18.01.2001 | 11:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Direktiva říká jasně: navýšit kvóty jen v chovech s volným ustájením

Nařízení vlády o zavedení mléčných kvót stanovilo, že možnost jejich budoucího navýšení budou mít pouze ti žadatelé, tedy chovatelé, jejichž dojnice budou ustájeny ve volných stájích. Někteří, zejména soukromě hospodařící zemědělci s vazným ustájením dojnic se domnívají, že jde o jejich diskriminaci. Zeptali jsme se proto jednak samotných chovatelů, ale také vědeckovýzkumných pracovníků na jejich názor:

Dr. Ing. Josef Kučera,
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno:

Mléčné kvóty představují nejenom ve státech EU, ale i např. i v Kanadě významné opatření v rámci agrární politiky. Cílem zavedení systému mléčných kvót v EU bylo snížení nadprodukce mléka a stabilizace nákupních cen. V systémech kvót v zahraničí existují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, které zpravidla pomáhají zohlednit specifické podmínky příslušného státu. Názory na fungování systému kvót nejsou jednotné. Velká část zahraničních chovatelů se však shoduje v tom, že kvóty představují možnost udržení stabilního výrobního a ekonomického prostředí v oblasti chovu dojených krav. V celé řadě států jsou kvóty dostatečnou zárukou pro finanční ústavy při poskytování úvěrů zemědělcům, protože plní úlohu rychle likvidního kapitálu.
Model mléčných kvót, tak jak je navržen pro ČR, má svoje specifika, která spočívají především v tom, že automaticky preferuje chovatele s volnou technologií ustájení. Preference volného ustájení oproti ustájení vaznému má racionální jádro a opodstatnění, které spočívá především v lepší ekonomice chovu, jejímž základem je několikanásobně vyšší produktivita práce. Zatímco u vazného ustájení se pouze obtížně překonává hranice 25 dojnic na 1 zaměstnance (nikoliv pouze dojiče), tak u ustájení volného není problémem dosáhnout produktivity práce 80, perspektivně až 100 kusů na 1 ošetřovatele.
Rovněž z hlediska welfare (životní pohody) chovaných zvířat má volné ustájení daleko lepší předpoklady pro splnění těchto požadavků než ustájení vazné, které vždy bude spojeno s omezením pohybu zvířete. Dobře vyřešené volné ustájení je skutečně perspektivnější než ustájení volné.
Na druhé straně se však nejeví jako nejšťastnější řešení a priori postihovat chovatele, kteří již technologii vazného ustájení používají. Místo postihu chovatele za tuto používanou technologii by měl být spíš vytvořen systém pomoci, jak tuto technologii změnit (např. v podobě zvýhodněných úvěrů apod.).

Ing. Miroslav Doležel, hlavní zootechnik a společník Agris Jedovnice, spol s r.o.:

Agris Jedovnice, spol s r.o., hospodaří na přibližně 1200 ha, téměř 70 % půdy je ovšem v méně příznivé oblasti, respektive v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Platí pro ni zvláštní režim hospodaření a tím je dána i orientace podniku převážně na chov skotu. V současné době chováme 110 krav českého strakatého plemene, všechny produkční krávy jsou ustájeny na jedné vazné, stlané stáji. V kontrolním roce 1999/2000 jsme dosáhli průměrné užitkovosti 7731 kg mléka s obsahem tuku 4,22 % a obsahem bílkovin 3,59 %. Pokud jde o reprodukční ukazatele, délka mezidobí dosáhla 374 dnů, inseminační index u krav se pohybuje kolem 1,5 a březost po I. inseminaci 60 %.
I z těchto výsledků je patrné, že naše společnost má značné předpoklady pro další rozvoj, tedy pro zvyšování mléčné užitkovosti. Současné nařízení o nemožnosti navýšení mléčné kvóty v případě, že je v podniku vazné ustájení, nás tedy de facto nutí, abychom se zadlužili a provedli rekonstrukci, jinak zůstaneme stát na místě. Považuji za zbytečné aby o problému vazné x volné stáje skotu rozhodoval někdo takto direktivně.
Na obhajobu vazného ustájení bych ze své vlastní zkušenosti uvedl, že umožňuje zcela individuální přístup ke krávě, víte, jaký je její momentální zdravotní stav, zda má říji, zda přijala veškeré krmivo. Ve volném ustájení vám tyto údaje sice může poskytnout počítač, ale jen v případě, že pracuje s kvalitně pořízenými daty. Například naše, myslím si, dobré výsledky reprodukce mají původ právě v každodenní individuální kontrole všech krav.
Jsem přesvědčen, že s výsledky jak mléčné užitkovosti, tak reprodukce v naší vazné stáji můžeme směle konkurovat mnoha stájím s volným ustájením. Kromě toho znám hodně podniků, které sice kravín rekonstruovali na volné ustájení, ale podmínky pro zvířata jsou tam mnohem horší než ve vazných stájích.
Samozřejmě, že při našich plánech do budoucna, kdy uvažujeme o zvýšení stavů krav, pomýšlíme i o rekonstrukci na volné ustájení, už z hlediska zvýšení produktivity práce. Ale chtěl bych podotknout jednu zásadní věc: jsou stáje dobré a špatné, a ne stáje volné a vazné.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
×
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.