Budování institucionálního zázemí pro program SAPARD sice pokračuje, někteří zájemci o europomoc však ztrácejí trpělivost. Kdy bude program konečně vyhlášen a kdy Brusel uvolní první peníze, dnes nedokáže nikdo s určitostí říci.
Do konce května by měla získat akreditaci Agentura SAPARD, na níž vázne spuštění programu. Zatím však půjde jen o vnitřní uznání této instituce, poté ji musí potvrdit Evropská komise. „Kdy se tak stane, už my neovlivníme,“ říká Milena Vicenová, ředitelka odboru řídicí orgán Agentury SAPARD. Některé kandidátské země v tomto směru pokročily dál a před námi je třeba Bulharsko, Estonsko či Slovinsko. „Některým státům už Evropská komise prověřila akreditaci agentury, ale stále o tom ještě nemají písemné vyrozumění. Ani v jedné z přidružených zemí dosud nebyl SAPARD zahájen,“ zdůraznila Vicenová.
Minulý čtvrtek poprvé zasedal Národní monitorovací výbor pro SAPARD, který má sledovat, jak se daří program v praxi naplňovat. Zatím se mimo jiné zabýval tím, podle čeho bude posuzovat realizaci programu a stanovením kritérií pro výběr projektů. „Je to první znak toho, že se bude něco dít,“ přivítal setkání Michal Pospíšil, který je členem výboru za Asociaci soukromého zemědělství ČR. Předsedou výboru, v němž je 11 zástupců státní správy a deset za nevládní organizace, je první náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Durčok a jeho zástupcem Pavel Rybníček, náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství.
Zájemci o předvstupní pomoc by podle Vicenové měli už v této době rozhodně připravovat projekty a navštěvovat regionální pracoviště Agentury SAPARD. A mnozí tak činí, potvrzuje Iva Klementová, vedoucí regionální agentury v Českých Budějovicích. „Většinou za námi chodí lidé, kteří SAPARD sledují delší dobu a ptají se na nové informace. Konzultujeme s nimi jejich projekty a vysvětlujeme různé podrobnosti,“ dodala s tím, že pro zemědělce bude nejvýznamnější podpora welfare v chovech hospodářských zvířat.
Peníze z evropských fondů by přišly vhod, ale nemůžeme čekat, mnohdy říkají někdejší vážní zájemci o SAPARD. Zemědělské družstvo Libčany na Královéhradecku mělo už dávno připravený projekt na rekonstrukci skladu ovoce. „Čekat ale nemělo smysl, modernizaci už máme hotovou,“ odpověděl ředitel Miroslav Vodička. Podobně Zámecké sady Chrámce na Mostecku, největší pěstitel bioovoce v republice, se při financování projektu na zpracování ovoce zřejmě bude muset obejít bez evropského příspěvku. „Výrobu moštů a sušeného ovoce chceme letos rozšířit o biodžemy. SAPARD, který by nám pomohl v tomto dost velkém finančním soustu, je ale běh na dlouhé tratě,“ konstatuje majitel biosadů Jiří Syrovátka. Podle Michala Pospíšila, který je zároveň poradcem pro SAPARD, se projektům věnují zejména zemědělská družstva. „Soukromí zemědělci, zaneprázdnění provozem farmy, program zatím spíše opomíjeli, i když v poslední době i u nich zaznamenávám zvýšený zájem,“ dodal.
