Co limituje rozvoj agroturistiky?

Zemědělských farem, které u nás poskytují ubytování a další služby pro turisty, přibývá jen pomalu. Většímu rozvoji tohoto druhu turistiky v České republice totiž brání zvyk odjíždět na víkendy a kratší dovolené na chaty a chalupy. Uvedl to Jaromír Beránek z analytické společnosti Mag Consulting. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Josefa Stehlíka by dalšímu rozvoji oboru prospěly podpůrné programy a zjednodušení podnikatelského prostředí.

Podle Beránka se dnes v republice poskytováním ubytování a souvisejících služeb ve venkovské turistice zabývá 700 až 1000 farem a zemědělských družstev. Tento počet se sice zvyšuje, nicméně ročně přibývají jen desítky poskytovatelů. Celková kapacita lůžek v tuzemské agroturistice tak nepřekračuje deset tisíc, uvedl Beránek. V Rakousku nebo Itálii je to přitom dvacetinásobek. Okruh potenciálních zákazníků pro agroturistiku u nás podstatně snižuje chataření a chalupaření.
Agroturistika v okolních zemích zabraňuje odchodům zejména mladých lidí z vesnic a pomáhá chránit lidové tradice a životní prostředí na vesnici, podotkl Stehlík. Kromě doplňkového zdroje příjmů do peněženek zemědělců vidí Stehlík hlavní přínosy agroturistiky v možnosti vzniku pracovních míst také pro další členy rodin sedláků. Agroturistika přispívá k rozvoji služeb na venkově, farmářům navíc přináší další možnost pro odbyt jejich výrobků, doplnil. Například v Bavorsku přitom venkovskou turistiku přímo podporuje vláda, upozornil Stehlík. V České republice by podle něj jejímu dalšímu rozvoji výrazně pomohla například podpora prodeje zemědělských výrobků přímo ze dvora nebo vzniku malých porážek a zpracovatelských provozů přímo na farmách. Malí zpracovatelé zemědělských produktů si dlouhodobě stěžují, že přísné tuzemské předpisy jim přímý prodej výrobků znesnadňují, podotkl Stehlík. To se ale možná změní. Ministerstvo zemědělství v polovině dubna uvedlo, že do dvou let legislativu malovýrobcům zjednoduší minimálně na úroveň jejich kolegů v Rakousku a Německu.