Menu
e-shop
Plány nového předsednictví pro zemědělství a rybářství, poslední důležitý bod reformy společné zemědělské politiky, problémy s výskytem nového viru napadajícího přežvýkavce a také další diskusi o pokračování programu distribuce potravin pro nejchudší obyvatele Evropské unie měli mimo jiné na programu šéfové agrárních resortů na svém prvním letošním setkání.
Poprvé pod dánskou taktovkou se uplynulé pondělí sešli v Bruselu na své radě ministři zemědělství a rybolovu členských zemí Evropské unie. Dánské předsednictví si do vínku dalo přechod na zelenou ekonomiku a zdůraznění udržitelnosti produkce. Součástí jeho plánů je samozřejmě i zemědělství, které by mělo používat metody a postupy chránící životní prostředí, přírodu a klima. Na udržitelnost dávají Dánové důraz i v rybářské politice.
Dánské záměry
pro zemědělství
Na prvním místě mezi body nového předsednictví jsou další jednání o reformě společné zemědělské politiky (SZP). Dánsko chce hledat kompromisní řešení pro návrhy čtyř hlavních nařízení týkajících se přímých plateb, rozvoje venkova, jednotné organizace trhu a financování SZP, které loni na podzim představil komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. Plánuje také další debaty zaměřené na některé základní otázky, jako jsou inovace, ozelenění nebo zjednodušení politiky. Dánové si jsou vědomi důležitosti dosažení dohody i s poslanci Evropského parlamentu (EP), kde vidí problémy zejména v otázce přechodných opatření pro zavedení nového systému přímých plateb a pro sektor vína. Počítají také s rozpravou o změně financování SZP, které by mělo být - jako ostatně celá politika – transparentnější. Věnovat se chtějí i podpoře zemědělských výrobků, inovacím a výzkumu v sektoru. Podobné plány má dánské předsednictví i pro jednání o reformě společné rybářské politiky.
Nemálo práce čeká nové vládce unie i v oblasti veterinární a welfare zvířat. Dobré životní podmínky zvířat jsou jednou z důležitých priorit předsednictví. Proto se budou Dánové snažit dotáhnout jednání o ochraně zvířat během dopravy. Zamýšlejí také modernizovat systém úřední kontroly masa tak, aby vycházel z hodnocení rizika. Jde jim i o zachování a zlepšení vysokých standardů bezpečnosti potravin v unii. Jsou ale přesvědčení, že je třeba o existenci těchto standardů dobře informovat spotřebitele. Dalším bodem programu předsednictví je také dosažení dohody v radě i s EP o návrhu legislativy pro potraviny určené pro kojence a malé děti a pro zvláštní léčebné účely. Dánové hodlají s EP projednat i balíček pro kvalitu potravin navržený Evropskou komisí. Jejich podpora bude patřit zejména ekologickému zemědělství, v jehož produkci chtějí posílit důvěru spotřebitelů.
Znovu o reformě
Lednová rada ministrů zemědělství se věnovala poslednímu bodu návrhu legislativy spojené s reformou SZP, a to jednotné organizaci trhu a opatřením navrženým komisí na zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšení fungování potravinového řetězce a posílení organizací producentů. Většina delegací souhlasila s návrhy komise na kroky, které mají pomoci zemědělcům v případě krize na trhu s některými komoditami. Někteří ministři se domnívají, že krizový fond by se měl použít v případě problémů pro všechny výrobky. Jiní zastávali názor, že by měl sloužit pouze za výjimečných okolností a přesně definovaných podmínek. Některé členské státy zpochybnily navržený způsob financování fondu.
Jednotný pohled neměli ministři ani na podporu organizací producentů. Někteří se domnívají, že navržená pravidla by měla být jen dobrovolná a přizpůsobitelná situaci v členském státě. Ozvaly se i názory, že by se nová ustanovení pro organizace producentů neměla vymykat pravidlům platným pro hospodářskou soutěž.
Ministři se neshodli ani v přístupu k plánovanému ukončení cukerných kvót v roce 2015. Někteří požadovali posunutí tohoto termínu tak, aby se sektor mohl na změnu lépe připravit.
V příštích měsících hodlá dánské předsednictví spustit další kolo debat o návrzích legislativy k reformě SZP, které by již měly být více zaměřeny na specifická témata. První tato debata věnovaná přímým platbám a zjednodušení SZP proběhne na březnové radě. Podrobně prodiskutovat by se mělo i ozelenění, definice aktivního farmáře či inovace.
Strategie welfare
Komise předložila novou čtyřletou strategii welfare pro roky 2012 až 2015. Cílem je ještě více zlepšit ochranu zvířat v unii a jejich životní podmínky zavedením nové legislativy i posílením stávajících opatření. S obecnými body strategie rada souhlasila. Některé delegace však upozorňovaly, že je třeba, aby strategie nepodkopávala konkurenceschopnost unie vůči třetím zemím, které nemají standardy na ochranu zvířat. Rozdílnost typů farem, klimatických, půdních a dalších podmínek v členských zemích unie brání podle ministrů schválení jednotných pravidel a zajištění jejich správného zavedení do zemědělské praxe. Výsledkem je nestejné zacházení se zvířaty. Proto přetrvávají v této oblasti problémy, včetně nedostatečného prosazování právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni v některých členských zemích. Některé zainteresované strany nemají ani potřebné znalosti o podmínkách welfare pro jednotlivé druhy chovaných zvířat a tento nedostatek neřeší ani evropské předpisy. Komisí předložená strategie chce proto vytvořit komplexní legislativní rámec pro ochranu zvířat, který by se měl zaměřit i na vzdělávání, a zároveň posílit již zavedená opatření. Dánské předsednictví plánuje věnovat ochraně zvířat dvoudenní konferenci, která má proběhnout v Bruselu na přelomu února a března.
Virus Schmallenberg
Nizozemská delegace informovala o propuknutí nákazy způsobené novým virem Schmallenberg provizorně nazvaným podle hospodářství, kde byl poprvé diagnostikován. Několik států podpořilo její požadavek na koordinovaný přístup unie k nové chorobě, včetně rychlé výměny informací o dalších případech, výsledcích výzkumu v diagnostice, epidemiologii a ve vývoji vakcíny. Delegace také chtěly, aby unie finančně podpořila výzkum a monitoring onemocnění. Komise potvrdila, že Brusel by mohl potřebný výzkum financovat. Případy nákazy se vyskytly v Nizozemsku, Belgii, Německu a nově také ve Velké Británii. Virus se šíří pravděpodobně prostřednictvím bodavého hmyzu. Přenos ze zvířete na člověka nebyl zatím zaznamenán.
Potraviny pro chudé
Rada se opět vrátila k jednání o distribuci potravin nejchudším obyvatelům unie. Proti návrhu komise se postavili Švédové, Dánové a Britové, Češi se zdrželi hlasování. Politická dohoda z prosince uplynulého roku zajistila pokračování programu pro letošní a příští rok. Nyní se jedná o jeho podobu pro další období. Jen připomeňme, že program souvisí se SZP historicky, protože se v něm uplatňovaly přebytky potravin stahované unií z trhu a skladované intervenční zásoby. V době, kdy již tyto přebytky unie ve velké míře nevytváří, je třeba potřebné potraviny nakupovat na trhu. Proto některé země včetně ČR poukazují na to, že program spadá spíše do sociální oblasti a není důvodu, aby byl nadále financován z rozpočtu SZP. Program by měl plně financovat Brusel, a to včetně nákladů na dopravu, skladování a administrativu s ním spojenou. Roční rozpočet pro roky 2012 a 2013 má být kolem 500 milionů eur. Komise připomíná, že program využívá více než 18 milionů obyvatel EU. Původní pravidla umožňovala dokoupit v případě nedostatečných intervenčních zásob malé množství některých potravin nebo je přesunout z intervenčních skladů jiného členského státu. Navržená nová pravidla již počítají s nákupem potravin, přičemž by mělo jít o produkty pocházející z unie. Dbají spíše na vyváženost potřeb výživy a rozšiřují program i na potraviny, na které se intervenční zásahy nevztahují.
