Obilovin se letos sklidí asi o osm procent méně než loni, řepky o 25 procent a brambor o 15 procent méně. Loňskou sklizeň předčí pouze cukrovka, a to o 2,2 procenta. Uvádí to ve svém zpřesněném odhadu Český statistický úřad, když vychází ze stavu porostů k 15. srpnu.
„Pracovali jsme s údaji, ve kterých se už promítly povodně v jižních Čechách a silné deště na mnohých místech republiky. Výsledky za střední Čechy, kde v té době voda kulminovala, se odrazí v zářijové prognóze, ale neočekávám, že se celková sklizeň obilovin ještě propadne,“ uvedl ředitel odboru zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek. „Obilí bylo už převážně sklizené, navíc Ústecký kraj není silný v obilnářství,“ vysvětlil.
Celková produkce základních obilovin by podle ČSÚ měla činit 6,367 milionu tun, což je proti červencovému odhadu o 2,9 procenta méně. U ozimé pšenice se očekává sklizeň 3,756 milionu tun, tj. proti prognóze v červenci o 2,2 procenta méně. V porovnání s loňskou skutečností pak o 12,8 procenta méně. Hektarový výnos by měl dosáhnout 4,72 tuny, zatímco loni byl 4,95 tun. Výrazně nižší je odhadovaná sklizeň řepky - 731 tisíc tun proti loňským rekordním 973 tisícům tun. Ještě v červenci přitom statistika předpokládala sklizeň přes 820 tisíc tun. Průměrný výnos se proti loňsku propadne o půl tuny na 2,34 t/ha.
Plochy cukrovky jsou sice o 214 hektarů nižší než loni, díky vyššímu výnosu (46,54 t/ha proti loňským 45,41 t/ha) by však celková produkce měla vzrůst na 3,6 milionu tun, když před rokem byla o 78 tisíc tun menší.
U brambor celkem, včetně raných, očekává ČSÚ sklizeň 956,2 tisíce tun, zatímco loni to bylo 1,12 milionu tun. Produkce pozdních konzumních brambor by měla dosáhnout 589 tisíc tun a průmyslových téměř 190 tisíc tun. Přestože výnosy podle prognózy statistiky proti minulému roku výrazně stoupnou – u konzumních brambor z 21,64 na 25,85 tun – nižší úrodu způsobí citelné snížení ploch. Zatímco loni ČSÚ uváděl u „konzumu“ 37,5 tisíce hektarů, letos je to pouhých 22,8 tisíce hektarů. Toto číslo zpochybňují bramborářský svaz i komoditní rada, ředitel Hrbek si ale za údajem stojí.
„Celou statistiku odvíjíme od agrocenzu, který se v roce 2000 uskutečnil podle mezinárodních směrnic pro země Evropské unie. Na doporučení Eurostatu jsme zavedli také mnohá doplňková kritéria. Ta vlastně ponížila základní prahovou hodnotu, kterou byl jeden hektar obhospodařované půdy,“ připomněl Hrbek. Není pravda, rozhodně vyvrací, že statistická šetření u osevních ploch nezahrnují drobné pěstitele. „V letošním roce je v základním souboru 54 255 subjektů, z toho pro zjišťování osevů je vybráno více než 10 tisíc jednotek, které obhospodařují přes 95 procent orné půdy. Údaje ale máme také z výběrového souboru od drobných pěstitelů s výměrou od 0,01 do 1 hektaru a rovněž v rozmezí jeden až tři hektary,“ upřesnil.
Statistici stačili srpnovou prognózu zveřejnit v plánovaném termínu, i když také jim narušily chod úřadu záplavy. Přízemí budovy ČSÚ v Karlíně bylo zatopené, dodnes tam nefungují telefony a elektrický proud. Odbor zemědělské statistiky našel dočasné útočiště na České zemědělské univerzitě v Suchdole. „Chtěl bych hlavně poděkovat zemědělcům v postižených oblastech, kteří nám výkazy odevzdávali v době, kdy se na ně valila voda a měli jiné starosti,“ poznamenal ředitel Hrbek.
