Kdo bude na trhu nejlacinější při standardní kvalitě, ten bude úspěšný. Výrobní náklady tedy musí trvale klesat. Tuto filozofii si vzala za svou akciová společnost Rabbit CZ Trhový Štěpánov. Má proto přesně naplánováno, s jakými ukazateli chce vstoupit do Evropské unie.
Rabbit těchto dnů, to je více než 16 tisíc hektarů zemědělské půdy s nosnými plodinami obilí a kukuřice, dále produkce jatečných prasat, drůbeže a mléka, vlastní zpracovatelské kapacity a více než stovka maloobchodních prodejen, v nichž firma prodává asi 44 procent ze svých výrobků.
„Pracujeme na tom, aby prvovýroba měla celkem 20 tisíc hektarů. V příštím roce chceme vykrmit 92 tisíc prasat do průměrné porážkové váhy 113 kilogramů, letošní produkce bude 76 tisíc prasat. Vlastní drůbeže v tomto roce zpracujeme více než šest milionů kusů, napřesrok by to mělo být kolem osmi až deseti milionů při váze 2,05 kilogramu. U mléka se ze současné roční produkce asi 20 milionů litrů chceme během dvou následujících let dostat na 27 až 30 milionů,“ vyčísluje záměry v prvovýrobě ředitel Rabbitu Zdeněk Jandejsek.
Drůbeže mohou zpracovat 20 milionů kusů, letos to bude kolem 14 místo 16 plánovaných milionů vzhledem k přetlaku na trhu. Blízkým cílem Rabbitu je zvýšit zpracování prasat na Jatkách v Českém Brodě, kde nyní rozšiřují kapacitu. Místo 44 procent produkce, kterou si v tomto roce prodají sami, chtějí zvýšit podíl na 60 procent. „Do řetězců nyní dodáváme asi deset procent, snahou je dvojnásobek. Zbytek prodáváme před dlouhodobé zákazníky,“ upřesnil Jandejsek.
Jaké si podnik stanovil cíle v produktivitě práce? Jeden pracovník na 40 až 100 tisíc kusů drůbeže, v chovu prasnic bude jeden ošetřovatel na 200 až 250 zvířat, ve výkrmu prasat pak na dva až tři tisíce kusů. Jeden člověk bude muset pečovat o 60 až 80 dojnic. Výrobní náklady, s nimiž chce Rabbit soutěžit na rozšířeném trhu, jsou u jatečných kuřat 18,60 koruny na kilogram, u jatečných prasat 27,80 Kč/kg, u mléka 7,20 koruny na litr. Ředitel Jandejsek popírá, že v letošním roce musí být mléko nutně ztrátové. Z produkce od 870 dojnic ze špičkového chovu v Trhovém Štěpánově budou mít zisk přes deset milionů korun.
Přibližně 80 procent ze své produkce plánuje Rabbit umisťovat v tuzemsku, zbytek vyvážet na východní trhy. „Zatím se nám to ale nedaří,“ přiznává ředitel.
Společnost by letos měla vytvořit obrat 1,3 miliardy korun. „Na to máme úvěry 95 milionů korun, přitom je problém získat další,“ zpochybnil Jandejsek tvrzení Oldřicha Knaifla, že banky začínají být k agrárnímu odvětví vstřícnější.
Ředitel Rabbitu by také přivítal, aby Česká republika nekladla překážky v zaměstnávání cizinců. „Na ruční práci při zpracování drůbeže naše lidi neseženeme. Poměr Čechů a zahraničních dělníků by měl být asi 70 ku 30,“ předpokládá. Pracovníci v manažerských pozicích musí být vysoce kvalifikovaní, zainteresovaní na zisku a investicích. Stoupnout má také podíl vlastní suroviny při zpracování ze současných více než padesáti na šedesát procent. „Dohlížíme si tak na kvalitu a surovinu dostáváme ve správný čas. Peníze za zboží se nám díky vlastnímu prodeji rychle vracejí, nejsme závislí na platební morálce odběratelů,“ oceňuje Jandejsek. Za důležité považuje zachovat dynamiku růstu obratu – za posledních sedm let nebylo meziroční zvýšení nižší než 20 procent s výjimkou loňského roku, kdy to bylo jen 13 procent. „Přestože ceny drůbeže letos klesly v prvním pololetí o třicet procent, u prasat o dvacet procent, bude mít letos Rabbit výnosy 3,1 miliardy korun,“ zdůraznil ředitel.
Jedině silný podnik bude podle něho při sílící globalizaci schopen odolat konkurenci. „Když se neudržíme, tak musíme fúzovat. Pokud se v zahraničí dostává podnik do problémů, hned se spojuje se silnějším, nebo nabízí k prodeji. U nás je ale situace špatná. Podniky, které měly jít dávno do konkursu, podmínku danou zákonem nedodržují a nikdo to ani nekontroluje. Přebírali jsme deset zkrachovalých podniků, takže vím, o čem mluvím.“
Jaké přednosti a nevýhody vstupu do EU vidí úspěšný manažer? Za obrovské plus považuje ucelenou držbu půdy, lepší využití strojů v prvovýrobě, ještě po několik let levnější pracovní sílu, technologie i domácí surovinu. „Česká republika má v průměru vyšší koncentraci výroby, to znamená, že naše produkce bude levnější,“ zdůrazňuje. Slabiny spatřuje v nedůvěře k tuzemským výrobkům, negativem je neznalost domácích značek i negativistické přístupy médií. V náš neprospěch připočítává nedostatek vlastního kapitálu a velkou závislost na úvěrech při rozšíření firmy, přitom možnosti jejich získání se podle Jandejska zhoršily. „Budou nás brzdit i nízké produkční kvóty, nižší úroveň přímých plateb. Handicapem je nedostatečné jazykové vybavení u středního personálu. V neposlední řadě pak špatná hospodářská politika státu – systém je zkostnatělý a úředníci nemají základní vědomosti,“ kritizuje Jandejsek, oceněný jako manažer roku 2001. Za příklad zkostnatělosti uvádí: „Kdyby stát podpořil vývoz nadprodukce drůbeže dotací pět korun na kilogram, uspořil by šestkrát víc, než vynaložil na export pšenice z loňské sklizně. Přitom celá vertikála by měla práci a byla v zisku.“
