Devizové intervence, které Česká národní banka (ČNB) zahájila minulý týden, nebudou mít dramatický vliv na růst cen potravin, spíše jejich růst zpomalí. Uvedl to guvernér ČNB Miroslav Singer. Vysvětlil, že základním smyslem devizových intervencí, které ČNB zahájila minulý týden, je posílení konkurenceschopnosti České republiky. tento názor však bezezbytku nesdílí všichni odborníci.
Zatímco letos potraviny v průměru zdražovaly o tři procenta přes jednotlivá čtvrtletí, banka očekává, že budou zdražovat méně, někde na úrovni dvou procent. Ten krok není pro ceny potravin dramatický, a ten jejich růst se prostě zpomalí, sdělil Singer.
Analytik České spořitelny Martin Lobotka naopak míní, že z titulu intervencí dojde k růstu dovozních cen, což se rychle dotkne segmentu potravin a pohonných hmot. Naopak poptávková inflace bude podle něj pod vlivem dvou protichůdných tendencí. Na jedné straně dovozní ceny budou tuto část inflace tlačit nahoru, na druhé straně ale bude utlumená spotřeba domácností působit opačně.
Čistý efekt intervencí na inflaci bude relativně malý, zhruba půl procentního bodu proti situaci bez intervencí, zhodnotil. Průměrná míra inflace by tak příští rok podle něj měla činit 1,2 procenta, zatímco pro letošek počítá s 1,3 procenta. Na 2,4 procenta by měla inflace vystoupat až v roce 2015, odhadl.
Podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa by ceny pohonných hmot kvůli intervenčnímu šoku měly být vyšší během jednoho roku o 5,4 procentního bodu a ceny potravin pak o 1,4 procentního bodu. V průměru by pak měla být inflace v příštím roce vyšší oproti našemu základnímu scénáři o 0,9 procentního bodu a v roce 2015 o 0,2 procentního bodu, sdělil.
Devizové intervence se podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby dotknou všech obyvatel České republiky. Upozornil, že z dovozu dnes pochází například více než polovina tuzemské spotřeby vepřového masa, takřka padesát procent sýrů, zhruba pětina drůbežího masa a brambor.
Základní smysl intervencí je podle guvernéra posílení konkurenceschopnosti ČR. Přes kurz se zvyšuje schopnost ekonomiky vydělávat, uvedl. K intervencím podle něj centrální banka musela přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila. Jejich analýzy ukazovaly, že pravděpodobnost deflace výrazně narostla . Uvedl, že trhy jim přestávaly věřit, že to myslí vážně s devizovými intervencemi. A kdyby jim oznámili prognózu, která předpokládá pokles sazeb do záporných hodnot, a nic neudělali, tak by se k tomu velmi pravděpodobně přidalo i posilování koruny. Proto ČNB podle něj přistoupila k intervencím dříve, než by k nim byla donucena okolnostmi.*
