Čtyři zemědělské podniky z deseti byly v loňském roce v České republice ve ztrátě. Alespoň tak dopadlo předběžné interní šetření Zemědělského svazu ČR, které udělal v listopadu 2024. Podle tohoto průzkumu, do kterého se zapojilo 214 subjektů hospodařící na více než desetině zemědělské půdy, průměrný čistý zisk dosáhl u tohoto vzorku 1060 korun na hektar, což je o 41 % méně, než bylo loni. Přepočteno na celý sektor zemědělství to činí 3,7 miliardy korun, zatímco předloňský zisk byl ve výši 6,3 miliardy korun. Při započítání 30 000 ekonomických subjektů v zemědělství se průměrný zisk na jednoho zemědělce v loňském roce tedy rovnal 123 000 korunám.
Zdeněk Makovička
Více než polovinu zisku přitom tvoří aktivity ve spojení s obnovitelnými zdroji, tedy zejména z provozu bioplynových stanic, samotná zemědělská činnost za celý sektor vygenerovala zisk pouze ve výši 1,5 miliardy korun. „Zisk celého sektoru ze zemědělské činnosti se tedy rovná výsledku jednoho průměrně velkého obchodního řetězce,“ okomentoval tuto situaci na tiskové konferenci Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. „Během posledních dvaceti let se zisk v zemědělství snížil o více než polovinu, proti roku 2023 se potom meziročně snížil o 41 %,“ upozornil a dodal, že obdobná situace je také v jiných zemích, například v Německu či Francii, a to i přesto, že tamní zemědělci pobírají daleko vyšší podpory.
Co se týká letošního roku, české zemědělské podniky ho hodnotí o něco lépe a doufají v meziroční navýšení zisku. Na základě těchto očekávání by mohl podle jejich názoru skončit kladný výsledek na úrovni 5,4 miliardy korun. Zemědělci poukazují zejména na lednové oživení cen obilí, řepky i mléka. „Ale realita může být odlišná, například oproti prosinci loňského roku se v Evropě snížily spotové ceny mléka, ceny mléka od některých mlékáren i ceny výrobců másla. Přesnější prognózy se také neodvážíme dělat i vzhledem k politickým krizím v řadě zemí, přetrvávajícímu geopolitickému napětí ve světě i k výkyvům na trzích s komoditami a na finančních trzích,“ podotkl k tomu M. Pýcha a doplnil, že zisk celého sektoru je v současné situaci stále velmi malý, vždyť například návratnost investice do nákupu jednoho hektaru zemědělské půdy by trvala přes 300 let!
Po atypickém roce 2022, kdy na mezinárodních trzích stoupaly výkupní ceny, ale také ceny vstupů, jako jsou energie, hnojiva, osiva a další, nastal zlom a zisky odvětví klesly v posledních dvou letech pod průměr předchozích dvaceti let. „Mezi lety 2020 a 2024 se náklady na energie i na hnojiva zvýšily více než o 50 %. Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že výkupní cena jatečných prasat se u nás v tomto období zvýšila o 26 %, provozní dotace se za stejnou dobu ovšem snížily o 26 %. Podíl provozních dotací u produkčních zemědělců na celkových nákladech byl podle šetření svazu v roce 2020 na úrovni 27 % a loni ale došlo k poklesu na 16 %. Stav bankovních úvěrů se podle M. Pýchy zvyšuje, v uvedeném období vzrostl téměř dvaapůlkrát, proto se v zemědělských podnicích zhoršilo o desetinu především cash-flow.
Jak uvedl, častým omylem při ekonomickém hodnocení zemědělství bývá zaměňování tzv. „podnikatelského důchodu,“ který zveřejňuje ČSÚ, se ziskem odvětví, tedy s hospodářským výsledkem po zdanění, který pravidelně zveřejňuje právě Zemědělský svaz ČR na základě šetření mezi svými členy. „Statistickým úřadem prezentovaná hodnota odhadu podnikatelského důchodu v zemědělství za rok 2024 ve výši 15,4 miliardy korun naprosto neodpovídá naší předpovědi, zejména s ohledem na rozdíl oproti předloňské hodnotě, která byla skoro 11 miliard. Předpověď statistiků ukazovala na rostoucí trend, přičemž zpětná vazba od našich členů potvrzuje pravý opak, tedy že ekonomicky byl rok 2024 pro zemědělce nejnáročnějším rokem od vstupu ČR do EU,“ zakončil Martin Pýcha. Ještě dodejme, že svaz na jaře jako každý rok udělá závěrečný průzkum, který uvedené údaje ještě zpřesní.*
