Na dvě stovky zástupců českého zemědělsko - potravinářského komplexu - od prvovýrobců přes zpracovatele zemědělské produkce až po zástupce škol a výzkumných ústavů z dané oblasti - se v Praze zúčastnily Dánsko - českého potravinářského a zemědělského fóra. O významu a úrovni fóra svědčí i reprezentativní zastoupení z dánské strany, především účast velvyslance Dánského království Joergena Boejera a Klause Aa. Bustrupa, zástupce Dánské zemědělské rady, za českou stranu pak ing. Tomáše Zídka z Ministerstva zemědělství ČR.
Dánsko zaujímá v zemědělství a potravinářství přední pozici v Evropě, je významným exportérem potravin (dánští farmáři vyprodukují potraviny pro 15 milionů lidí, to je třikrát více, než je počet obyvatel Dánského království) a světového věhlasu dosáhly - jak připomenul dánský velvyslanec pan Joergen Boejer - především dánské vepřové, pivo a mléčné výrobky. Dánsko vyniká takřka stoprocentní finalizací produkce zemědělské prvovýroby. Prosperita celého komplexu je dána i špičkovou úrovní strojů a zřízení pro zemědělství a navazující zpracovatelský sektor, které nabízejí dánské strojírenské firmy.
Během úvodní části jednání mnohokrát zazněl název programu SAPARD, který by měl v předvstupním období pomoci českému zemědělství podporou investic pro udržitelný rozvoj sektoru. Cílem dánsko - českého fóra pak bylo prezentovat a nabídnout konkrétní možnosti špičkových technologií pro české prvovýrobce a zpracovatele. Není třeba zastírat, že zúčastněné dánské firmy a instituce byly motivovány snahou zaujmout mezi případnými dodavateli technologií, podporovaných financemi ze SAPARDu, významné místo. Účast dánských vědeckých a výzkumných institucí potvrzuje jejich víru v to, že investice podporované programem SAPARD nemusí být jen v podobě "železa" (tedy strojů a zařízení), že by mohly a měly mít i nehmotnou podobu (know-how, vědecká spolupráce na bázi základního i aplikovaného výzkumu a podobně).
Další částí fóra byly tři souběžně uspořádané semináře se zaměřením na chov prasat, na zemědělské technologie, efektivnost a životní prostředí a na potravinářský průmysl.
Zcela konkrétně pak o možnostech, příležitostech a nabídkách technologií jednali zájemci při pracovní části fóra u stolků jednotlivých dánských účastníků akce. O prostoru pro spolupráci svědčí i výčet a zaměření zastoupených dánských firem a institucí. S nabídkou přišli: DanBred (Sdružení pro prodej a export chovných prasat), Dánská zemědělská rada, Dánský institut zemědělských věd, Danske Slagterier (Dánská rada pro slaninu a maso), DMRI Consult (Poradenství pro masný průmysl), společnost Egebjerg Maskinfabrik A/S (dodavatel technologií pro chov prasat), Dánská potravinářská federace, firma Funki (technologie vybavení vepřínů), HARDI (výrobce postřikovačů), fond IO (investiční fond pro střední a východní Evropu), NIRO A/S (zařízení pro fluidní a rozprašovací sušárny), společnost SFK Technology A/S (zařízení a informační technologie pro masný průmysl) a firma SKIOLD (šrotovníky, mlýny, výrobny krmiv).
Dánsko má českému zemědělství i potravinářství co nabídnout, dánské firmy přitom jsou si vědomy reálně dosažené úrovně českých zemědělců. Některé z nich již mají na českém trhu vybudovány své pozice a ani v minulosti k nám nepřicházely jako do země, jejíž zemědělce je třeba učit základním principům hospodaření, jak jsme toho byli v nedávné minulosti svědky v případě "poradců" z jiných zemí. To dává předpoklady pro další opravdu kvalitní a oboustranně prospěšnou spolupráci.
Břetislav Koč
