O loňských výsledcích hrubé zemědělské produkce a také o soupisu hospodářských zvířat podle pravidel EU jsme hovořili s Jiřím Hrbkem, vrchním ředitelem sekce statistiky zemědělství a životního prostředí ČSÚ.
Český statistický úřad potvrzuje výrazný propad farmářských cen v loňském roce. Co tedy říkají konkrétní čísla?
Hrubá zemědělská produkce v běžných cenách je za loňský rok oproti předcházejícímu roku nižší o 10,1 procenta. Z toho rostlinná produkce poklesla o 8,7 procenta a živočišná o 11,3 procenta. Pokud bychom srovnávali hrubou zemědělskou produkci ve stálých cenách, pak je loňská hodnota nižší o 4,4 procenta. Lépe vychází živočišná výroba, která je ve stálých cenách nižší o jedno procento. Zato rostlinná produkce se propadla o 8,4 procenta.
Zemědělci naříkají, že produkce téměř všech komodit zůstala pod úrovní loňského roku. Dosvědčuje to i vaše sledování?
Mají pravdu. Index hodnoty produktů ve stálých cenách je u všech hlavních rostlinných komodit za loňský rok oproti roku 2001 pod hodnotou sto. Výjimkou je cukrovka s indexem 108,6. Jinak stovku překročily jen některé okrajové plodiny. U obilovin je index 93,2, u řepky dokonce 72,9. Trochu příznivější jsou výsledky u živočišných produktů: u jatečných prasat je index 100,2, u jatečné drůbeže 101,3, u mléka 101.
Minulý týden ČSÚ zveřejnil výsledky soupisu hospodářských zvířat, který proběhl podle metodiky Eurostatu. Co je nového v tomto šetření?
Předně se změnil termín. Dosud jsme stavy zvířat zjišťovali k 1. březnu, od letoška se datum o jeden měsíc posouvá. Zatímco u nás se šetření v minulosti vztahovala spíše ke kalendářnímu čtvrtletí, Evropská unie zohledňuje reprodukční proces. K 1. dubnu bude jistě více narozených mláďat než k 1. březnu. Další novinkou je rozšíření sledovaných kategorií zvířat, zejména u skotu a prasat. EU chce mít už od mladých zvířat informaci o jejich dalším užití, vědět, zda půjde o jatečná, chovná či ostatní telata. Nově se třídí prasata podle váhových kategorií.
Jak budete údaje o prasatech a drůbeži během roku aktualizovat?
Soupis, který jsme uskutečnili k 1. dubnu, je základní strukturální šetření, na základě kterého budeme v průběhu roku dělat další výběrová šetření u prasat, drůbeže a skotu. Například stavy prasat se budou příště zjišťovat k 1. srpnu.
Hlavně u nosnic, ovcí a koz je významný také drobný chov. Doplňujete přehled o stavech zvířat také těmito čísly?
Naše šetření se týká všech zemědělských subjektů, které splňují prahové hodnoty. To znamená, že hospodaří na zemědělské půdě od jednoho hektaru výše, chovají alespoň jeden kus skotu, dvě prasata, tři ovce nebo kozy či 50 kusů drůbeže. O situaci v malochovech nás informuje statistika domácností, kam jsme v rámci harmonizace s evropskou statistikou zakomponovali určité otázky týkající se nejen chovu drobných zvířat, ale třeba i pěstování brambor, ovoce a zeleniny.
Umí statistika odpovědět na otázku, kolik je u nás krav bez tržní produkce mléka?
K 1. dubnu jich uvádíme 124 tisíc kusů, což je o 23,6 tisíce kusů více než k 1. březnu minulého roku.
Jak se budou statistické údaje doplňovat s registrem zvířat, budovaným pro Integrovaný administrativní a kontrolní systém?
Zatím čekáme, až tvůrci registru budou příslušné údaje pravidelně prezentovat. Zatím jen hlásí, že je sbírají. My jsme připraveni s ním zjištěné počty porovnávat a do budoucna je i využívat pro plnění statistických povinností.
