30.09.2008 | 02:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

ČR odmítá krácení podle velikosti

Česká republika se na dnešním trilaterálním jednání ministra Gandaloviče s evropskou komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerovou Boelovou a francouzským ministrem zemědělství a rybolovu Michelem Barnierem opět důrazně vyslovila proti principu progresivní modulace, tedy krácení přímých plateb založené na velikosti podniků. Zdůraznila nezbytnost nalezení nástroje pro ošetření citlivých sektorů. Odmítla také kofinancování modulovaných prostředků jako dodatečnou zátěž pro státní rozpočty s rizikem narušení konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu. Informoval o tom tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
mělo jediné, ale o to důležitější téma: health Check.

„V této fázi projednávání je pro nás zásadní přesvědčit Evropskou komisi o selektivním dopadu progresivní modulace na země jako Česká republika. Paradoxně to totiž představuje zavedení nezdravých prvků do společné zemědělské politiky, což je v absolutním rozporu s původní myšlenkou health check – tedy s kontrolou zdravotního stavu této politiky,“ vysvětlil ministr Gandalovič. „Veškerá opatření podobná progresivní modulaci znamenají umělé vytváření bariér v rámci jednotné Evropy a jdou proti duchu nadcházejícího českého předsednictví, jehož mottem je „Evropa bez bariér“, doplnil 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč.
Jak už ministr Gandalovič několikrát zdůraznil, systém přesunu peněz z tzv. I. do II. pilíře (přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova) postavený na velikosti farem je k některým zemím nespravedlivý a zakládal by vznik dalších nerovností mezi starými a novými členskými státy. ČR patří k těm, které by na navržené schéma doplatily nejvíc – postihlo by zhruba polovinu zemědělských podniků a přes 90 procent výměry půdy. Průměrná farma EU má 29 hektarů, například ve Francii je to 42 hektarů, ale v ČR 129 hektarů. 
Od roku 2010 by členské státy měly mít možnost až 10 procent z tzv. národní obálky použít na přímé platby. Řeší to článek 68 novelizovaného nařízení Rady. ČR chápe toto opatření jako možnost ošetřit tzv. citlivé sektory, což v našich podmínkách představují škrob, len, chmel a zejména skot. Podle Gandaloviče je ale současné znění příslušného článku příliš složité a nedovoluje pružně reagovat na aktuální situaci v dotčených odvětvích. Navíc návrh Komise počítá jen s 2,5 procenty k adresnému využití pro citlivé sektory, což je pro ČR nedostatečné.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down