Do Leaderu přispěje více fondů

Podstatně nabobtnat by měl v připravovaném období po roce 2013 program Leader. Brusel chce do něj směřovat více finančních prostředků, a to nejen z druhého pilíře společné zemědělské politiky, ale i ze strukturálních fondů. České místní akční skupiny by měly mít v letech 2014 až 2020 k dispozici zhruba desetinásobek financí, s nimiž nakládaly nyní.

Jedním z programů, které se u nás poměrně úspěšně rozběhly, je Leader. Má zajistit důstojný život ve venkovském prostoru. Spadají do něj malé projekty řešící aktuální místní problémy. Rozhodují o nich lidé, kteří přímo v dané oblasti působí a znají proto nejlépe potřeby jejích obyvatel. O budoucnosti programu a přípravách na navržené změny diskutovali v uplynulém týdnu na semináři představitelé Národní sítě místních akčních skupin, zástupci ministerstev i Evropské komise.
Ohlédnutí do historie Leader je založen na spolupráci lokálních partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů sdružených do místních akčních skupin (MAS). Jak připomněl Pedro Brosei z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri), první verze programu Leader I začala v zemích společenství fungovat již mezi roky 1991 a 1993. Zajímavé je, že do programu tehdy přispívaly tři fondy - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) a dva strukturální fondy, a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Program tehdy disponoval prostředky odpovídajícími 450 milionům eur, jimiž podpořil 217 MAS.
Na úspěšný start navázal v letech 1994 až 1999 Leader II financovaný ze stejných zdrojů s celkovým rozpočtem 1,7 miliardy eura s 821 MAS. V letech 2000 až 2006 běžel Leader+. Ten již čerpal prostředky pouze z fondu EAGGF v celkové výši 2,1 miliardy eur. Tyto prostředky využilo 893 MAS v zemích původní evropské patnáctky. Od roku 2004 jej mohly využívat nové členské státy.- této možnosti využilo jen šest nováčků včetně České republiky, v nichž vzniklo celkem 250 MAS.
V současné době (2007 až 2013) běží Leader axis financovaný z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) celkovým obnosem 5,5 miliardy eur, což představuje šest procent celkového rozpočtu fondu. Zatím jde o 2331 MAS, přičemž nejsou započítány všechny z Bulharska a Rumunska.
Co bude dál Budoucí podoba programu, který by měl platit v letech 2014 až 2020, se zatím jmenuje Leader 5.0. Vrátit by se měl opět k více fondovému financování. Peníze tedy bude čerpat z EAFRD, ERDF, ESF a také z Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF). Konečná podoba programu Leader stejně jako celé reformy společné zemědělské politiky je zatím v plenkách. Připomeňme, že první návrhy nařízení spojených s reformou představila Evropská komise loni v polovině října a od té doby běží jednání v radě ministrů zemědělství i v Evropském parlamentu. V návrhu nařízení věnovanému rozvoji venkova se mluví o komunitně vedeném místním rozvoji (CLLD). Podle Broseiho bude na členských státech, jakým způsobem CLLD zavedou. Základem bude vytvoření společného strategického rámce. Mimo jiné by měl obsahovat i to, na jaké projekty a v jakých teritoriích se budou jednotlivé fondy využívat.
EARDF bude patrně financovat podobné projekty jako doposud. ESF půjde na podporu projektů orientovaných na potírání chudoby a boj se sociálním vyloučením. Podobně zaměřené projekty bude podporovat i ERDF. Cílem EMFF by měla být třeba tvorba nových pracovních míst v rybářských oblastech. Zatím jen v návrhu je podle Broseiho možnost založení jakéhosi jednotného fondu určeného jen pro program Leader, do něhož by plynuly prostředky ze všech zmíněných zdrojů.
Podle Jana Floriana, místopředsedy národní sítě MAS, by do programu Leader v období 2014 až 2020 mohlo jít v České republice až 105 mld. korun. Každá z MAS by tedy mohla místo dnešních pěti až deseti milionů korun disponovat ročně se zhruba desetinásobkem. Přičemž její roční režijní výdaje odhadl Florian na dva až sedm milionů korun. Rozdělení peněz by přitom mělo vycházet z rozlohy území, na němž MAS působí, počtu obyvatel na něm žijících, popřípadě dalších socioekonomických ukazatelů.
Do budoucnosti programu zasáhl svým stanoviskem i Dvůr auditorů a Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV). Podle člena EHSV Romana Hakena bude Leader do budoucna nabývat stále větší důležitosti, půjde tedy přes něj více prostředků. Protože financování půjde z více zdrojů, měly by se podmínky fondů sjednotit. Výbor, jak uvedl, doporučuje plošně zavést systém zálohového nebo průběžného financování. Po roce 2013 bychom se, jak Haken uvedl, měli i u nás vážně zabývat také nefinančními vklady, které jsou obvyklé v jiných zemích. Jde třeba o dobrovolnickou práci.
Místní rozvojová strategie Návrh nařízení počítá s vytvořením místních rozvojových strategií. V nich by mimo jiné měl být uveden počet obyvatel v území, které strategie pokrývá. Dále bude nutná SWOT analýza silných a slabých stránek území, analýza potřebného rozvoje, potenciál oblasti, cíle strategie a jejich hierarchie spolu s jasnými a měřitelnými ukazateli, akční plán, jak se má cílů dosáhnout, popis způsobu zapojení komunity i popis řízení a monitoringu strategie apod. Samozřejmě velmi důležitou součástí bude finanční plán, z něhož bude mimo jiné zřejmé, na jaké projekty se který fond využije.
Současný stav u nás Dnes funguje na území ČR 151 MAS, další vznikají. Představitelé Národní sítě MAS proto očekávají, že pro období 2014 až 2020 bude připraveno zhruba 160 až 165 MAS, které budou pokrývat téměř celé území naší republiky bez měst nad 25 tisíc obyvatel. Předpokládají, že metody CLLD bude možné využít na nejrůznější projekty s výjimkou velkých investičních celků. Za efektivní považují podporu tematicky vymezených středně velkých a menších projektů v rozsahu do asi pěti milionů korun. Domnívají se, že na regionálně významné projekty bude možné získat i vyšší částky. Tyto projekty, zejména pokud budou mít nadregionální charakter, by měly i do budoucna být administrovány centrálně.
Národní strategický plán Přestože podoba nařízení není zdaleka definitivní, představitelé naší Národní sítě MAS mají už připravenu vizi nové české podoby programu, kterou mohou přizpůsobovat případným aktuálním změnám. Národní strategický plán pro roky 2014 až 2020 má pět základních prioritních os, z nichž každá má několik priorit a ty několik cílů. Jde stále o živý materiál, připomněl Jan Pošmurný, pověřený k vyjednávání za MAS, s tím, že se do něj budou zapracovávat podněty ministerstev a dalších míst. Zároveň sbírá Národní síť MAS i příklady dobré praxe ze zahraničí. Podle Josefa Postráneckého, ředitele odboru rozvoje a strategie regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj, nejde o jednoduchou záležitost. Obává se, že patrně nebude možné jednoduše „překlopit“ stávající MAS do nového období. Od počátku roku o budoucnosti programu jednají zástupci jeho resortu a ministerstva zemědělství. Je třeba také zapojit ministerstvo práce a sociálních věcí, připomněl Postránecký. Jak podotkl, je otázka, kolik peněz skutečně do malých projektů půjde a jak je bude možné sladit s velkými záměry. Nejasností je více. „Dnes je otázka definice venkovského prostoru – co je venkov,“ uvedl Pošmurný. Jak poznamenal, zdroje financování nejsou jen z Bruselu, ale také z daní apod.