V zájmu Evropské unie by bylo sjednotit výši spotřebních daní z alkoholických nápojů, a to směrem vzhůru. Podle mínění Evropské komise by to zabránilo tendencím převozu nápojů přes hranice pro vlastní spotřebu, nebo pašování za účelem zisku. Vyplývá to z analytické zprávy, která má vyvolat celoevropskou debatu.
V současné době Evropská komise podle jejího mluvčího nepočítá s tím, že by úpravu spotřební daně zanesla přímo do návrhu směrnice. Na to je vinařská lobby moc silná, soudí. Navíc postoj a členských států ke spotřebním daním se liší.
Minimální zdanění piva činí podle směrnice EU deset centů na litr, tvrdého alkoholu 1,54 eura na láhev 0,7 litru a silných vín 31 centů na láhev. Pro vína a šumivá vína žádná minimální hranice neexistuje. Státy si mohou stanovit jakékoli vlastní daně, které ale nesmějí být nižší než unijní.
Česko patří mezi země, kde je alkohol zdaňován nižšími sazbami, minimální hranici aplikuje na pivo a na víno. Šumivá vína zatěžuje daní 51 centu na láhev a na tvrdý alkohol aplikuje daň 2,33 eura. Podařilo se jí vyjednat trvalou výjimku na nižší zdaňování podomácky vyrobené slivovice.
Naopak nejvyšší daně zavedly ve Švédsku, Finsku a Británii. K sedmičce destilátu musejí například Švédové na spotřební dani připlatit 15,41 eura.
Do debaty by se podle Evropské komise měli zapojit výrobci alkoholu a zejména vinaři, ale také spotřebitelé a lékaři. Právě lékaři mají poukazovat i na škodlivost požívání alkoholu.
