25.03.2011 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dioxiny: aktuální téma, známý problém

Dioxiny jsou aktuálně sledovaným tématem, a to zejména díky kauzám kontaminovaných vajec a vepřového masa z Německa. Skandál s dioxiny z počátku roku 2011 bohužel nebyl výjimečný. Stačí si vzpomenout na konec roku 2008, kdy irská vláda nařídila stáhnout z trhu všechny produkty z vepřového masa domácí výroby, právě kvůli kontaminaci dioxinem.

Příčinou zamoření v Irsku bylo krmivo jednoho z dodavatelů. Dioxiny byly tehdy zjištěny na 45 farmách.
Ale nezapomínejme ani na aféru ještě starší, z roku 1999 v Belgii. Tam bylo tehdy zlikvidováno sedm milionů kuřat a 50 tisíc prasat.
Co jsou to vlastně dioxiny a jaké jsou následky konzumace potravin, ve kterých se vyskytují?
Dioxiny způsobují trvalé poškození pokožky známé jako „chlorakné“, poškození jater, ovlivňují negativně pohlavní orgány, v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy, je jim připisována teratogenita a karcinogenita.
Domníváme se, že dioxiny jsou škodlivé v jakémkoliv detekovatelném množství. Na rozdíl od většiny jiných toxických látek či karcinogenů není totiž pro dioxin stanovena bezpečná dávka. Některé zdroje dokonce udávají, že nejznámější dioxin 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD) je zároveň nejsilnějším známým karcinogenem.

Cesty dioxinů do potravinového řetězce

Jak ukazuje dioxinová aféra v Německu, jednou z cest, jak se dioxiny mohou dostat do potravinového řetězce, jsou rovněž kontaminovaná krmiva, určená pro zvířata chovaná k produkci potravin.
Nejvýznačnější cesta vede přes vodní ekosystémy do rybího masa a tuku, které jednak slouží přímo jako potravina, a jsou rovněž přísadou krmivových směsí hospodářských zvířat. Přes ně se dostávají do jejich masa a mléka. Překročení stanovených limitů a akumulaci dioxinů v tukových tkáních zvířat by mělo být tudíž varující. Krmiva pro potravinová zvířata s překročeným limitem dioxinů nesmí být zkrmována.
Krmiva, jako rybí olej, produkty z ryb, mléko a mléčné produkty, včetně živočišného tuku, by měla být prakticky monitorována na obsah dioxinů. Výrobci těchto krmiv by se měli ujistit, že jejich výrobky jsou ve shodě se stanovenými limity.
Nejvíce kontaminovanými potravinami a krmivy jsou rybí maso, tuk a moučka pocházející z Baltského a dále pak ze Severního moře.
 Dalším z významných vstupů do potravin je objemová píce skotu, do které se dioxiny dostávají depozicí z ovzduší. Zdrojem dioxinů jsou v tomto případě rovněž kontaminované plochy a měla by jim být podle toho věnována pozornost.
Zavlažování, hnojení kejdou nebo odpadními komposty, které mohou obsahovat zvýšené obsahy dioxinů, by měly být monitorovány. Monitoring by měl být veden rovněž v případě obilovin ošetřených herbicidy s potenciálním zdrojem dioxinů, tedy takovými, které jsou na bázi chlórovaných produktů.
Semena olejnatých plodin, včetně jejich produktů určených ke krmení, nejsou průkazně kontaminována dioxiny, avšak určité oleje po rafinaci mohou obsahovat vyšší podíly těchto karcinogenních látek, a jako krmiva by měla být monitorována.

Principy snižování obsahu dioxinů
Z důvodů snížení obsahu dioxinů, jakožto kontaminantů v potravinách, byla navržena kontrolní opatření v krmivech. Principy snižování dioxinů byly zahrnuty do zásad správných praxí a zahrnují tyto čtyři stěžejní body: 
- identifikace zemědělských ploch se vzrůstající kontaminací dioxiny z důvodů emisí,
- monitorování krmiv na obsah dioxinů a jejich shody s povolenými limity,
- identifikace možných kontaminovaných krmiv a krmných složek,
- identifikace a kontrola kritických procesů při výrobě krmiv (umělé sušení s přímým ohřevem).
Další kontrolní opatření týkající se dioxinů v potravinovém řetězci jsou kromě krmiv zaměřena na zabránění nekontrolovanému pálení odpadů, snižování kontaminace prostředí, na to, aby byla kejda používána podle zásad správné agronomické praxe, na vyhnutí se při pěstování plochám, které jsou kontaminovány dioxiny (jestliže je průkazný přestup dioxinů do plodin). V neposlední řadě existuje možnost, že zvířata mohou být při styku se zeminou kontaminována dioxiny obsaženými v půdě.
Na internetovém portálu www. bezpecna-krmiva.cz je uvedeno, na co si dát z hlediska dioxinů pozor v průběhu procesu výroby, sklizně, dopravy a skladování krmiv. Rovněž zde věnujeme pozornost problematice kvality vnějšího prostředí pro chovaná zvířata.
Portál se věnuje i výrobě krmiv, především jejich sušení a mletí a míchání. Určité procesy pro umělé sušení krmě nebo krmných složek vyžadují průtok horkých plynů. Dochází tedy ke styku krmiv se vzduchem a zplodinami hoření (tzv. přímé sušení) nebo sušicí vzduch je ohříván samostatně (tzv. nepřímé sušení).
Podle toho by mělo být užito palivo neprodukující dioxiny. Pokud je to nutné, měla by být sušená krmiva monitorována na obsah dioxinů.
Kvalita průmyslově vyrobených sušených krmiv závisí především na jakosti zelené píce a na sušicím procesu. Obchodníci by měli potvrdit, že výrobce (dodavatel), který provádí sušení, suší podle zásad správné výrobní praxe. Z našeho pohledu to zejména zahrnuje výběr paliv a jejich shodu s národními požadavky, nebo limity, jsou-li stanoveny.
Při mletí je zase nejdůležitější fakt, že emisní zdroje dioxinů jsou v zemědělství přenášeny vzduchem a ulpívají na povrchu všech částí rostlin, stejně jako prachové částice. Tyto adherentní povrchové části by měly být čisticím procesem odstraněny, a to před mletím a mícháním. Další externí kontaminace dioxiny je průkazně snižována aspirací a proséváním. Odpady těchto činností, zejména prach, mohou zvyšovat obsah dioxinů. Tyto frakce by neměly být použity jako krmivo, ale zlikvidovány jako odpad.
V průběhu sklizně bývají obilniny na poli kontaminovány dioxiny minimálně. Kořeny a hlízy rostoucí na kontaminované půdě by měly být oprány pro odstranění půdy a následně silážovány nebo sušeny, aby se zamezilo zplesnivění.
Jestliže dojde k záplavám, měly by být sklízené obiloviny monitorovány na obsah dioxinů, pokud je evidentní, že záplavová voda mohla dioxiny obsahovat.
Přeprava by měla být auty nebo kontejnery, které nejsou kontaminovány dioxiny. Nátěry skladovacích prostor pro krmiva by měly být prosté dioxinů. Povrchy skladů, které jsou v kontaktu s kouřem a sazemi, nesou vždy riziko kontaminace dioxiny.
Hlavní problém při ustájení zvířat je fakt, že zvířata mohou být vystavena expozici ošetřeným dřevem (např.: pentachlorfenolem při natírání pražců), které bylo použito k výstavbě stájí, vybavení farem či jako stelivo. Snížení kontaktu s takto ošetřeným dřevem snižuje riziko kontaminace. Navíc piliny z ošetřeného dřeva nesmí být použity jako stelivo. Z ošetřeného dřeva by neměly být vyrobeny sušáky sena. Je nutno se vyhnout konzervaci dřeva odpadním olejem.
Pokud jsou zvířata ustájena tak, že podlaha je tvořena kontaminovanou půdou, měla by být tato půda vyměněna.
Situace je taková, že farmáři a průmysloví výrobci krmiv a potravin jsou primárně odpovědni za bezpečnost krmiv a potravin. Zkoušení by mělo být součástí správných praxí, jako jsou GMP, GHP, HACCP a jiné.
Analytika dioxinů je poměrně nákladná, proto by průmysloví výrobci krmiv měli krmiva testovat na obsah dioxinů nejméně jako vstupní materiál, a následně jako hotový výrobek. Výsledky analýz by měly být archivovány. Pokud je zjištěn vysoký kontaminující obsah dioxinu průmyslovými výrobci krmiv, měl by být upozorněn farmář a zdroj kontaminace dohledán.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí rovněž každoročně cílené kontroly na přítomnost dioxinů jak u výrobců krmných surovin, premixů doplňkových látek a směsí, tak i u dovozců a dodavatelů krmiv. Vzorky se hodnotí podle prováděcí vyhlášky č. 356/2008 k zákonu o krmivech a ročně je jich odebráno asi 50.

Německé dioxiny a český chov prasat
Udělejme si jen malou exkurzi do aktuální situace v domácím chovu prasat.
Před dvěma lety jsme na slovenské výstavě Agrokomplex v Nitře viděli nápis, který přeložený do češtiny zněl: „Pojďte se podívat na poslední slovenská prasata chovaná slovenskými chovateli!“
Tehdy jsme se tomu pousmáli, ale dnes máme podobný názor a říkáme: „Pojďte se podívat k nám na univerzitu na plyšová, dřevěná, plastová a keramická prasata (máme jich přes 400 kusů), živá již brzy uvidíte jen v Německu – nebo v zoologické zahradě.“
Za stávající dotační politiky (v České republice jsou dotace poskytovány převážně na hektar půdy) není šance konkurovat dotovaným německým cenám (díky podporám na farmu, na plochu, produkci, umývání,  ozdravení, ztrátu kvůli dioxinům, na dopravu, na ...), a proto se brzy asi budeme dívat na prasata jen v zoo.
Dioxinová aféra v Německu srazila ceny vepřového – a zpracovatelé v České republice toho využili k jeho zvýšeným nákupům. Toto maso samozřejmě dioxiny neobsahovalo, ale přesto negativně ovlivnilo domácí, již handicapované producenty.
Podle Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě klesl stav prasat v chovu o 3,5 % a stav prasnic o 10 %. Tento vývoj naznačuje pokles v chovech prasat za sedm měsíců (k 30. červnu 2011) z dnešních 1 846 000 kusů na číslo velmi alarmující kolem jednoho milionu prasat. Soběstačnost České republiky podle všeho klesá pod 50 % (musíme si uvědomit, že vybíjení stád přináší do bilance určité množství jatečných prasat).
Před 15 lety jsme ročně porazili kolem 4,1 milionu kusů a při počtu obyvatel asi 10,3 milionu osob jsme každý zkonzumovali asi 43 kg vepřového masa.
Česká republika se nyní stala typicky dovozovou zemí a hlavně ve zrušených chovech již nepůjde obnovit výrobu vepřového.
Před 15 lety jsme měli stáje ještě na celkem dobré úrovni, ale do chovu prasat nově investovalo jen velmi málo farem – většina podnikatelů v oboru se totiž soustředila na renovace stávajících objektů.

Závěr

Hygieně krmiv a jejich bezpečnosti je třeba věnovat maximální pozornost.
Každá sebemenší chyba se může tvrdě vymstít a ovlivnit zemědělství na velmi dlouhou dobu.
Toto je memento příspěvku o hygieně krmiv.

 

Klíčové informace

– Dioxiny jsou rakovinotvorné průmyslové kontaminanty, jejichž hlavními zdroji jsou spalovací procesy a chemický průmysl, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.).
– Nejznámějším dioxinem je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD). Vzniká nedokonalým spalováním chlórovaných organických látek, například dichlorbenzenu.
– Dioxiny se v přírodě velmi pomalu rozkládají, nerozpouštějí se ve vodě, ale kumulují se v tukových tkáních
.

 

Ing. Jitka Dvořáčková
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc
.
Mendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav výživy zvířat a pícninářství

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down