Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, které zastupují většinu zemědělských prvovýrobců v Česku, se obrátily na obchodní řetězce s žádostí o jednání. Chtěly společně hledat cestu, jak zajistit českým spotřebitelům české potraviny, které jsou kvalitní, za dostupné ceny a kamiony je nepřevážejí na dlouhé vzdálenosti. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, který zastupuje obchodní řetězce a na který některé odkazovaly, tuto nabídku odmítl. Informovala o tom tiskový mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.

„Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků iniciovaly jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi českými zemědělskými prvovýrobci jakožto dodavateli kvalitních domácích potravin do českých obchodů. Jednaly tak v zájmu českých spotřebitelů, kteří si zaslouží mít k dispozici pestrou nabídku potravin z naší země. Bez českých zemědělců nebudou k dostání české potraviny, proto chceme férové obchodní podmínky. Tato nabídka jednání byla učiněna s respektem k volnému trhu a pravidlům hospodářské soutěže. Jednoznačně nebyla cílem jednání snaha o koordinaci cenové politiky,” řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Vyjmenované zemědělské organizace se obrátily na zahraniční majitele obchodních řetězců ve dvou dopisech v květnu a červnu letošního roku. Odpověděly jen některé řetězce a odkazovaly na své české pobočky, které zastupuje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Agrární komora ČR proto oslovila prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu s nabídkou k jednání. Prezident SOCR ČR se nejdříve omluvil a na další výzvu ohledně náhradního termínu reagoval po třech týdnech až po několika urgencích ze strany Agrární komory ČR. V souvislosti s touto problematikou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nabídl těmto organizacím dialog, v němž lze osvětlit mantinely soutěžního práva na straně jedné a možnosti působnosti úřadu na druhé straně. Zemědělské organizace chtějí této nabídky využít, aby bylo jejich chování i nadále v mezích zákona.*

Reforma společné zemědělské politiky (SZP) tak, jak byla schválená v trialogu, je akceptovatelná. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR je to velmi dobrý výsledek.„Nyní záleží na nás, jak si to nastavíme sami doma,“ konstatoval na společném zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově předseda této nevládní organizace Martin Pýcha.

Na evropské úrovni se jedná o finální podobě SZP. V rámci trialogu bylo sice dosaženo dohody o její podobě a čeká se na finální schválení evropským parlamentem. Ten by měl hlasovat až v listopadu a předpokládá se, že prováděcí akty budou k dispozici teprve někdy v prosinci. „Už v prosinci máme však odevzdávat hotový strategický plán, který bychom měli posílat už v září Evropské komisi k předběžným konzultacím. Tady to ale časově nesedí,“ řekl Pýcha. Podle něj ČR má něco dělat na základě legislativy, která ještě neexistuje a neví se, jestli Evropský parlament schválí v konečném znění výsledek trialogu. Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír sdělil, že strategický pán by měl být hotový do konce letošního roku, nebude to však jednoduché vzhledem k chybějícím normám. Připomněl rovněž, že kromě sdělení od zemědělce ke spotřebiteli a Biodiverzita Evropská komise vydala v minulých týdnech sdělení týkající se přípravy na redukci skleníkových plynů o 55 procent, s čímž souvisí řada legislativních iniciativ. Jsou tam i záležitosti týkající se například využívání půdy jak v zemědělství, tak lesnictví.

Čeští zemědělci se dlouhodobě potýkají s nespravedlivými praktikami velkých obchodů, a je tak stále obtížnější dostat tuzemskou produkci do regálů. Agrární komora České republiky proto vyzvala společně se Zemědělským svazem ČR a Iniciativou zemědělských a potravinářských podniků majitele největších obchodních řetězců působících na českém trhu k jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích. Uvedli to zástupci těchto organizací na tiskové konferenci v Praze.

Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků se 5. května 2021 obrátily ve společném neveřejném dopise na Schwarz Gruppe v Německu, Tesco ve Velké Británii, REWE Group v Německu a Ahold Delhaize v Nizozemsku, kteří ovládají většinu tuzemského maloobchodního trhu. Jmenované organizace, zastupující většinu zemědělských podniků v Česku různých velikostí a různého výrobního zaměření, vyzvaly k dohodě na vzájemně výhodných podmínkách, které umožní udržení dlouhodobých vztahů. Po měsíci a půl, během kterých zmíněné zahraniční společnosti na dopis nereagovaly, byl nyní odeslán druhý dopis se stejnou výzvou k jednání.

Zemědělský svaz letos očekává pokles tržeb za rozhodující komodity na úrovni pěti procent. Důvodem je zpomalení ekonomického růstu České republiky kvůli koronavirové krizi a následných dopadů do trhu s potravinami, gastro sektoru a dalších oblastí. K tomu přibyly i problémy s africkým morem prasat (AMP) v Německu. Uvedl to předseda této organizace Martin Pýcha na on-line zasedání jejího výboru.

Pýcha připomněl, že Česká republika stále zaostává ve zpeněžování komodit za evropskou úrovní. Skutečnost, že se tržby letos nepropadnou ještě více, vysvětlil tím, že letos byla poměrně dobrá úroda. Podle něj například sklizeň obilovin byla nejlepší za poslední čtyři roky, objem tak vykompenzoval pokles cen. „Problém totiž nebyl vyrobit, problém byl prodat za příznivou cenu,“ prohlásil. Hlavní podíl na poklesu tržeb podle něj mají dvě komodity, a to mléko a obilí. „Mléko letos prodáváme o osm procent a obilí dokonce 20 procent pod evropskými cenami. To ukazuje, že problém se zpeněžováním stále přetrvává,“ řekl s tím, že Česká republika přichází dlouhodobě každoročně na tržbách mezi pěti až deseti miliardami korun. „To je obrovské číslo, když národní dotace jsou na úrovni 3,8 až čtyř miliard korun,“ konstatoval. K dalším komoditám uvedl, že cena cukrové řepy by měla být letos meziročně lepší. Čeká se však horší cukernatost. Cena vepřového masa je pak velmi silně ovlivněna výskytem AMP v Německu. Propadla se v ČR i celé Evropě a nepokrývá ani výrobní náklady. Podle Pýchy se očekává, že se AMP dostane i do ČR. „Není otázkou zda, ale je otázkou kdy a v jaké míře,“ podotkl. Pozitivní podle něj je, že Ministerstvo zemědělství zareagovalo na tento stav a snaží se motivovat myslivce, aby co nejvíce stříleli divočáky, především v místech, kde může dojít k přenosu ze zahraničí. Podle Pýchy chovatelé v ČR dělají vše pro to, aby se omezilo riziko zavlečení nákazy do chovů.

Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos bude pohybovat kolem 41 miliard korun, odhaduje i na základě údajů Českého statistického úřadu za srpen Zemědělský svaz ČR. Loňské výsledky byly zatím z hlediska schodku nejhorší, šlo o 47,2 miliardy korun. Do konce srpna pak schodek již dosáhl 27,3 miliardy korun, což bylo meziroční zlepšení o tři miliardy korun.

"Od roku 2018 agrární saldo ČR každoročně převyšuje minus 40 miliard korun a letošní rok nebude výjimkou. Záporné agrární saldo letos bude nižší než to loňské, ale na zásadní zlepšení za celý rok 2020 to nevypadá - záporné agrární saldo dle našeho odhadu se bude pohybovat okolo minus 41 mld. Kč," uvedl svaz ve své analýze.  Hlavní příčina záporného salda je podle svazu stále stejná - vytváří se vysoký schodek u masa, zejména u vepřového. Loni šlo o 15,1 miliardy korun jenom u vepřového masa, u masa celkově pak o 25 miliard korun. Letos se ještě podle svazu do konce srpna zvětšilo, na konci roku by mohlo vytvářet 61 procent agrárního schodku proti loňským 54 procentům. Obchod pak naopak zachraňuje obilí (do srpna plus 7,4 miliardy korun), tabák a výrobky z něj (7,1 miliardy Kč), nezahuštěné mléko (5,5 mld. Kč) a vývoz živých zvířat. Česká republika podle dosavadních údajů přivezla do konce srpna agrární zboží za 165,8 miliardy korun a vyvezla zboží za 138,5 miliardy korun.*

Producenti mléka se nyní potýkají s klesajícími cenami komodity. Vlivem koronavirové krize klesl odbyt mléčných výrobků, jako jsou smetana nebo sýr, v restauracích a dalších stravovacích zařízeních. Zvýšený odbyt jogurtů v domácnostech úbytek nevyrovnal. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci v Praze předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s tím, že poptávka klesla zhruba o pětinu. S problémy se však potýkají nejen producenti mléka, ale i chovatelé masného skotu. Pýcha proto vyzval, aby zpracovatelé a obchodníci upřednostnili tuzemské potraviny a nedováželi je ze zahraničí. Pokud je dovážejí, prohlubují negativní dopady způsobené koronavirovou krizí na chovatele a tím i na českou krajinu a venkov.

Chovatelé skotu si již léta stěžují na nízké výkupní ceny mléka zpracovateli. Jak dnes na konferenci Pýcha řekl, hledají se různé varianty, jak podporu pro chovatele, případně pro mlékárny zvýšit. Jednou z cest by mohlo být navýšení dotací pro producenty "kvalitnějšího" mléka v režimu jakosti Q, na které ale dosáhnou prakticky všichni větší čeští producenti, a do kterého letos stát dal 400 milionů korun. Zemědělcům už částečně pomohlo, že Správa státních hmotných rezerv vypsala tendry na 4000 tun sušeného mléka. Česká republika z hlediska produkce mléka a chovu skotu na maso podle svazu dosahuje míry soběstačnosti  zhruba 130 procent. Pýcha upozornil, že jde pouze o ukazatel vztažený k tuzemské spotřebě. Výrazně horší situace podle Pýchy je u těchto surovin zpracovaných na potraviny. Dlouhodobě podíl hovězího masa a masných a mléčných výrobků zpracovaných v zahraničí stoupá. Zemědělci na to reagují vývozem kvalitní suroviny, o kterou je v zahraničí zájem. Pýcha rovněž poznamenal, že zemědělci si zatím svou mlékárnu, o které mluvil Zemědělský svaz v minulosti, kupovat nebo stavět nebudou. Nyní se s možností zemědělské mlékárny podle Pýchy čeká na spojení odbytových družstev Viamilk z Hradce Králové a Morava z Vyškova, jejichž fúzi loni v listopadu povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí by pak záviselo na spojeném družstvu, které by bylo největším hráčem na trhu.*

Zemědělcům by pomohlo v odbytu snížení daně z přidané hodnoty u plodin, ve kterých ČR není soběstačná, ale má pro ně vhodné klimatické podmínky. Jde o ovoce, zeleninu nebo brambory. Problémem je také chybějící pracovní síla ze zahraničí. Uvedl to na tiskové videokonferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Pýcha chce také jednat s obchodníky, aby nabízeli v první řadě české produkty a až budou vyprodané, využívali zboží z dovozu. Předseda svazu poukázal rovněž propad tržeb podniků, které byly odkázané na regionální trhy nebo jídelny. Pýcha připomněl i dlouholetá jednání o ochraně zemědělců před nepojistitelnými riziky jako je mráz nebo sucho. Podle Pýchy je potřeba najít odvahu a zavést fond nepojistitelných rizik nebo podobné fondy na úrovni jednotlivých farem. Nedávné mrazy výrazně totiž zasáhly úrodu meruněk, přičemž ovocnáři odhadli škody mezi 50 až 80 miliony korun, ale i třešně, višně, švestky a hrušky. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka tak ještě zvýší závislost českého trhu na zásobování z dovozu po celou sezónu. Ludvík uvedl, že lze předpokládat mírný nárůst cen a možné jsou i částečné výpadky v zásobování ze zahraničí s ohledem na zvládnutí sklizňových prací ve Španělsku a Itálii, které jsou také výrazně závislé na v současnosti méně dostupné zahraniční pracovní síle. Podle předsedy unie nyní mají pěstitelé ve svých zásobách asi deset tisíc tun tuzemských jablek z loňské sklizně. Do nové sklizně jablek, která začne v srpnu, bude tuzemský trh poptávat zhruba 45 tisíc tun jablek. Podle něj bude tedy potřeba dovézt minimálně 35 tisíc tun, zejména z Itálie a Polska, tedy ze zemí, na jejichž dovozu je český trh závislý. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka sdělil, že aktuálně je zelenina z loňské sklizně již téměř vyprodaná. „Nově začínáme sklízet chřest, jarní cibulku a ředkvičky, průběžně sklízíme plodovou zeleninu z krytých ploch, jako jsou rajčata a okurky. Do začátku letošní sklizně plodin, jako je například cibule nebo mrkev, je třeba čekat citelný růst cen umocněný obavami z nedostatku zeleniny v souvislosti s koronavirem a covid – 19,“ upřesnil.

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 18/2020.

Zemědělci a potravináři jsou schopni plynule zásobovat obyvatelstvo potravinami. Na tiskové konferenci to dnes řekli předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Podle bleskového průzkumu Zemědělského svazu ČR pouze pět zemědělských podniků řeší umístění pracovníka do karantény po jeho cestě do zahraničí a v žádném zemědělském podniku nebyla dosud u žádného zaměstnance zjištěna infekce COVID-19. „Zemědělci v současné době řeší zajištění ochranných pomůcek, aby zabezpečili chod provozů, ve kterých nelze přerušit činnost, jako je třeba péče o hospodářská zvířata,“ řekl Martin Pýcha. Z toho důvodu Zemědělský svaz ČR zprovozňuje na svých webových stránkách aplikaci, ve které mohou zemědělci hlásit požadavek na zajištění ochranných roušek, respirátorů, desinfekce a dalších ochranných pomůcek. V této aplikaci zemědělci naleznou i aktuální informace a návrh bezpečnostních opatření.*

Zemědělství je čím dál složitější obor a čím dál méně lidí má k němu vztah. Uvedl to předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha při včerejším slavnostním zahájení výstavy Nejen ve stáji, která se koná v Knihovně Antonína Švehly v Praze na Vinohradech od 2. do 27 března v rámci projektu Zemědělství žije!. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti, studentům a dětem život hospodářských zvířat, jejich plemena, krmení, ustájení i označování.

Výstava by podle pořadatelů měla ukázat zájemcům, kam se dnešní chov posunul a proč je důležité zachovat živočišnou výrobu, ale také odbourat mýty o zemědělství jako takovém. Součástí výstavy je třeba i model farmy pro skot, ukázky druhů krmiva či ušní známky. Zájemci se mohou podle manažerky projektu Zemědělství žije! Soni Jelínkové ze Zemědělského svazu ČR dozvědět i různé zajímavosti. Například, že dojnice mají ve stájích postýlky, či jak vypadá dojící robot a vůbec jak pomáhají moderní technologie v chovech a jak mohou pomáhat čipy zvířat. Prezentace je také obohacena o informace o zvířatech zařazených mezi genetické zdroje tedy původní nezušlechtěná plemena zvířat, která jsou vedená v evidenci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat. Garantem a koordinátorem programu ochrany genetických zdrojů hospodářských zvířat je přitom Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Pýcha připomněl, že v minulém roce Zemědělský svaz ČR zorganizoval ve spolupráci s Knihovnou Antonína Švehly, která spadá pod Ústav zemědělské ekonomiky a informací, podobnou výstavu zaměřenou na rostlinnou výrobu. Letos se její tvůrci soustředili na oblast živočišné produkce.*

Vlastní majitelé hospodaří na větší rozloze půdy, než se dosud předpokládalo, vyplývá z aktuálního průzkumu Zemědělského svazu ČR. U právnických osob jde až o polovinu plochy. Započítává do ní totiž jak plochu, kterou samotná právnická osoba vlastní, tak plochu, kterou má pronajatou od svých zaměstnanců nebo jiných vlastníků právnické osoby, uvedl na tiskové konferenci předseda svazu Martin Pýcha. Svaz se tak snaží snížit obavy, že farmáři hospodařící na cizí půdě se o ni méně starají a že jde zejména o velké farmy.

Svaz provedl průzkum mezi 331 podniky, které hospodaří na 543 000 hektarů zemědělské půdy. Vyplynulo z něj, že 35 procent z pronajaté půdy není zcela cizí, protože je pronajatá od vlastníků zemědělských podniků (členů zemědělských družstev, akcionářů nebo společníků). Samotné podniky pak vlastní zhruba pětinu půdy, na které hospodaří, dohromady jde o 47,5 procenta. "Z toho lze udělat závěr, že větší zemědělské podniky z téměř poloviny obhospodařují vlastní půdu, ke které přirozeně mají vztah," dodal Pýcha. Předseda také nesouhlasí s tvrzením, že v ČR je větší eroze než za jejími hranicemi. "Průměrná roční ztráta půdy v ČR je 1,65 tuny na hektar, na zemědělské půdě 2,51 tuny na hektar. Průměr EU je 2,46 tuny na hektar," uvedl předseda. Rakousko, které se díky svým menším půdním celkům často bere jako příklad, pak má podle něj ztrátu skoro 7,2 tuny půdy na hektar, na zemědělské půdě pak necelé čtyři tuny půdy za rok.
Počet fyzických osob vlastnících půdu využívanou k zemědělské produkci předloni klesl podle Svazu vlastníků půdy v ČR téměř o 12 tisíc na zhruba 1,77 milionu, počet právnických osob naopak vzrostl zhruba o 700 na asi 40 tisíc. Pokračoval tak podle svazu trend koncentrace majetku a přesunu půdy do vlastnictví právnických osob. Fyzické osoby tak k loňskému lednu vlastnily 3,01 milionu hektarů půdy určené k zemědělské produkci a právnické osoby 890 tisíc ha.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down