17.06.2011 | 06:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Délka vegetace u brambor

Délka vegetace u brambor je dána raností odrůdy, agrotechnickými zásahy, výživou, půdními podmínkami a vývojem počasí. Při běžném průběhu sezóny bez výrazných výkyvů meteorologických a jiných faktorů po naplnění geneticky dané délky vegetace dochází k žloutnutí a zasychání natě a současně k vyzrávání hlíz, zpevňování a vybarvování slupky. Tento proces je však obvykle do různé míry modifikován abiotickými vlivy nebo chorobami a škůdci.

Odstranění natě uměle je tak součástí technologie pěstování brambor a konkrétních důvodů, proč ukončit vegetaci před přirozeným dozráním, je několik. Jejich význam se mění podle užitkového směru pěstování:
– Při množení sadby je cílem zabránění přenosu virových chorob přenašeči virů a omezení přechodu virové infekce z natě do hlíz.
– Odstranění natě je jedním z nejdůležitějších opatření v ochraně proti plísni bramboru, resp. v ochraně hlíz. Zastaví se tak další šíření choroby a omezí tvorba inokula, které je srážkami smýváno do půdy k hlízám.
– Ukončením vegetace se reguluje velikost hlíz, což je významné především u sadbových porostů, ale často využitelné i u konzumních brambor pro zvýšení podílu tržního zboží. Rovněž lze ovlivnit do určité míry obsah škrobu a sušiny.
– Dosáhne se lepší vyzrálosti hlíz a zpevnění jejich slupky před sklizní. To vede k nižšímu mechanického poškození hlíz o snížení výskytu skládkových chorob.
– Zastavením růstu hlíz v určité optimální fázi lze omezit výskyt abionóz (např. zmlazování, rozprasky, dutost hlíz).
– Současně s natí jsou ničeny plevele a omezuje se jejich šíření.
– Je usnadněna sklizeň a zvýší se výkon sklizňové techniky.

Odstranění natě
Možností odstranění natě je několik, v praxi jsou však využívány nejčastěji dva, a to mechanické rozbití natě a chemická desikace nebo jejich kombinace. Jiné způsoby (např. ničení natě plamenem nebo zmrazováním tekutým dusíkem) se neujaly pro některé technické nebo energetické nevýhody, rovněž trhání natě má omezené použití z hlediska technické náročnosti, avšak pro dosažení požadovaného efektu je ideálním řešením.
Pro odstranění natě rozbitím jsou používány rozbíječe různé konstrukce, většinou kladívkové. Výhodou je, že se jedná o ekologicky čistý zásah, nevýhody spočívají ve větší energetické náročnosti, nižším výkonu a z hlediska účinnosti není zcela zničena všechna nať, což vede k jejímu rychlému obrůstání, obnovení růstu hlíz a v případě plísně bramboru choroba pokračuje ve vývoji na nerozbitých zbytcích a obrostech. Proto je tento způsob vhodný především pro dozrávající porosty bez výskytu plísně nebo musí být kombinován s desikací.
Chemická desikace je nejrozšířenější způsob ničení natě. Při desikaci jsou využívány různé chemické přípravky, které zajišťují likvidaci zelených listů i stonků a přitom neovlivňují negativně hlízy brambor. Výhodami jsou relativně rychlá účinnost a při pečlivé aplikaci je odstraněna veškerá nať a k obrůstání dochází později než po rozbití natě. Nevýhody představují větší ekologickou zátěž a určité nebezpečí poškození hlíz při nedodržení podmínek správné aplikace. V současné době jsou u nás registrovány pouze dva přípravky, a to Reglone a Basta 15 (tab. 1). V zahraničí je ještě poměrně často užívanou desikační látkou canfertrazone-ethyl (Spotlight, Shark).
Basta 15 je přípravek s účinnou látkou glufosinát-ammonium s velmi dobrou herbicidní účinností. Jedná se o neselektivní listový herbicid s kontaktním a částečně systémovým účinkem. Má dobrý účinek proti trávovitým i dvouděložným plevelům. U brambor je tento desikant od loňského roku registrován také u sadby v kombinaci s mechanickou likvidací natě. Basta 15 se aplikuje u brambor konzumních a pro výrobu škrobu podle průběhu vegetace, stavu a ohrožení porostu, nejlépe však na počátku přirozeného dozrávání natě, a to v dávce 2,5–3 l/ha. Působí pomaleji než Reglone, desikovaný porost však zpravidla méně obrůstá. Je-li nať zničena mechanicky, pak ji lze používat za 3–7 dní po tomto zásahu v dávce 1,5 l/ha bez smáčedla. U sadby je povolena dávka 2,5 l/ha po předchozím mechanickém rozdrcení natě při plošné aplikaci nebo 1,25 l/ha při řádkové aplikaci.
Pro včely je přípravek škodlivý, v PHO použitelný bez omezení. Ochranná lhůta před sklizní je 14 dní.
Reglone je přípravek s účinnou látkou diquat dibromide. Jedná se o postřikový preparát s desikační a herbicidní účinností. Po ošetření jej rostlliny rychle absorbují, takže jeho účinek je velmi rychlý a obvykle již za několik hodin zjevný. Víceleté plevele a trávy dočasně poškozuje, při styku s půdou se zcela inaktivuje, takže v půdě nezanechává žádná biologicky aktivní rezidua. Používá se u všech užitkových směrů, přednostně u porostů, kde je třeba rychle odstranit nať. Doporučená dávka je max. 5 l/ha, v případě použití smáčedel se dávka snižuje na 3 l/ha. U dozrávajících porostů, v suchých a teplých podmínkách je možno dávku snížit na 1–2 l/ha. Naopak u porostů bujných lze doporučit tzv. dvojí ošetření, kdy základní dávka 5 l je rozdělena na dvě aplikace. Po prvním ošetření 3 l následuje za 5–7 dní druhé ošetření dávkou 2 l/ha. Desikantem Reglone nelze ošetřovat za výrazného sucha při vadnutí natě.
V těchto případech mohou být zasaženy cévní svazky v hlízách, které se zbarvují hnědě a nekrotizují. Někdy dochází až k nekróze pupkové části v místě spojení se stolonem. Narušené pletivo pak usnadňuje infekci původci skládkových chorob. Za těchto podmínek je proto vhodné zásah odložit nebo desikant aplikovat v ranních nebo večerních hodinách, kdy se do rostlin vrací turgor. Pro včely je přípravek škodlivý, v PHO použitelný bez omezení. Ochranná lhůta před sklizní je 7–14 dní.
Kombinace  mechanického a chemického ničení natě se používá především u obzvlášť silných porostů v plné vegetaci (sadba) nebo v případech, kdy volíme pomalejší ukončení vegetace a počítáme ještě s částečným narůstáním hlíz (konzum). Dobře provedené kombinované ničení natě také omezuje obrůstání. Nejdříve se rozbije nať mechanicky a za 3–7 dnů se ošetří porost sníženou dávkou desikantu (např. Reglone v dávce 1–2 l/ha se smáčedlem).

Sadbové porosty a konzumní brambory
Ukončení vegetace u sadbových porostů má hlavní cíl omezení přenosu virových chorob a regulaci velikosti hlíz. Při množení sadby brambor je využívána povinně desikace, a to u všech stupňů množení, vyjma stupně B, kde je pouze doporučena. Termín předčasného ukončení vegetace desikací stanovuje dodavatel sadby na základě náletu mšic, nebezpečí šíření virových chorob, výskytu a šíření plísně bramboru, výtěžnosti sadby a dalších ukazatelů. Semenářský inspektor ÚKZÚZ kontroluje dodržení termínu desikace, její účinnost a případné nové obrosty. Při množení sadby brambor je možné využít i mechanické ničení natě, po kterém však ještě musí následovat chemická desikace.
Problémy s obrosty, které mohou být příčinou infekce virovými chorobami nebo dalšího šíření plísně a napadení hlíz, je nutné řešit především včasnou sklizní, případně další aplikací desikantu (např. Reglone 1–1,5 l se smáčedlem, celková dávka však nesmí překročit 5 l/ha).
U konzumních brambor, případně brambor pro výrobu škrobu, sleduje ukončení vegetace všechny v úvodu uvedené efekty s výjimkou přenosu virových chorob a se zvláštním zřetelem na ochranu hlíz proti plísni bramboru. Cílem je dosažení kvalitního tržního zboží, tj. hlíz optimální velikosti se zpevněnou a vyzrálou slupkou, bez chorob a abionóz.
Ukončením vegetace se samozřejmě přeruší tvorba výnosu, je proto nutné tento zásah dobře zvážit.
Při rozhodování o ukončení vegetace, kdy hlavním hlediskem je plíseň bramboru, se musí brát v úvahu následující faktory:
– náchylnost odrůdy k plísni na hlízách,
– procenta napadení natě a další očekávaný vývoj choroby (stagnace nebo rychlé šíření),
– okamžitý a očekávaný vývoj počasí (intenzita a úhrny srážek),
– půdní podmínky dané lokality.
Obecně je možné doporučit ukončení vegetace v období, kdy je nať napadena plísní v rozmezí 1–20 %. Rozhodnout se pro ukončení vegetace při nízkém % napadení natě je nutné především u velmi náchylných odrůd, je-li předpoklad rychlého šíření choroby v porostu, jsou očekávány intenzivní dešťové srážky a jedná se o lokalitu s těžší půdou. Ukončení vegetace při vyšším napadení natě je možné připustit v těch případech, kdy plíseň v porostu není aktivní, je předpoklad delšího období beze srážek a nejedná se o náchylnou odrůdu. Za takových podmínek lze rovněž zvolit mechanické odstranění natě nebo pomaleji působící desikant. Přirozené dozrávání porostu je možné pouze tehdy, že je nať zcela bez napadení plísní nebo se jedná o odrůdu velmi odolnou plísni na hlízách.
Posouzení, zda a kdy je ukončení vegetace potřebné a jakým způsobem ho provést, musí vždy vycházet z konkrétního stavu porostu, půdních a povětrnostních podmínek, technologie sklizně a předpokládaného užití nebo uplatnění na trhu. Ve většině případů je to však zásah potřebný a výrazně ovlivňující kvalitu hlíz a často i výsledného produktu.

 

Klíčové informace

– Ponechat porost přirozeně dozrát je možné jen za relativně příznivých vegetačních podmínek a při jeho dobrém zdravotním stavu, a to u jen u konzumu a brambor na výrobu škrobu.
– Pro eliminaci některých nepříznivých faktorů, dosažení vysoké kvality a optimální velikosti hlíz je však nutné délku vegetace regulovat umělým odstraněním natě. 
– U vyšších množitelských stupňů sadby je umělé odstranění natě dokonce podmínkou certifikačního procesu
.

 

Ing. Ervín Hausvater, CSc.
Ing. Petr Doležal, Ph.D
.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down