Členské země si drží stálé pozice

Reakce členských zemí EU na poslední reformu společné zemědělské politiky, kterou předložil komisař Franz Fischler, jsou prakticky stejné, jako u reformy červencové. Jednoznačně s návrhem souhlasily Německo, Dánsko, Švédsko, Británie a Nizozemsko. Rozhodně proti byly naopak Španělsko, Francie, Itálie a Irsko.

Posledně jmenované země ostatně konzultovaly na okraji zasedání možnost vymyslet "vyváženější" alternativu k projektu Fischlera.
Podle španělského ministra Miguela Ariase Caneta je návrh EK nevýhodný pro pěstitele obilí, rýže i masa. Německá ministryně Renate Künastová naopak usoudila, že
evropské zemědělství nutně potřebuje vyrábět bezpečnější
potraviny, věnovat více péče životnímu prostředí a zvířatům,
sázet na kvalitu produkce - Fischlerova reforma umožňuje
financovat všechny tyto podněty místo pouhého objemu produkce.
Nový návrh EK předpokládá postupné snižování přímých
zemědělských podpor od roku 2006 po dobu sedmi let. Na malé farmy to nemá mít žádný vliv. Ty, které berou dnes na přímých platbách od 5000 do 50 000 eur ročně, přijdou za tuto dobu o 12,5 procenta přímých podpor; ty s příjmy nad 50 000 eur budou kráceny o 19 procent.
Z takto uspořených peněz navrhuje Evropská komise především financovat opatření na rozvoj venkova, což je tzv. druhý pilíř společné zemědělské politiky, ve Fischlerově pojetí její budoucnost. Daleko více peněz má jít na ekologické a
krajinotvorné aktivity.