16.04.2010 | 07:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Čtyři druhy ztrát vyrobených siláží

Výživa přežvýkavců byla v posledních letech založena na krmení konzervovanými krmivy. Stavy skotu ovšem výrazně klesly a skladovací prostory pro krmiva byly dimenzovány na vyšší počet zvířat. Odběr krmiv ze silážních žlabů se proto výrazně snížil, a s tím dochází ke zvýšení aerobních ztrát vlivem působení vzduchu, obzvláště v letních měsících. V mnoha provozech jsou dojnice krmeny stabilně sekundárně fermentovanými krmivy s vyšší teplotou, snižující příjem sušiny.

Při zkrmování konzervovaných krmiv musíme mít především na paměti, že siláže jsou stabilizovány snížením pH, které je způsobeno fermentačním procesem, resp. produkcí kyseliny mléčné. Siláž však zůstává živým organismem, protože pokud se zvýší teplota siláže, nebo přijde do styku se vzduchem, začínají opět rozkladné procesy, které znamenají rozklad organické hmoty.
Při ideální fermentaci cukrů dochází k přeměně jedné molekuly glukózy na dvě molekuly kyseliny mléčné, při minimálních ztrátách. Nic však není ideální, a tak musíme konstatovat, že ztráty sušiny vzniklé během sklizně, uskladnění a zkrmování se běžně pohybují v rozmezí 8 až 40 %. Mnohdy díky tomu, že při špatné, případně sekundární fermentaci dochází k tvorbě nežádoucích jedovatých látek, které zatěžují zdraví zvířat a zhoršují jejich produkční schopnosti, včetně snížení kvality konečného produktu.
Celkové ztráty je obtížné vyčíslit (těžko lze kvantifikovat vliv na zdravotní stav apod.), avšak nelze se tomuto problému vyhýbat a předstírat, že ztráty neexistují a že je to jen otázka výpočtu z tabulkových hodnot.

Základní rozdělení ztrát 

a) Sklizňové ztráty
b) Fermentační ztráty sušiny
c) Skladové ztráty
d) Ztráty během krmení
Při hledání rezerv je třeba se tedy zaměřit na jednotlivé skupiny ztrát, které nějakým způsobem budeme kvantifikovat. Pokud si nevytvoříte způsob hodnocení ztrát v procesu výroby, potom je nebudete moci ani nějak vyhodnotit. Pak nemůžete samozřejmě ani učinit opatření k jejich odstranění.

Sklizňové ztráty

Sklizňové ztráty výrazně ovlivňuje použitá technologie při sklizni a technika, kterou sklízenou hmotu svážíme do skladovacích prostorů (silážních žlabů, vaků, věží apod). Zásadní rozdíl je při přímé sklizni, kdy je např. kukuřice sklízena samochodnou řezačkou a ihned navážena do silážních žlabů. Ztráty znamenají jen hmotu, která zůstane na poli díky špatnému nasměrování do přívěsů, které zelenou hmotu (řezanku) odvážejí do silážního žlabu. Za ztrátu nelze považovat zvýšení sklizňového strniště. Tento technologický postup je zvolen záměrně za účelem zvýšení koncentrace energie u vyrobeného krmiva, a i když dojde ke snížení celkového výnosu sušiny z hektaru, tak vyrobíme koncentrovanější krmivo, které potřebujeme pro dojnice s vyšší užitkovostí. Jednoduché srovnání pro sklizňové ztráty je porovnání tzv. ideálního výnosu a skutečného výnosu. Ideální výnos zjistíme, pokud zvážíme např. 3 x 10 rostlin jdoucích po sobě a podle zjištěného počtu rostlin na hektar vypočítáme ideální výnos z hektaru. Porovnáním ideálního a skutečného výnosu daného hybridu (vážení naskladněného množství do žlabů) můžeme zjišťovat nejen výnos jednotlivých hybridů, ale také ztráty při sklizni kukuřice.
Jiná situace je u sklizně víceletých pícnin, které je nutné nechat po posekání zavadat. V tomto případě se nám objevují tzv. ztráty sušiny způsobené zavadáním na poli (tzv. respirační ztráty). Velmi obtížně se kvantifikují i v pokusech, tudíž pro běžnou praxi asi nelze doporučit tyto ztráty sledovat pro jejich obtížnost. Jiná situace je u sledování kvality obracení zavadající píce a jejího zahlinění. Z důvodů minimalizace kontaminace píce hlínou (kontaminace anaerobních klostridií) je možné sledovat koncentraci minerálních látek (popelovin) u sklizené píce a koncentrace popelovin u vyrobené siláže. Doporučujeme zavedení sklizně víceletých pícnin způsobem minimalizace zavadání a použití konzervačních přípravků. Při nešetrném zavadání (obrácení pícnin) kontaminace píce způsobuje potlačení, resp. snížení účinnosti biologických přípravků. Vysoká kontaminace může vést k tomu, že použitá biologická konzervace bude neúčinná a vynaložené prostředky zbytečné. Při zvýšené kontaminaci je jedinou možností použití chemických přípravků, které jsou sice dražší, ale účinnější. Jsou účinnější, protože přímo potlačují (likvidují) nežádoucí mikroorganismy (klostridie, plísně, kvasinky).
Biologické přípravky s nežádoucími mikroorganismy bojují o fermentovatelný substrát, resp. cukry. Záleží tedy na tom, do jakých podmínek jsou použity, resp. kolik cukrů jim zůstane pro tvorbu kyseliny mléčné a zda mají anaerobní prostředí. Účinnost biologických přípravků je přímosměrná vytvořeným podmínkám pro tvorbu kyseliny mléčné.

Fermentační ztráty sušiny

Fermentační ztráty sušiny u konzervovaných krmiv jsou klíčové z pohledu možnosti ovlivnění ztrát sušiny pomocí nakoupených konzervačních přípravků. Zde máte možnost pomocí cílené konzervace nejen potlačit nežádoucí ztráty sušiny, ale i snížit produkci jedovatých sekundárních metabolitů (biogenní aminy u bílkovinných krmiv a mykotoxiny u kukuřičných siláží), které vznikají při špatné technologii sklizně a konzervace. Fermentační ztráty lze rozdělit na nevyhnutelné a ty, kterým se dá zabránit. Nevyhnutelné ztráty sušiny jsou ty, které budou vždy a nemůžeme je ovlivnit. Pohybují se na úrovni 4–8 % podle biologických podmínek fermentace. Lze konstatovat, že minimální ztráty sušiny jsou 4 %, problém je v tom, že tuto úroveň ztrát sušiny je obtížné docílit. V případě regulace fermentačního procesu konzervovaných krmiv je možnost díky cílené aplikaci konzervačních přípravků urychlit fermentační proces, a tím snížit ztráty sušiny na minimum. V dané oblasti je problém zpětné kontroly nebo zjištění účinnosti konzervačních přípravků z pohledu snížení ztrát sušiny. Kontrola ztrát sušiny se běžně v pokusech provádí měřením množství sušiny, kterou naskladníme do laboratorního sila, a jejím množstvím po otevření siláže.
V provozu lze ztráty sušiny sledovat vložením naskladňované řezanky známého množství píce do kontrolních perforovaných vaků. Ty pak v době výběru siláže ze žlabu vyjmeme a opět zvážíme. Zjistíme tak množství sušiny, které ve vaku zůstane po fermentaci, a tudíž i ztráty.
Hodnocení ztrát sušiny z hlediska způsobu ovlivnění fermentačního procesu lze kvantifikovat následovně. V přesných pokusech bylo zjištěno, že ztráty sušiny vlivem usměrnění fermentačního procesu se pohybovaly v rozmezí 5–15 %. Při sklizni 300 tun zelené hmoty o průměrné sušině 33,3 % to znamená sklizeň 100 t sušiny. Při deklarovaném rozmezí ztrát sušiny 5–15 % to znamená, že při sklizni 100 t sušiny a ztrátě 5 % se vyrobilo 95 tun sušiny siláže a při ztrátách 15 % se vyrobilo 85 tun sušiny siláže. Náklady na výrobu jedné tuny siláže jsou 700 Kč a na výrobu jedné tuny ošetřené siláže biologickým přípravkem jsou (cena na 1 t asi 20 Kč) jsou 720 Kč. Náklady na 300 tun neošetřené siláže jsou 210 tis. Kč a na výrobu 300 tun ošetřené siláže jsou 216 tis. Kč. Použití silážních přípravků v hodnotě 20 Kč na tunu nám sice zvýšilo náklady o 6 tis. Kč, ale díky snížení ztrát sušiny o 10 % se náklady na tunu siláže snížily z 813 Kč na 752 Kč na tunu neošetřené, resp. ošetřené siláže. Celkově se snížily náklady na jednu tunu krmiva o 61 Kč. Při použití biologického konzervačního přípravku se nejen vyrobilo o 10 % více sušiny siláže, ale také náklady na jednu tunu siláže se snížily o 61 Kč.
Další otázkou hodnocení je, že firmy deklarují zvýšení stravitelnosti organických živin, což znamená, že vyrobená siláž má vyšší koncentraci energie. Bohužel však, pokud si necháte udělat rozbor v laboratoři, analýzou nezjistíte vyšší koncentraci energie, protože pro výpočet NEL v krmivu se běžně používají standardní tabulkové koeficienty stravitelnosti, které však nezohledňují efekt konzervace. Víme však, že zvýšení, resp. vyšší koeficienty stravitelnosti zvýší koncentraci energie v krmivu. Pokud budeme vycházet z faktu, že při použití biologických přípravků zvýšíme koncentraci energie (NEL) o 0,2 MJ na kg sušiny, další kalkulace je následující. Při ztrátách 15 % sušiny vyrobíme 85 t o koncentraci 6,2 NEL, což je celkem 527 tis. MJ NEL (na 1 kg mléka potřebuje dojnice 3,13 MJ NEL), což je 168 370 kg mléka. Při výrobě 95 t a koncentraci energie 6,4 MJ NEL je to 608 tis. MJ NEL, což představuje 194 250 kg mléka. Rozdíl vyjádřený v ceně za 1 kg mléka (6 Kč na 1 kg mléka) činí 154,8 Kč. Při sklizni 300 t kukuřičné siláže a použití biologického přípravku činí celkový zisk vyšší výroby siláže o 10 % a nižších nákladů na jednu tunu siláže 61 Kč. Současně po odečtení nákladů na konzervaci vyrobíte o 25,8 tis. kg více, což představuje zvýšení o 148 800 Kč.
Při této kalkulaci asi namítnete, že je to ideální stav, avšak zkušenosti ukazují, že ztráty sušiny jsou ještě větší než 10 %, a v některých případech víme, že v prvovýrobě se z důvodů vyčíslení tzv. ztrát kalkulace radši nedělají, protože by se současně musela dělat opatření.

Skladové ztráty

Skladové ztráty vycházejí ze skutečnosti, že siláž je v podstatě živý organismus, jehož mikrobiální aktivita je potlačena snížením pH a bakterie jsou udržovány v latentním stavu. Pokud se v siláži díky zvýšené teplotě (letní období) nebo nedostatečnému snížení pH rozvine mikrobiální činnost (např. kvasinky používají jako zdroj energie kyselinu mléčnou, čímž dochází ke snížení jejího obsahu), dojde k následnému kažení siláže. V případě zjištění nedostatečné stability, je nutné takovou siláž co nejdříve zkrmit, aby se skladovací ztráty minimalizovaly.
Druhou stránkou skladových ztrát jsou ztráty způsobené nedostatečným uzavřením siláže, resp. ztráty, které způsobuje přístup vzduchu, kdy fakultativní anaerobní mikroorganismy způsobují zahřívání s následným rozkladem organické hmoty na CO2, teplo a vodu. Z důvodů stability se všeobecně doporučuje skladovat siláž jen jeden rok. Pokud skladujete siláže víc než jeden rok, vznikají problémy nejen se ztrátami sušiny, ale také s koncentrací sekundárních jedovatých metabolitů ve formě mykotoxinů a biogenních aminů.
Mezi skladovací ztráty musíme také počítat ztráty způsobené vlivem přístupu vzduchu na čelo siláže ve žlabu. Takové ztráty jsou v současnosti nejvíce způsobené snížením počtu zvířat a velkou plochou otevřené siláže. Hlavní nebezpečí tkví v tom, že dojnice dostávají stabilně zahřátou siláž.

Ztráty při krmení

Ztráty při krmení vychází ze situace, kdy odebereme siláž pomocí frézy nebo blokového vykusovače a v krmném voze smícháme všechny komponenty krmné dávky dohromady. Zde velmi záleží na stabilitě jednotlivých součástí krmné dávky (KD). Díky tomu, že směsná KD se skládá kromě konzervovaných krmiv také ze směsí koncentrovaných krmiv, dochází k tomu, že výsledná sušina KD se zvýší a nestabilní krmiva se potom rychle začínají zahřívat. Teplejší KD způsobuje snížení příjmu sušiny a následně tedy i pokles užitkovosti. Samozřejmě bychom mohli dále hovořit o žlabových ztrátách způsobených špatnou technologií krmení, to jsou však hrubé technologické chyby, které by se v chovech s užitkovostí nad 8000 kg mléka neměly vyskytovat.

Závěr

Z uvedeného přehledu vyplývá, že danou problematikou je třeba se zabývat. Pokud si v zemědělském podniku vytvoříte funkční systém hodnocení vyrobených konzervovaných krmiv, dokážete vyrobit mnohem více mléka při stejných nákladech.

 

Klíčové informace

- Současná ekonomická situace nás nutí k hledání rezerv na všech stupních výroby zemědělských produktů. 
- Úkolem prvovýroby v následujícím období bude najít rezervy především v oblasti výroby konzervovaných krmiv.  
- Ztráty při výrobě konzervovaných krmiv je možné ovlivnit díky zlepšené technologii sklizně, při jejich konzervaci a zkrmování, tedy přímo v prvovýrobě
.

 

Ing. Václav Jambor, CSc.,
Blažena Vosynková,
NutriVet s. r. o., Pohořelice

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down