07.01.2007 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Co bylo loni dobře a co špatně

V závěru loňského roku položil týdeník Zemědělec některým představitelům českého zemědělství a potravinářství tři otázky: Co vás v oblasti zemědělství a zemědělské politiky v minulém roce nejvíce potěšilo, co vás naopak nejvíc rozladilo a co očekáváte od roku 2007. Jak oslovení „repondenti“ odpovídali, si nyní mohou přečíst i návštěvníci Agrowebu.

Jiří Papež, předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

1. Jsem spokojen z toho, že se podařilo splnit předvolební slib a dorovnat přímé platby zemědělcům za rok 2007 na dojednaný objem. Také jsem rád za to, že se v zemědělském výboru sešli bez ohledu na politickou příslušnost poslanci, kteří rozumějí a chápou české zemědělce a chtějí společně s nimi řešit jejich problémy a obstát v Evropě.

2. Rozladěn jsem z toho, že jedna významná společnost opouští český cukrovarnický průmysl. Z toho se musíme umět poučit, aby se situace neopakoval i u jiných komodit. Celá věc ukázala na skutečnost, že to v Evrospké unii nebudeme mít jednoduché a musíme mít ostřejší lokty.

3. Celý český venkov začne pracovat s novým Evropským zemědělským fondem rozvoje venkova. Budeme se učit využívat finanční prostředky podle nového modelu a moc bych si přál, abychom obstáli. Je to výzva ale také úkol pro exekutivu, legislativu ale hlavně obyvatele našeho venkova.

Jan Veleba prezident Agrární komory ČR

1. Mnoho toho opravdu nebylo, ale z toho mála bych především uvedl dorovnání přímých plateb na maximální možnou výši. Hovořím o poslancích parlamentu a navýšení plateb top up při schvalování rozpočtu o 1,9 miliardy korun. Vážím si toho a zejména chci vyzvednout práci zemědělského výboru poslanecké sněmovny.

2. Především eskapády na postu ministra. Tři ministři za rok je opravdu hodně a mně to připadá, že se zkouší co to zemědělství snese. Budu ale upřímný. Moje největší zklamání, chcete-li rozladění, byla konkrétní politika první ministryně zemědělství v dějinách ČR i předchozího Československa. Nečekal jsem, že budeme jednou z mála zemí, která nepodpoří start biopaliv. Nečekal jsem, že navrhne snížení národních dotací. Nečekal jsem, že v podstatě cokoli s čím přijdeme se nesetká z podporou. Je to nepříjemné, pro mne je šéf resortu osoba hodná úcty, ale nemohu říct nic jiného. Apropó – zná někdo případ, kdy se otevírá první továrna na biolíh v zemi a šéf resortu odmítne k tomuto aktu přijet? Nikde se to nestalo, jenom u nás letos na podzim v Dobrovici.

3. Především to, že po dlouhé době bude v čele resortu osobnost, o kterou se budeme moci opřít. Osobnost, se kterou budeme, stejně jako je to ve většině jiných zemí, konzultovat klíčové věci, komunikovat ku prospěchu nás zemědělců. To je základní očekávání. No a pokud se týká přímo nás tak očekávám, že rok 2007 bude určitým mezníkem, ve kterém konečně začne koncentrace a spojování zemědělců do silných odbytových organizací. Chci očekávat i to, že naši partneři, čeští zpracovatelé udělají něco podobného. Že začnou minimálně koordinovat svoji obchodní politiku vůči tomu, kdo tento trh deformuje, kdo jednostranně diktuje, vůči obchodním řetězcům. A konečně, očekávám že bude pokračovat probouzení politiků a státní administrativy vůči českému zemědělství a že zastavíme propad a na druhé straně nastartujeme programy nepotravinářského využití naší produkce. Sečteno a podtrženo, očekávám, že po dlouhých letech zvedneme hlavu.

Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR

1.Potěšil mne třeba úspěch našeho lobbování za srovnání hodnoty DPH u potravin i změna vyhlášky o dopravě, která zmírnila tvrdost některých opatření vůči řidičům rozvážejícím zboží. Největší radost mám z toho, že jsme zpátky vybojovali národní podporu pro potravináře.

2. Několika diskriminačními opatřeními vůči potravinářům mne rozladila Evropská unie. Je to například definice malých a středních podniků a také ekonomické závislosti, které mnohým našim firmám znemožňují čerpat dotace. Dále je to přístup Bruselu k podpoře značky Klasa a také k možnosti, abychom získali podporu pro marketing na trzích třetích zemí. V poslední době je to i otázka názvu pomazánkové máslo. V tom mne unie rozladila a hodně zklamala.

3. Myslím, že jsme nastartovali dobře, v programech je více peněz, což je podstatné. Čekám, že budeme umět je vyčerpat a že opravdu pomohou. Co mne trápí, je rozdíl mezi potravináři, jejichž výrobky jsou uvedeny v příloze 1 a ostatními. Chtěli bychom se pokusit v tom něco udělat, i když je to úkol velice obtížný a nevím, jak si s ním poradíme. Novelizuje se zákon o potravinách a my bychom chtěli, aby to byla komplexní novela. Hlavně chceme řešit značení potravin. Chtěli bychom být velice aktivní a ochránit průmysl od nesmyslných věcí, které unie v různých typech značení chystá. Cílem by podle nás mělo být zjednodušení značení, a to bychom také chtěli dostat mezi priority českého předsednictví.

Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR

1. Potěšilo mě, že se zemědělci se dovedli zorientovat v podmínkách Společné zemědělské politiky EU, což se zejména projevilo za prvé v nárůstu výše podpor a dotací do příjmů zemědělských podniků. V roce 2006 se oproti roku 2003 (roku před vstupem ČR do EU) podpory a dotace zvýšily o zhruba 14 miliard korun s tím, že byly zejména využity pro plnění environmentálních požadavků, zajištění směrnic pro zabezpečení zdravotní nezávadnosti a kvality potravin a welfare hospodářských zvířat. Za druhé se to projevilo v relativně vysokém využívání podpor EU v rámci operačního programu pro zemědělství. Jako další pozitivum minulého roku lze uvést dorovnání národních doplňkových plateb na úroveň vyjednanou v Kodani, a zvládnutí realizace plateb a podpor Státním zemědělským intervenčním fondem v závěru roku 2006.

2. Stále se snižující produkční rozměr českého zemědělství. Po vstupu ČR do EU se obnovil pokles zemědělské produkce, především živočišné výroby, nejvíce v produkci hovězího, vepřového i drůbežího masa a vajec. Ve srovnání produkce připadající na hektar zemědělské půdy je ČR na polovině průměru EU-25. Problémem je také zvyšující se saldo zahraničního agrárního obchodu, což lze považovat za velmi negativní ukazatel agrární politiky státu. Příkladem negativního vlivu reformované společné zemědělské politiky na rozměr českého zemědělství je ukončení činnosti tří cukrovarů společnosti Eastern Sugar v ČR.

3. Další rozšíření Evropské unie bychom měli využít ke zlepšení postavení na trhu. Rovněž je žádoucí více se prosadit v rozhodování orgánů EU, v tom směru očekáváme nové náměty a přístupy ČR v reformě SZP v rámci přípravy na předsednictví ČR v EU. Naší prioritou je udržení a podle podmínek i zvýšení produkčního rozměru českého zemědělství a snížení záporného salda zahraničního agrárního obchodu, resp. zvětšení tržního podílu českého zemědělství na domácím a evropském trhu. Toho můžeme docílit sdružováním zemědělců do odbytových družstev a účinnější spoluprací se zpracovatelskými podniky za přispění proexportní politiky státu.

Stanislav Němec, předseda Asociace soukromých zemědělců

1.Výměna na postu šéfa ministerstva zemědělství a následný obrat v politice tohoto úřadu.

2.Když začnu zjišťovat, jak fungovalo ministerstvo zemědělství s různými svými kauzami a kamarádskými vazbami před nástupem paní ministryně Vicenové.

3. Spíš doufám v to, že se konečně otevře nějaká relevantní debata o směrech českého zemědělství, zejména před českým předsednictvím a před reformou společné zemědělské politiky.

Zdenek Koubek předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů

1.Nejvíce mě potěšilo, že se podařilo naplnit 65 procent přímých plateb na rok 2006, a také nový parlament, který schválil dorovnání přímých plateb na úroveň 70 procent na rok 2007. Včetně národních plateb zvýšil zemědělský rozpočet o 2,35 miliardy korun a stalo se tak poprvé po vstupu země do EU, že zemědělci mají pokryty platby v příštím roce v plné výši zákonem.

2.Celý rok byl poznamenán nečinností vlády v důsledku voleb. Nejasnosti kolem biopaliv, nekoncepčnost ministerstva zemědělství, nekomunikace po volbách s nevládními organizacemi. No a vyvrcholením byl odchod cukrovarnické společnosti Eastern Sugar z ČR. Vláda se snažila cosi zachraňovat, ale na věci se nic nezměnilo.

3.Očekávám zklidnění politické situace po ustanovení nové vlády. Očekávám koncepčnost
ministerstva zemědělství. Očekávám, že se dočkáme skutečné agrární politiky, systémovým řešením problematiky zemědělství.

Bohumír Dufek, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů

1. Nejvíce mne potěšilo, že po dlouhých a složitých jednáních jsme dokázali přesvědčit naše politiky o potřebnosti zemědělské politiky a poskytování dotací pro zemědělce. Dorovnání dotací na sedmdesátiprocentní úroveň EU pomůže stabilizovat situaci v zemědělství a v zemědělských podnicích pro příští rok. Současně mne potěšilo, že naši občané stále více a více začínají kupovat české potraviny, a také, že nespěcháme se zavedením Eura. Mám totiž obavu, že by nám mohl razantně klesnout hospodářský růst.

2. Nejvíce mne rozladila situace kolem výroby českého cukru, kdy jsme nedokázali uhájit českou pozici v rámci EU. Současně se mi nelíbilo rušení zemědělských škol a učilišť, protože je to do budoucnosti krok špatným směrem. A nelíbí se mi, že se k nám vozí stále větší množství mnohdy nekvalitních zemědělských komodit, které snižují českou produkci. Na druhé straně musím ale podotknout, že jsem si vědom nekompromisní situace na trhu.

3. Myslím si, že rok 2007 bude velice složitý, hlavně pro naše občany, protože očekáváme daleko větší nárůst zdražení energie i potravin, což samozřejmě sebou přinese náš větší tlak na zvyšování mezd. Současně věřím, že se snad stabilizuje situace na české politické scéně. Jako občané této země si přeci nezasloužíme, aby nás politici takto vodili za nos. Současně i věřím, že se nám podaří prosadit naše odborové zájmy v rámci naší mezinárodní organizace EFFAT a že jako zástupci Odborového svazu pracovníků zemědělství ještě zvýšíme naši autoritu v zemědělském sektoru.

Vladimír Eck, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu ČR

1. Letos mne určitě velmi potěšila rychlost podzimních výplat stěžejních zemědělských dotací LFA, SAPS a doplňkových přímých plateb top-up. Výplaty probíhají ještě rychleji než loni.

2. Nikoho zřejmě netěší současná nestabilní politická situace.

3. Příští rok nás čeká opět mnoho práce. Pokračujeme v plnění akreditačních kritérií, začala reakreditace. Prioritou je samozřejmě zajištění plynulých výplat finančních prostředků zemědělcům

Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí ČR

1. Za Českou republiku to, že jsme byli první zemí, která předala Program rozvoje venkova Bruselu. Za Svaz marginálních oblastí další nárůst našich členů. Dále je pro mě pozitivním zjištěním, že se do podvědomí společnosti dostává fakt,že extenzívní zemědělec v LFA dostává zaplaceno za produkci „veřejného zboží“ zejména pro obyvatele měst, ale i vesnic (krajinotvorba, životní prostředí, vodohospodářské, rekreační a zdravotní funkce, ekologické zemědělství).

2.V první polovině roku opožděné platby, které způsobily letos velké problémy farmářům v LFA v kombinaci se zrušením původně odsouhlaseného odkladu překlenovacích úvěrů pro farmáře z LFA. Ve druhé polovině roku jednoznačně odklad zavedení Programu rozvoje venkova do praxe v roce 2007 a nedodržení kontinuity v přechodu od HRDP na PRV

3.Včasné spuštění a bezproblémovou administraci PRV pro ty, kdo se chtějí do něho přihlásit.
Pokračování reformy zemědělského sektoru v LFA oblastech směrem k multifunkčnímu zemědělství s orientací i na neprodukční funkce.

Michal Němec, předseda Českomoravského svazu mlékárenského

1. Potěšující určitě byla dobrá úroveň uplatnění našeho zboží na společném trhu EU. Loni došlo u některých sortimentů výrobků k velmi významným nárůstům exportu. Projevilo se to především u tekutých mlék v konzumním balení, jejichž vývoz se ve všech kategoriích ve srovnání s rokem 2005 až zdvojnásobil. Export je orientován především na německý trh (43,5 procenta) a na Slovensko (38,3 procenta). Zvýšil se i export zakysaných mléčných výrobků, především jogurtů, jehož nárůst přesahuje 80 procent. Nejvíce výrobků se uplatňuje na Slovensku (36procent), významný je však podíl vývozu i do ostatních členských zemí unie, např. Rakouska, Francie, Polska, Maďarska.

2. Z pohledu českých zpracovatelů mléka je velmi nepříznivý vývoz mléčné suroviny na zpracování do zahraničí. Podle údajů statistiky se za deset měsíců roku 2006 exportovalo více než 260 mil. kg mléka v cisternách, z toho 96,5 procenta do Německa. Tento prodej syrového mléka mimo ČR v průběhu roku postupně sílil, takže lze říci, že nyní dosahuje podílu zhruba 15 procent z celkových dodávek mléka. To je již významný objem, který dost výrazně ovlivňuje vývoj na trhu s mlékem u nás. České mlékárny přitom již několikrát deklarovaly svůj vážný a seriozní zájem zpracovávat veškeré české mléko v tuzemsku.

3. V letošním roce připravujeme velmi významnou akci prestižní pro celý český mlékárenský průmysl. Na podzim se pod názvem World Dairy Forum uskuteční v Praze kongres Evropské mlékařské asociace (EDA). V jeho rámci proběhne ještě řada dalších důležitých akcí, jichž se zúčastní delegace všech členských států EU. Pokud tedy mám říci, co očekávám od roku 2007, je to naděje na úspěch českého mlékárenství, a toto očekávání by se nemělo týkat jen kongresu EDA.

Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa

1. Loni navázal náš svaz spolupráci s chovateli masného skotu, s nímž chceme společně podporovat spotřebu hovězího masa. Podařilo se nám také proniknout do struktur EU, a to do Svazu evropských řezníků a do organizace, která hájí zájmy jateční výroby a ochodu s masem. Letos se staneme plnohodnotnými členy a budeme tak mít možnost dostat se do evropské "kuchyně" a ovlivňovat věci, které se týkají našeho oboru.

2.Nejvíce nás rozladila jednání kolem tzv. špekáčkové vyhlášky, která zavádí přísné požadavky na naše výrobky, ale nemůže postihnout dováženou produkci. Zlobí nás také malé zastoupení potravinářů na ministerstvu zemědělství, snižující se spotřeba hovězího masa a pokračující tlak obchodních řetězců.

3. V letošním roce chceme dotáhnout do konce otázku zmíněné vyhlášky, podporovat spotřebu hovězího masa a pracovat na odpovídajícím zastoupení potravinářů na ministerstvu.

Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR

1. Nejvíce mě potěšilo to, že Vinařský fond mohl po březnové notifikaci zahájit činnost tak, jak mu ji předepisuje zákon o vinohradnictví a vinařství. Bylo to už skutečně zapotřebí, neboť finanční prostředky od vinařů jsme vybírali, ale nemohli jsme je ve prospěch našeho vinohradnictví a vinařství využívat.

2. Snažím se, aby takových situací bylo co nejméně, i když samozřejmě všichni víme, že to nejde. Většinou některé záležitosti neprobíhají tak, jak by mohly. Je to množina , ale konkrétní událost uvést nemohu.

3. Hlavně to, že se bude dařit v práci a dále z prostředků, které má Vinařský fond k dispozici, podpoříme naše vinohradnictví a vinařství. Zároveň chceme, aby značka Vína z Moravy, Vína z Čech, reprezentovala skutečně to nejlepší, co naše vinice dávají, a to jsou naše původní vína. Sám bych byl rád aby mi sloužilo zdraví a to samé přeji všem čtenářům vašeho týdeníku

Pavel Sáňka, předseda představenstva Mlecoop

1. Demokratický výsledek parlamentních voleb, který neumožňuje vládu jednostranné většiny.

2. Nízká politická zralost politiků a médií, kteří „demokraticky“ neuznávají názory druhých, znevažují voliče přípravou nových voleb.

3. Pokračování v nechutném politickém se předvádění parlamentních stran.
Další znehodnocování rozměrů našeho zemědělství, českými „rádoby národohospodáři“

Dana Tůmová, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie

1. Nejvíce mne potěšily dílčí úspěchy v nové pozici předsedy Českomoravské drůbežářské unie při projednávání směrnic EU a nastavená dobrá spolupráce se státními organizacemi, jako jsou ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní zemědělský intervenční fond a další.

2. Největším zklamáním pro mě byla a stále je nedůvěra některých drůbežářských společností v ČMDU a její aktivní činnost a v odmítání základní myšlenky, tj. že je třeba řešit problémy za všechny, nikoliv za jednotlivé subjekty.

3. Cílem v letošním roce prohloubit spolupráci se státními institucemi a přesvědčit nedůvěřivé , že ČMDU není zbytečná, ale je jejich pomocníkem.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down