
V režimu ekologického hospodaření je v současnosti necelých 17 procent zemědělské půdy v ČR. Ambicí vlády je, aby do roku 2030 to byla čtvrtina půdy. Uvedl to ministr zemědělství Marek Výborný minulý týden na tiskové konferenci v Praze, která zahájila 19. ročník osvětové kampaně Ministerstva zemědělství nazvané "Září - Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství".
Ministr poukázal na to, že ekologické zemědělství je skloubením kvality a šetrného přístupu ke krajině. Ministr zároveň považuje za důležité, aby se biopotraviny dostaly do veřejného nebo školního stravování. Potraviny v biokvalitě pochází z ekologického zemědělství, které hospodaří mimo jiné bez použití průmyslově vyráběných hnojiv nebo pesticidů.
Výborný řekl, že ekologické zemědělství považuje za součást českého zemědělství a nemělo by se stavět proti konvenčnímu hospodaření. „Není to souboj, ale je to vzájemná kooperace konvenčního a ekologického zemědělství, a je naším zájmem představit kvalitní biopotraviny představit veřejnosti,“ konstatoval s tím, že proto se také koná Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství.
Podle něj je v současné době v České republice 5354 ekologických farem, které hospodaří na téměř 600 000 hektarech půdy. Loni bylo farem 5057. „Od roku 2017 se trh s biopotravinami více než zdvojnásobil na 10,2 miliardy korun,“ doplnil Výborný. Podle ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která se na organizaci soutěže podílí, Martina Klanici jsou biopotraviny budoucnost a je to správná cesta.
V rámci tiskové konference byli vyhlášeni vítězové soutěže o biopotravinu roku. Prvenství si letos odnesla jihlavská Biofarma Sasov se svou bioslaninou z přeštického prasete. Porota vybrala vítěze ze 118 přihlášených potravin v biokvalitě, z toho 70 bylo vín. Soutěž pořádá Pro-Bio Svaz ekologických zemědělců, jehož zástupci v Praze spolu s ministrem zemědělství předali ceny vítězům. Přihlášené produkty hodnotí zhruba dvacetičlenná porota.
Biofarma Sasov získala ocenění za nejlepší biopotravinu po páté. Slaninu, se kterou letos vyhrála, vyrábí z původního českého plemene černostrakatého přeštického prasete. Oproti jinému, běžně dostupnému vepřovému masu, má to přeštické více tuku a jeho výkrm trvá déle. Tím roste i jeho cena a většině zemědělců se tak nevyplatí. „My se tuto zdánlivou nevýhodu snažíme obracet ve výhodu, neboť právě tuk je nositelem chutí a vůní,“ poznamenal Josef Sklenář z vítězného podniku.
