Dny pro bezpečnost potravin

Věcí veřejného zájmu by se měla stát bezpečnost potravin. Již druhým rokem se o to snaží Dny bezpečnosti potravin s nejrůznějšími akcemi. Jejich cílem je mimo jiné informovat spotřebitele i o tom, jak mají správně s potravinami nakládat.

Bezpečnost potravin má, jak připomněl František Sládek, ředitel Úřadu pro potraviny, přímý dopad na zdraví obyvatel. Odpovídá za ni v podstatě každý článek výrobního a distribučního řetězce a vlastně i spotřebitel sám. I ten může ohrozit zdravotní nezávadnost nakoupených potravin tím, v jakých podmínkách je uchovává a jakou péči věnuje jejich výběru v obchodě i přípravě. Přesto zákazník ze svého případného alimentárního, a tedy potravinami způsobeného onemocnění viní většinou výrobce a také obchod. "Lidská chyba se vyskytne kdekoliv, ale v potravinářském průmyslu nebo v obchodě je ji více vidět. To je riziko, které se nedá nikdy vyloučit, dá se však zmírnit," mínil Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a dodal: "Kdyby se dobře dodržovaly hygienické předpisy, nevznikla by tak velká epidemie listeriózy, jaká byla u nás loni na podzim." Dnes platí v ČR tzv. hygienický balíček. Obsahuje několik nařízení zaměřených na hygienu nakládání s potravinami. Podle Michaela Víta, hlavního hygienika ČR a náměstka ministra zdravotnictví, přináší však jen obecné principy a požadavky. Dříve používané české předpisy hodnotí Vít jako daleko podrobnější. I proto je dobře, že se pro jednotlivé potravinářské obory i obchod a stravovací zařízení vydávají příručky správné hygienické praxe, které obecné zásady konkretizují na daný typ provozu. Hygienu a dodržování technologických postupů ve výrobě i v obchodě pomáhá dodržovat systém kritických bodů známý pod zkratkou HACCP. Na to, že produkují kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny a suroviny, se certifikují podle různých standardů jakosti zemědělci i potravináři. Pro zemědělce je určen EurepGap, potravináři používají systémy vyžadované obchodními řetězce (např. BRC, IFS) a také nové norma ISO 22 000.
Bezpečnost potravin, na kterou se upřel hledáček médií hlavně v souvislosti se známými aférami, jako byla například kontaminace dioxiny, BSE, ptačí chřipka či listerióza, se netěší již tak velké pozornosti konzumentů. Svědčí o tom nejen jejich nevelký zájem o některé akce v uplynulém týdnu proběhlých Dnů bezpečnosti potravin, ale podle Miroslava Koberny, ředitele Potravinářské komory ČR, také výsledky spotřebitelských průzkumů. Podle nich kladou spotřebitelé ve stupnici nároků na potraviny jejich bezpečnost až na páté či šesté místo. Pokládají ji tedy za samozřejmou. Koberna také připomněl zdravotní nebezpečí, které s sebou může nést tlak na ceny potravin. Levnější náhražky, jež jsou proto nuceni výrobci používat, mohou být příčinou nepříjemných alergických reakcí nebo jiných zdravotních komplikací. Problémem, s nímž se potravinářský obchod potýká, je nedostatek kvalifikovaných lidí. O studium na 11 učňovských školách projevilo o obor prodavač letos podle Juračky zájem jen 12 žáků. Důvodem jsou nízké mzdy a poměrně těžká práce, někdy i o víkendech.