Cukerní reforma se zřejmě o rok oddálí, uvedl minulý týden ministr zemědělství Jaroslav Palas. „Je tolik rozporů a nezodpovězených otázek, že se nezdá reálné stihnout ji už od příštího roku,“ řekl. Ujistil také, že Česká republika je připravena neustupovat ze svých striktních požadavků k předloženému návrhu. Mezi nimi je na prvním místě nedotknutelnost kvóty A představující domácí spotřebu cukru.
České straně se také nelíbí, aby přímé kompenzace za způsobenou újmu pěstitelům šly do národní obálky a přerozdělovaly se tak na veškerou dotovanou půdu. „Pěstitelé řepy by byli v nevýhodě. Evropská komise ale přislíbila, že se touto výhradou bude zabývat,“ řekla Eva Divišová z MZe. Řada států se podle ní připojila také k připomínkám týkajících se převodu kvót i k oddálení reformy o jeden rok. „Hluboká reforma je ale nevyhnutelná. Z předcházejících let, kdy ceny řepy i cukru byly nízké, máme výhodu, kterou bychom měli zhodnotit,“ věří Divišová. Pouze tři státy – Velká Británie, Dánsko a Švédsko – podle ní sdílejí liberální postoj k cukerní revizi. Pětice zemí – Francie, Rakousko, Nizozemsko, Belgie a Německo – zastávají neutrální pozici, ovšem s řadou připomínek. ČR je mezi 12 státy, které nesouhlasí s krácením kvót. Zbylých pět členů evropské pětadvacítky, které cukr nevyrábějí, tato otázka v podstatě nezajímá.
