Čistota vody v našich řekách se stále zlepšuje. Je to zejména díky postupující výstavbě čistíren odpadních vod, využívání efektivnějších výrobních technologií, ale také rušení či omezení provozu řady průmyslových podniků. Vyplývá to ze zprávy o stavu ochrany vod, kterou projednala vláda.
Lepší stav povrchových vod připisuje zpráva i nižšímu používání průmyslových hnojiv. Na druhé straně však konstatuje, že právě ubýváním bodových zdrojů znečištění vod — města a obce a výrobní objekty bez čističek - nabývají větší význam zdroje plošného znečištění. K nim řadí zpráva i zemědělské hospodaření. "Jeho podíl je podstatný zvláště u dusičnanů, pesticidů a acidifikace (okyselování)," tvrdí zpráva s tím, že vliv zemědělské výroby se liší v různých oblastech a závisí na intenzitě a způsobu hospodaření." Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové ovlivňuje v řadě vodních nádrží jakost vody nepříznivě eutrofyzace (zvyšování obsahu živin, zejména sloučenin dusíku a fosforu). "Problematické je například přehnojování rybníků při chovu ryb a v posledních letech opětovný nárůst používání průmyslových hnojiv," uvedla mluvčí.
Na veřejnou kanalizaci bylo loni napojeno více než osm milionů obyvatel, tedy téměř 79 procent. Tento podíl je podle zprávy nad průměrem evropských zemí, které jsou členy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Ten dosahuje jen 62 procent. Do veřejných kanalizací šlo loni skoro 546 milionů kubických metrů odpadních vod, z nichž téměř 94 procent předtím prošlo čistírnami či jinými podobnými zařízeními s různou účinností. "Všechna sídla nad deset tisíc obyvatel mají alespoň základní mechanicko—biologické čištění odpadních vod. V současné době je prioritou výstavba čistíren a kanalizací v obcích nad dva tisíce obyvatel a rekonstrukce stávajících čistíren v obcích nad pět tisíc obyvatel," vysvětlila Šůlová. Přes dosažené zlepšení však stále není podle zprávy možné považovat současný stav za vyhovující. Problémy jsou hlavně v některých úsecích toků, které mají méně vody a přitom vysokou kumulaci zdrojů znečištění. Nejhorší jakost vody má Bílina, silně znečištěná je i voda v Lužnici pod Veselím nad Lužnicí, v Zákolanském potoce, v Chomutovce a v řadě dalších menších toků a potoků. Mikrobiální kontaminace toků v ČR je vysoká a pochází zejména z komunálních zdrojů. Mírně se lepší i jakost podzemních vod. U nich se jako nejvýraznější znečištění jeví dusíkaté látky (hlavně dusičnany a amonné ionty), chloridy a kovy (hlavně hliník). Vyšší koncentrace dusíkatých látek jsou zejména v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou.
