K plošnému krácení cukerních kvót nedojde. V reformě se vezme v úvahu uskutečněná restrukturalizace v jednotlivých zemích. Česká republika tak ušetří asi čtyřicet procent odevzdávaných kvót. Přes tento pozitivní posun Česká republika současnou podobu navrhovaných změn reformy společné organizace trhů v odvětví cukru jako celek ale nepodpořila. Informovala o tom ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Ilona Chalupská.
„Navrhované změny cukerní reformy jako celek však nepovažujeme za systémové řešení. Podstatou změn je pouze zvýšení finančního „odškodnění“ za ukončení činnosti v odvětví a pokračování ryze administrativního způsobu řízení cukerního trhu po dobu trvání kvót, tedy do roku 2014,“ dodal ministr zemědělství Petr Gandalovič.
„Nadále trvá rozdílná situace starých a nových členských států, pokud jde o majetkoprávní vztahy, odlišný je také způsob stanovení kvót, který některé členské státy znevýhodnil,“ doplňuje první náměstek ministra Ivo Hlaváč. Konkrétním příkladem je podle něj situace, kdy vlastník cukrovarnického podniku v jednom členském státě má sídlo ve státě jiném, a má tedy jiné priority a zájmy. „Dochází k zásadním disproporcím, které nemají nic společného s konkurenceschopností na bázi ekonomických ukazatelů. Navíc v některých státech jako v ČR se průměrná plocha cukrovky na jednoho pěstitele počítá v řádech desítek hektarů, což znamená, že odchod jen několika málo pěstitelů ze scény může ohrozit fungování jednoho výrobce cukru,“ varuje Hlaváč.
Špatnou situaci s odevzdáváním kvót, tedy dobrovolným snižováním kvót cukru za finanční náhradu z restrukturalizačního fondu, jímž se Evropská komise snaží snížit produkci cukru v Evropské unii, není podle ministra Gandaloviče možné řešit také například schváleným přímým vstupem pěstitelů cukrové řepy do restrukturalizačního procesu. „Novela zavádí, že dobrovolné snižování kvót mohou iniciovat sami pěstitelé, kteří dodávali řepu do cukrovarů, a to v objemu až do 10 % výše kvóty dotčeného cukrovarnického podniku. To ale představuje bezprecedentní ovlivňování cizího právního subjektu, o kterém by tak měl rozhodovat subjekt jiný, tedy pěstitel řepy,“ komentuje ministr Gandalovič a dodává: „Tento návrh je nejen velice kolizní z hlediska věcného i právního, je neakceptovatelným pokusem ovlivnit vazby pěstitel – cukrovar, které jsou u nás vlivem politicko-ekonomického vývoje odlišné proti státům bývalé západní Evropy.“
Evropská komise plánovala odevzdáváním kvót dosáhnout celkového snížení o pět až šest milionů tun v rámci celé unie. V prvních dvou hospodářských letech fungování reformy bylo odevzdáno pouze celkem 1,8 milionu tun, přičemž zcela ukončilo výrobu cukru Irsko, Lotyšsko a Slovinsko a nadpoloviční většinou redukovalo svoji kvótu Portugalsko, Řecko a Itálie. Česká republika odevzdala 22,5 % své původní kvóty, Slovensko 34 % a Maďarsko 27 %. Avšak největší hráči na trhu, Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie a Polsko neodevzdaly žádnou kvótu, tedy nesnížily svoji výrobu vůbec, naopak nákupem dodatečné kvóty svoje kvóty ještě navýšily, připomněla ředitelka odboru komunikace MZe Ilona Chalupská.
Stanovisko České republiky je v tomto bodu konzistentní již po několik měsíců. Jako členský stát jsme udělali maximum pro přijatelnější podobu cukerní reformy. Česká republika například k reformě uspořádala v EU seminář, předložili jsme vlastní návrh konečného krácení kvót cukru, cíleně jsme působili v Evropském parlamentu prostřednictvím europoslance Hynka Fajmona.
