Ačkoliv se letos konal teprve první ročník soutěže Regionální potravina, její ohlas se projevuje již v tomto roce. Například zájem o krouhané zelí Zemědělského družstva Dlouhá Lhota, které hospodaří na 1802 hektarech zemědělské půdy na Příbramsku, se díky tomuto projektu zvýšil proti předchozím rokům o 20 procent. Uvedl to minulý týden po setkání s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou předseda tohoto podniku Oldřich Jarůšek.
Družstvo z Dlouhé Lhoty navázalo podle svého předsedy na zdejší dlouhodobou tradici pěstování zeleniny. Do roku 2003 mělo ještě tři hektary jahod, mrkev a další zeleninu, ale zájem o ně nebyl tak závratný, proto zůstalo jen u zelí. Tato plodina původně zaujímala zhruba šest až osm hektarů. Obchodovalo se jí asi 300 tun. „V současné době máme necelé dva hektary, což je ve své podstatě třeba, abychom běžně nasytili tento trh. Již se vytvořila určitá klientela, která odebere kolem 60 tun zelí. Zájem se však zvyšuje. „V současné době končíme se sklizní, ale nejsme schopni nasytit trh, jak by bylo potřeba. Proto situaci přehodnotíme, a uvidíme, jak budeme směřovat dál. Pokud by zájem přetrvával i v budoucích letech, připravujeme další investice, abychom objem rozšířili a využili závlahový systém,“ dodal Jarůšek.
Připomněl, že situace v odbytu v minulém roce byla složitá. Kvůli nezájmu museli část své produkce zelí zaorat. „V důsledku toho jsme i o 20 procent snížili výsadbu a teď jsme se dostali do problémů,“ vysvětlil předseda družstva.
Zelí se v Drásově rovnou zpracovává, protože největší zájem je právě o čerstvě nakrouhané, podotkl Jarůšek s tím, že se vyrobí zhruba 60 až 80 tun zelí ročně. Družstvo navázalo také spolupráci s nadšenci nakládaného zelí, kteří organizují Březohorský Košťál, která se letos konala již počtvrté.
„Drásovské zelí je dobrým příkladem toho, že i poměrně malé zemědělské družstvo si díky své kvalitě regionálních potravin může získat velkou oblibu,“ řekl ministr.
Větší podpora regionálních výrobců Na podporu obdobných pěstitelů a menších regionálních výrobců ministerstvo zemědělství spustilo projekt regionální potravina, který má pomoci nejen výrobcům, ale také zákazníkům zorientovat se v kvalitě nabízených českých produktů. Kromě soutěže o regionální potravinu chce ministr Fuksa rozjet nové projekty, a to Česká potravina a Čerstvá potravina. Značení čerstvosti potravin by mělo zákazníkům ukázat, že domácí potraviny jsou většinou výrazně čerstvější než dovozové, řekl Fuksa. „Například v Německu nebo Rakousku je běžné, že u čerpacích stanic je také chladící box s místními potravinami,“ popsal připravovaný projekt Fuksa. Podle ministra by se ale měly i změkčit normy pro výrobce potravin tak, aby nemuseli plnit komplikované byrokratické podmínky. „Do konce roku bych chtěl připravit podklady,“ uvedl.
Normy v ČR pro velké zpracovatele jsou přísnější než v Evropě. „Chci, aby čeští výrobci potravin měli stejné požadavky jako jejich západní kolegové, takže norma by se měla změkčit,“ konstatoval Fuksa. Navíc malý výrobce, který má například pět zaměstnanců a vyrábí sto kilogramů sýra do roka, musí splňovat stejné požadavky jako velcí producenti. „Tohle chci podle vzoru Rakouska a Německa také změkčit. Ale samozřejmě ne na úkor kvality výrobku,“ prohlásil ministr. Výrobek prochází standardními kontrolami veterinární stanice a zemědělské a potravinářské inspekce a budou samozřejmě musí splňovat všechny normy, doplnil.
V současné době například ministerstvo zemědělství vyhodnocuje dokument z Evropské komise, který by měl v konečném důsledku přinést pěstitelům a chovatelům jasnější a jednodušší pravidla pro kontroly ze strany úředníků. Chystá se také novela veterinárního zákona. Ta by měla s sebou přinést mim jiné i další uvolnění podmínek pro chovatele skotu. Jarůšek upozornil, že hlavními problémy, které družstvo sužují, jsou především nerovná dotační politika EU, která umožňuje družstvu čerpat jen 60 procent dotací, ale také špatná ochrana českého trhu a platební morálka některých obchodních partnerů.
Plánují bioplynovou stanici Zemědělské družstvo Dlouhá Lhota vzniklo v roce 1993 transformací několika bývalých zemědělských družstev. V současné době má 187 členů a v družstvu pracuje 38 přepočtených pracovníků. Před 15 lety zaměstnávalo 75 až 80 pracovníků při stejném objemu prací. Podnik se zaměřuje na klasickou zemědělskou výrobu. V rostlinné výrobě se soustřeďuje především na pěstování obilovin, řepky, kukuřice, máku, zelené píce a zelí.
Letošní počasí se podle Jarůška na výnosu obilovin příliš nepodepsalo, vloni dosáhli výnosu 5,2 tuny, letos 4,8 tuny. Potravinářskou pšenici prodává za cenu, která se pohybuje od 4700 až 5000 korun za tunu.
V rámci živočišné výroby družstvo chová 650 kusů skotu holštýnského a českého strakatého plemene. Z toho je 320 dojných krav. Má uzavřený obrat stáda. Podle Jarůška vloni byla cena silně pod náklady, činila kolem šesti korun. V současné době se pohybuje kolem 7,50 koruny za litr.
Předseda prozradil, že dlouholhotské družstvo do budoucna zvažuje výstavbu bioplynové stanice, která by vyřešila okamžitou spotřebu produkce chlévské mrvy a využila nadprodukci pícnin. Zároveň separát z bioplynové stanice by se využíval jako kvalitní hnojivo.
Již podali žádost a.s. ČEZ o připojení do energetické sítě. Ta ale nebyla kladně vyřízena. Letos v září pak potvrdili, že zájem o připojení trvá. V případě, že by příslib dostali, chtějí vybudovat bioplynovou stanici o kapacitě 620 kW. „Určitě by nám to řešilo ekonomiku,“ je přesvědčen předseda družstva.
Fuksa připomněl, že ministerstvo zemědělství výstavbu bioplynových stanic podporuje. Nyní je podle něj v České republice v provozu a finalizuje se zhruba 150 bioplynových stanic za celkové dotační podpory státu přesahující jednu miliardu korun. Bylo přitom podáno zhruba 171 žádostí o podporu na jejich výstavbu, z toho bylo zhruba 135 žádostem vyhověno.
Dotace na jednu bioplynovou stanici pro zemědělce přitom představuje 25 procent z celkových nákladů na její výstavbu. Z toho tři čtvrtiny tvoří peníze EU a čtvrtina pochází z národních rozpočtů, poznamenal ministr s tím, že národní rozpočet s touto podporou počítal a pro příští rok počítá také. V tuto chvíli zbývá k profinancování z alokované částky asi 530 milionů korun, dodal ministr.
