Další kolo debat o reformě

Definici aktivního zemědělce, podpory pro mladé farmáře, malé usedlosti a hospodáře ve znevýhodněných oblastech měla mimo jiné na programu dubnová rada ministrů zemědělství. Šéfové agrárních resortů se také zabývali situací na trhu s mlékem. Česká delegace si postěžovala na Polsko, které včas a správně neinformovalo o závadných potravinách na jednotném trhu unie.
S tím, že je třeba více podporovat mladé farmáře, drobná hospodářství a zemědělce v oblastech s přírodními omezeními, ministři souhlasí. Zejména je podle nich nutné pomoci mladým, protože v celé unii ještě nedosáhlo věku 35 let jen šest procent farmářů, a jedná se tedy o budoucnost evropského zemědělství. Některé delegace se však domnívají, že by mělo jít o dobrovolné programy, které by si členské státy volily podle své potřeby.

 Malé farmy Třebaže ministři v podstatě souhlasí s návrhem opatření pro malé farmáře, chtějí aby skutečně přinesl zjednodušení jak pro příjemce podpory, tak pro platební agentury. Delegace nejsou jednotné v názoru, zda mají i malé farmy splňovat podmínky ozelenění (greening) a podmíněné shody (cross compliance).
Přírodní omezení
Možnost zvýšení platby v oblastech s přírodním znevýhodněním (LFA) mohou členské státy akceptovat, upozorňují však na to, že je třeba dát tuto podporu do souladu s opatřením, které pro tyto oblasti nabízí program rozvoje venkova. Delegace souhlasí s Evropskou komisí, že tato opatření by měla zůstat nepovinná.
Podpora vázaná na produkci Podpora spojená (coupled) s výrobou má podle některých členských států velký význam ve speciálních sektorech zemědělství nebo v některých regionech jako pomoc pro překonání ekonomických, sociálních a přírodních obtíží. Některé delegace ovšem namítaly, že návrh na možnost využít tento typ dotací směřuje proti hlavnímu cíli reformy společné zemědělské politiky (SZP) odpojit podpory od produkce. Jiné zase požadovaly seznam výrobků, pro něž by se vázaná podpora dala využít. Skutečnost, že členské státy nemají na tuto věc jednotný názor, vedla úřadující dánské předsednictví k závěru, že tento bod návrhu je nutné lépe vyvážit a formulovat.
Aktivní farmář Je samozřejmě třeba, aby přímé platby nekončily u podniků, které nemají se zemědělstvím nic společného. Na druhé straně se však ministři obávají, aby s definováním aktivního farmáře, který by měl být jako jediný oprávněným příjemcem podpory, nebyla spjata neúnosná administrativní zátěž jak pro farmáře, tak i pro příslušné úředníky. Ti by totiž patrně museli prověřovat podíl přímých plateb a příjmů z nezemědělské činnosti. Delegace proto ocenily návrh předsednictví vytvořit negativní seznam činností, které není možné považovat za aktivní farmaření.
Zastropování Jednou ze základních otázek spojených i s jednáním o novém finančním rámci pro roky 2014 až 2020, je zastropování přímých plateb pro velké podniky. Některé delegace nadále s tímto krokem z principu nesouhlasí. Další požadují zjednodušení výpočtu.
Podle komise by členské státy měly na národní a regionální úrovni dosáhnout jednotnou hladinu přímých plateb do roku 2019. Velká část ministrů má obavy z dopadu tohoto návrhu. Zdůrazňovali, že se musí realizovat postupně s velkou flexibilitou na národní (regionální) úrovni a s odpovídajícím přechodným obdobím, aby nedošlo k nežádoucím finančním důsledkům.
Dodržet lhůty pro welfare prasat Komise informovala radu o tom, že je třeba dodržet lhůtu pro zavedení nových požadavků týkajících se welfare (dobrých životních podmínek) prasat. Jde zejména o požadavky na skupinové ustájení březích prasnic. Tyto podmínky musí chovatelé v unii bezpodmínečně splnit do konce letošního roku. Jinak hrozí narušení hospodářské soutěže a podobné potíže na trhu, jaké nastaly letos kvůli upraveným klecím pro nosnice.
Zkrácená podpora pro odbytové organizace Maďarská delegace podporovaná bulharskou, lotyšskou, litevskou, polskou, rumunskou, slovinskou a slovenskou informovala radu o financování producentských organizací v sektoru ovoce a zeleniny. Maďaři poukázali na to, že reforma sektoru z roku 2007 potvrdila důležitost stálého posilování producentských organizací. Jejich podpora je v letech 2007 až 2013 důležitá hlavně v zemích, s nízkým počtem producentů. Ale letos v počátkem dubna snížil Brusel spolufinancování podpory zmíněných organizací. Podle Maďarska to ohrozilo jeden z hlavních cílů reformy společné tržní organizace pro ovoce a zeleninu. Tento krok také není v souladu s návrhem reformy SZP, který naopak s růstem finanční podpory producentských organizací počítá. Zástupci komise uvedli, že stanovení finančního limitu pro tuto podporu bylo nutné, neboť od roku 2007 výdaje těchto organizací hodně vzrostly. Limit se podle komise nevztahuje na již existující subjekty.
Mléko a mléčné výrobky
Polská delegace informovala radu o důsledcích současné světové situace na trhu s mlékem a mléčnými produkty. Tržní ceny mléčných výrobků poklesly v Polsku od ledna do dubna 2012 o zhruba 20 až 30 procent. Přes stálý růst spotřeby mléka není domácí poptávka schopná přebytky absorbovat. Zásoby mléčných produktů dosáhly počátkem dubna kolem 20 000 tun sušeného mléka, asi deseti tisíc tun másla, zhruba pěti tisíc tun sýrů a tří tisíc tun sušené syrovátky. Pokles tržních cen mléčných výrobků vede ke snížení farmářské ceny mléka. Ty by podle některých prognóz mohly klesnout o 14,5 až 22,3 procenta oproti průměrné ceně dosažené loni v prosinci. To může spolu s růstem nákladů na vstupy ohrozit další produkci mléka.
Nepříznivou situací na světovém mléčném trhu nebylo zasaženo jen Polsko. Nyní je daleko větší zájem o podporu soukromého skladování másla než loni a objevují se problémy s prodejem produkce v celé unii. Přes podporu privátního skladování másla jeho ceny v některých členských zemích EU stále klesají. To může brzy vést k zahájení intervenčního nákupu. Intervenční cena másla je nyní 221,75 eur za sto kilogramů. Podle názoru Poláků tato úroveň je příliš nízká. V dlouhodobém výhledu je proto podle nich nezbytné uvažovat, nakolik by se současné referenční a intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka měly zvednout, aby odpovídaly rostoucím produkčním nákladům a zajistily potřebnou funkčnost intervenčních mechanismů v době nestability trhu. Navíc intervenční nákup másla je limitován 30 000 tunami pro celou EU-27. Zařazení odstředěného sušeného mléka do privátního skladování se zatím diskutuje pouze v souvislosti s reformou SZP.
Poláci tvrdí, že pro stabilizaci evropského trhu je nezbytné znovu zavést tak rychle, jak to je jen možné, exportní refundaci, kterou unie v listopadu 2009 snížila na nulu. Komise k tomu tehdy přikročila na základě zlepšování situace na globálním trhu s mléčnými výrobky, na němž cena tohoto sortimentu rostla rychleji než v EU. Dnes dochází k výraznému zlevňování jak na světovém, tak i na evropském trhu. To bude mít nepříznivé důsledky pro farmářské ceny mléka, a tím i pro chovatele dojnic. Dočasné obnovení exportních refundací dovolí producentům zlepšit tíživou situaci na trhu, posílit konkurenceschopnost mléčných výrobku z EU a zabránit velkému propadu cen syrového mléka, argumentuje Polsko.
Zástupci komise prohlásili, že sledují vývoj na mléčném trhu, o současných problémech vědí a jsou připraveni včas aktivovat potřebná opatření. Tato situace však zatím podle Bruselu nenastala.
Bezpečnost potravin Česká delegace informovala radu o problémech s přístupem k jasným informacím týkajícím se bezpečnosti potravin. Zdůraznila důležitost výměny těchto informací mezi členskými státy a EU prostřednictvím pro to zřízeného Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Češi poukázali zejména na současné problémy s používáním průmyslové soli a falšovaných sušených vajec v Polsku. Zástupci Polska vysvětlili, že systém RASFF v případě průmyslové soli neinformovali, protože nešlo o ohrožení bezpečnosti potravin. Zprávu o sušených vejcích RASFF dostal. Komise připomněla, že členské státy ji v případě, že se mezi sebou neshodnou, mohou požádat o pomoc.
Včely a pesticidy Francie informovala radu o toxicitě thimeothoxamu - aktivní látky některých pesticidů – pro včely. Tato látka je v některých přípravcích povolených v členských zemích unie pro řepku nebo kukuřici. Komise připomněla, že vznikla referenční laboratoř věnovaná problémům včel, která shromažďuje informace z členských států. Vliv některých typů insekticidů na včely také hodnotí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).