Krize doléhá nejen na oblast produkce mléka, ale z minulých let přetrvává a stále se prohlubuje i v chovu prasat. Česká republika patří k zemím, kde za poslední léta stavy prasat klesaly nejrychleji z celé Evropské unie. Předseda Zemědělského svazu ČR (ZS) Miroslav Jirovský letos očekává, že další až pětina producentů vepřového masa ukončí svoji činnost.
Jirovský na nedávném zasedání výboru a kontrolní komise ZS připomněl, že zatímco mezi prvním pololetím 2008 a roku 2004 u nás stavy prasat klesly o 26 procent, v sousedním Rakousku se snížily o dvě procenta. V Německu, které je tradičně největším producentem v rámci evropské patnáctky, naopak ještě o procento stouply. Předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jaroslav Hajda pro náš týdeník poznamenal, že jen stavy prasnic poklesly o více jak 25 procent. V důsledku toho chovatelé mají problém nakoupit v ČR selata je musejí dovážet, podotkl. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na sněmu komory v Olomouci konstatoval, že před vstupem do Evropské unie Česká republika vyrobila 580 tisíc tun vepřového masa, což představovalo zajištění soběstačnosti na úrovni 129 procent. V roce 2007 ho bylo vyrobeno již jen 339 tisíc tun a vloni 317 tisíc tun. „Letos následkem prudkého poklesu stavů prasnic ho bude minimálně o dalších deset procent méně,“ upozornil s tím, že současná soběstačnost ČR v zásobování vepřovým masem představuje již jen 70 procent a na konci letošního roku se sníží na 60 až 63 procent. Hajda poukázal na to, že v důsledku úbytku prasat stoupá záporné saldo zahraničního obchodu s vepřovým masem. Během jednoho roku se zvýšilo o pětinu na šest miliard korun, sdělil s tím, že vloni se však zvýšila spotřeba tohoto druhu masa. „Chovatelé prasat jsou ve ztrátě již 29. měsíc,“ konstatoval. Podle něj chov je stále nerentabilní a další chovatelé budou s chovem prasat končit. Dnes přitom jde už i o koncentrované chovy. Veleba připomněl, že se podařilo prosadit preferenci při podpoře modernizačních investic a v současné době se dokončují jednání o významné podpoře ozdravovacího programu. Podle prezidenta AK je nadějné, že se s realizací tohoto programu začne v letošním druhém pololetí. „Tato podpora však přišla pozdě. V současnosti již není zájem ze strany chovatelů do tohoto útlumového odvětví investovat,“ uvedl. Hajda potvrdil, že řada chovatelů, ačkoliv mají schválenou podporu na svůj projekt z Programu rozvoje venkova, s investicemi zatím vyčkává. Někteří možná svůj projekt kvůli nedostatku finančních prostředků ani nezačnou realizovat. Hajda připomněl, že dopady útlumu tohoto odvětví se již výrazně odráží i v odbytu obilí. Předpokladem obratu k lepšímu je podle Veleby dosáhnout špičkových evropských parametrů v užitkovosti, zvýšení kvality a snížení nákladů provozních a investičních na jednotku produkce. Proto zemědělci žádají o další podporu tohoto odvětví.
