Diskuse o standardu pokračují

Ochrana půdy proti erozi, kontroly cross compliance a problematika pozemkových úprav, která je zároveň mnohdy nutným předpokladem provedení protipovodňových opatření, ale i situace v Lesích ČR byla hlavní témata setkání ministra Ivana Fuksy se zemědělci ze Zlínska, které se uskutečnilo v polovině ledna.

Významným otázkou byly právě kontroly cross compliance v souvislosti s protierozní ochranou půdy. „Hlavním očekávaným přínosem novelizovaného znění standardu GAEC 2 je ochrana zemědělsky obhospodařované půdy proti erozním vlivům, včetně zvýšené ochrany proti následkům záplav a smývání ornice. To je prioritou resortu zemědělství, zájmem majitelů i uživatelů zemědělské půdy a také obyvatel, které postihují důsledky záplav,“ konstatoval Fuksa s tím, že od července začne platit standard GAEC 2 i na mírně erozně ohrožené půdy. Mnozí farmáři se toho však obávají. „Zpřísnili jsme podmínky pro hospodaření na půdě a pravidla nezměkčíme. V opačném případě by nám hrozila velká pokuta od Evropské unie díky benevolenci z minulých let,“ prohlásil. „To, co chceme dělat, je změkčit byrokracii, to znamená zjednodušit hlášení a tak podobně,“ doplnil.
V současnosti se diskutuje o různých modelech. Podle jeho slov však v České republice nelze aplikovat britský model. Ten spočívá v tom, že existují určité povinnosti, které si zemědělec musí plnit. Jak si je ale plní, záleží pouze na něm. Pokud se však vyskytne problém, tak škody na zaplavené návsi musí odstranit na své náklady a budou mu zastaveny dotace. „V tuto chvíli to nelze realizovat,“ míní ministr. Budeme proto muset hledat něco mezi německým a britským modelem, to znamená více nařízení, více registrů a více kontrol. „Bude to o rozumném kompromisu,“ přislíbil.
Podle ministra na Zlínsku to nebyla ojedinělá diskuse. „Mám své poradce, jak z Asociace soukromého zemědělství ČR, tak z Agrární komory ČR a dostávám od nich trochu rozdílný pohled na tuto problematiku. Setkal jsem se i se zástupci Zemědělského svazu ČR, kteří reprezentují velká družstva. Všude jsem přitom vyslechl stejnou kritiku byrokratického systému,“ uvedl s tím, že je to jasný signál k tomu, že se s tím musí něco udělat.
Ministr poznamenal, že se zaměřuje rovněž na hledání úspor na úřadě. „Z ministerstva již odešlo 140 lidí, což bylo poměrně razantní zeštíhlení, nicméně se to na chodu úřadu zatím nijak negativně neprojevilo,“ řekl.
Protipovodňová ochrana S péčí o půdu souvisejí i pozemkové úpravy. Jejich řešení se ve Zlínském kraji zaměřuje zejména na protipovodňovou a protierozní ochranu daného území. V letech 1995 až 2010 bylo proinvestováno celkem 220 milionů korun. Prostřednictvím pozemkových úprav se ale také obnovuje pořádek ve vlastnických vztazích k půdě a vlastníkům se zpřístupňují zemědělsky obdělávané pozemky. „K urychlení narovnání vlastnických vztahů k půdě napomůže připravovaná transformace pozemkového fondu a pozemkových úřadů, která povede ke snížení dnes už tak přebujelé administrativy,“ uvedl Fuksa.
Dalším významným tématem jednání byla protipovodňová opatření, které ve Zlínském kraji v převážné míře zajišťuje s. p. Povodí Moravy, na drobných vodních tocích státní podnik Lesy České republiky. V rámci programu Prevence před povodněmi (2002 – 2007) bylo realizováno celkem 32 staveb v objemu 336 milionů korun. V rámci programu Podpora prevence před povodněmi II (2007 – 2013) se v současnosti realizuje a připravuje 26 akcí o finančním objemu 209,7 milionu korun. „Za nejvýznamnější akci považuji suchou nádrž v Teplicích nad Bečvou, která by měla transformovat povodňové průtoky a výrazně tak eliminovat potenciální škody v níže položených oblastech pod poldrem. Jednou z překážek přípravy stavby jsou složitá majetkoprávní vypořádání. Věřím, že budou brzy vyřešena, “ dodal ministr Fuksa.
Dostalo se i na čerpání dotací v Programu rozvoje venkova a podporu ministerstva zemědělství rozvoji venkovských oblastí, například prostřednictvím místních akčních skupin. Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza M. Dvořáčková připomněla, že ve Zlínském kraji bylo 12 místních akčních skupin vybráno k podpoře z Programu rozvoje venkova ČR se schváleným finančním objemem 72,7 milionu korun na rok 2011. „Oceňuji aktivní přístup zemědělců zapojených v místních akčních skupinách. Zlínský kraj je specifický tím, že má velkou rozlohu chráněného krajinného území. O to pečlivější a šetrnější by mělo být hospodaření zemědělců na pozemcích v tomto kraji,“ zdůraznil í Fuksa.