ČR na Radě AGRIFISH: Situace zemědělců je složitá, pomoc z navýšené zemědělské rezervy musí být rychlá a cílená

Aktuální situace na zemědělských trzích a budoucí podoba společné zemědělské politiky po roce 2027 byly hlavními tématy jednání Rady ministrů zemědělství a rybolovu (AGRIFISH) v Lucemburku. Českou republiku na jednání zastupovala náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková. Infornuje o tom tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Vývoj zemědělských trhů

Jak zpráva dále uvádí, ministři diskutovali o vývoji zemědělských trhů, které nadále ovlivňují dopady ruské invaze na Ukrajinu, vysoké ceny energií a zemědělských vstupů i zhoršující se klimatické podmínky. Česká republika upozornila zejména na kombinaci nízkých cen zemědělských komodit a vysokých nákladů, které zásadně ovlivňují rentabilitu zemědělských podniků.

„Současná situace je pro zemědělce mimořádně složitá. Kombinace vysokých nákladů na energie, hnojiva a pohonné hmoty spolu s nízkými výkupními cenami výrazně oslabuje jejich ekonomickou stabilitu. Problematická situace je zejména u mléka, vepřového masa, cukru, olejnin, ovoce a zeleniny,“ uvedla náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková.

Dostupnost a ceny hnojiv

Zásadním tématem byla také dostupnost a ceny hnojiv a navrhované navýšení zemědělské rezervy na úrovni EU, která má pomoci zemědělcům čelit problémům s likviditou. Česká republika zdůraznila potřebu rychlého a cíleného využití této podpory a vyzvala Evropskou komisi k jasnému nastavení podmínek a časového rámce dalšího postupu. Dále upozornila na konkrétní dopady klimatických extrémů – zejména jarních mrazů, které poškodily ovocnářskou produkci.

„Podpora musí být rychlá, cílená a transparentní. V České republice se letos k vysokým cenám hnojiv přidaly i ekonomické dopady extrémních klimatických jevů. Zejména škody po jarních mrazech jsou velké, a zemědělci potřebují okamžitou pomoc,“ doplnila Špalková.

Budoucí společná zemědělská politika

Druhým klíčovým bodem jednání byla budoucí podoba společné zemědělské politiky po roce 2027. Ministři se shodli na potřebě zjednodušení pravidel a posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Česká republika prosazovala zejména větší flexibilitu pro členské státy při nastavování podpory a důraz na subsidiaritu. Zdůraznila také hlavní témata pro nadcházející jednání o nastavení konkrétních podmínek budoucí zemědělské politiky.*