Divocí koně spásli agresivní trávu

Divocí koně z Británie, které ochránci přírody v lednu vypustili do části bývalého vojenského prostoru Milovice, spásli agresivní trávu v menší aklimatizační ohradě. V sobotu tak budou vypuštěni na hlavní, čtyřicetihektarovou pastvinu, sdělil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Spásáním šířících se travin mají koně pomoci ubývajícím kvetoucím bylinám, a tím i hmyzu. Akce je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev podpořeného Evropskou unií.

Krajinu kolem Milovic na Nymbursku začalo ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem 90. let odešla sovětská armáda. Koně mají vývoj zvrátit. Po šesti týdnech podle Dostála proměnili prostor ve dvouhektarové ohradě k nepoznání. "Spásli zde v podstatě veškerou třtinu křovištní, agresivní druh traviny, která z místní stepi postupně vytlačuje většinu kvetoucích bylin," uvedl.
Právě spásání vegetace, s níž si neporadí žádná domácí zvířata ani většina volně žijících druhů, je hlavním úkolem stáda. "Jsme rádi, že zde koně dělají přesně to, co jsme od nich očekávali. Třtina křovištní je natolik chudá a nekvalitní travina, že ani mnozí botanici nevěřili, že by ji koně mohli spásat," podotkl Dostál.
Vědci budou v lokalitě sledovat výskyt vzácných rostlin, motýlů, brouků, ale i ptáků a dalších drobných obratlovců. Koně by měli pomoci v Milovicích zachránit především dva klíčové ohrožené druhy - nekorunovaným králem zdejších motýlů je modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je vzácný hořec křížatý.
Dnes podle Dostála pokračuje příprava vědeckého monitorování lokality za účasti odborníků z univerzit, Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj a dalších institucí a organizací. "Již v minulých dnech jsme na pastvině vytyčili 15 monitorovacích plošek. S jejich pomocí budeme porovnávat vývoj vegetace v místech, kde se budou koně pást, s tím, jak by se vegetace dál vyvíjela bez jejich přítomnosti," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd, který koordinuje vědecké a výzkumné aktivity projektu. Monitorovací plošky jsou zvýrazněny červenobílou páskou, aby je koně v porostu nepřehlédli a nezranili se o oplocení.
Divocí koně pocházejí z anglického Exmooru, kde žijí od nepaměti ve volné přírodě. První písemná zmínka o nich pochází podle Dostála z roku 1086. Patří tak k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě. Genetické výzkumy z posledních let zjistily, že právě koně z Exmooru přesně odpovídají svým vzhledem a zbarvením původním divokým koním Evropy.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down