá jednoletá a dvouletá, pupalka dvouletá, hořčice sarepská, z víceletých a vytrvalých šťovík krmný, čičorka pestrá, mužák prorostlý, jestřabina východní, topinambur, sléz vytrvalý, oman pravý, z energetických trav sveřep bezbranný a horský, psineček veliký, ovsík vyvýšený, lesknice rákosovitá, kostřava rákosovitá a ozdobnice čínská,“ jmenoval Roldán.
Minimálně po příští dva roky se těchto dotací musí ujmout český rozpočet, protože naši zemědělci nemohou počítat s platbou 45 eur na hektar z bruselského rozpočtu. „Tento uhlíkový kredit platí pro země, které přejdou na zjednodušené platby vázané na farmu. My máme ještě pro rok 2006 jiný systém a není vyloučeno, že v něm budeme pokračovat do roku 2008. Tím se ale současně zříkáme platby 45 eur na hektar,“ uvedl náměstek ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

Bude se vyvážet i biomasa?
Jihočeský kraj nyní pracuje na dvou ukázkových projektech, které by měly lidem biomasu přiblížit. „Ve spolupráci s Rakouskem a za přispění strukturálních fondů má vyrůst biplynová stanice, která bude spotřebovávat pro výrobu energie šest tisíc tun biomasy – hnoje, trávy a senáže,“ představil záměr Zdeněk Študlar z Krajské energetické agentury. Investice, která má přijít na 21 milionů korun, je ve fázi začínajícího územního řízení. „Jižní Čechy jsou z velké části v oblasti LFA, kde je žádoucí zatravňovat. Jenže co s trávou? Tímto nabízíme využití pro výrobu energie,“ říká Študlar.
Druhým pilotním projektem, chystaným v jižních Čechách, je náhrada hnědého uhlí ve vytápění pěti obcí (bez plynofikace) dřevními peletami. „Hlavní je zajistit jejich přísun za rozumnou cenu. Po zvýšení DPH sice stoupla na 2900 korun za tunu oproti dřívějším 2600 korunám. Průměrná cena pelet ze dřeva v republice je ale 3800 korun,“ porovnává Študlar. Zatímco vytápění rodinného domu koksem přijde podle něho za rok na 25 100 korun, zemním plynem na 24 500, tak dřevními peletami na 24 200 korun.
„Zaznamenáváme tu z Rakouska poptávku po biomase, kterou by si u nás do budoucna rádi kupovali. Ale měli bychom si uvědomit, k čemu to může vést – my ji budeme sousedům prodávat a od nich pak kupovat povolenky na emise,“ varuje zástupce jihočeské Krajské energetické agentury.
Jihočeský kraj nedávno vydal publikaci o hospodárném zacházení s energiemi, která vznikla z iniciativy pracovní skupiny Jihočeského kraje a Horních Rakous, zaměřující se na přeshraniční spolupráci v oblasti energie. Kdo uvažuje o změně vytápění či stavbě nového domu, může publikaci nazvanou Úspora energií získat zdarma na krajském úřadě. Dostupná je i na jeho webové stránce.

Agrární koncepce pro energetickou soběstačnost
Energetická soběstačnost venkova je jedním z hlavních cílů vládní agrární koncepce na období let 2004 až 2013. Jak připomíná Tomáš Doucha, snahou je zlepšit příjmy zemědělců při poklesu jejich příjmů za potravinářskou produkci, přispět k zaměstnanosti na venkově, jeho energetické soběstačnosti a zlepšení životního prostředí. „Je tu ale riziko, že samotné pěstování biomasy může být energeticky náročné, a to by pak sledované cíle zpochybňovalo,“ upozorňuje.
Česká republika bude muset brát vážně rámcové směrnice EU k obnovitelným zdrojům energie a podle Douchy je naší nevýhodou, že v jejich naplňování jsme teprve na samotném počátku. „Po vstupu do unie jsou tu jisté stimulace pro producenty energetických bylin, i když některé nemohou na rozdíl od původních členských zemí využít,“ poukazuje Doucha. To zatím platí třeba o tzv. uhlíkovém kreditu 45 eur na hektar, nemůžeme také využívat program uvádění půdy do klidu. „Pěstitelé energetických plodin jsou ale chráněni vůči třetím zemím, i když tuto bariéru nebude možné do budoucna udržet. Stimulem pro ně bude povinnost přimíchávat minimální podíl biopaliv do pohonných hmot, stejně jako povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů za pevné ceny. Zemědělci pak mohou využívat investiční podpory z Horizontálního plánu rozvoje venkova na rychle rostoucí dřeviny nebo operačního programu na diverzifikaci činností. Pomoc nabízí i Českomoravská záruční a rozvojová banka,“ vyjmenovává.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down