Do každého rozhodování je třeba zapojit zdravý rozum a na jeho výsledek se podívat tak, jako kdybych stál na druhé straně. Rozhodnutí by mělo být vždy přijatelné pro obě strany, pokud to jde. V opačném případě jde o diktát, kdy jedna strana má snahu se zapřít a nefungovat. Vysvětlil způsob řízení podniku předseda představenstva ZD Kouty Lubomír Pisk, který zvítězil v soutěži Manažer roku za odvětví zemědělství a obsadil dělené první a druhé místo v kategorii manažer firmy do 50 zaměstnanců.
Zemědělské družstvo Kouty hospodaří na 1600 hektarech zemědělské půdy na Vysočině, z toho je asi 1100 hektarů orná půda a 500 hektarů trvalých travních porostů. Jeho pozemky se nacházejí na Třebíčsku v průměrné nadmořské výšce 590 metrů. Celý podnik je zařazen do znevýhodněných oblastí LFA.
Pisk připomněl, že v rostlinné výrobě se družstvo zaměřuje na pěstování obilovin. Pšenice ozimá zaujímá 200 hektarů, ječmen ozimý 70 hektarů a ječmen jarní 140 hektarů. Řepku pěstují na 150 hektarech. Zbytek plochy tvoří krmné plodiny a plodiny využívané v bioplynové stanici. Jde o kukuřici, triticale, jetelotrávy a podobně. Předseda představenstva přiblížil, že co se týká letošní sklizně, řepky vypadají celkem dobře. O něco horší je to s ostatními plodinami. Potýkají se totiž s přísušky. „Naposledy napršelo před měsícem asi 0,2 milimetry vody, před tím to bylo 0,3 milimetry,“ přiblížil Pisk s tím, že kvůli nedostatku vláhy mají obavy o krmení. „Kukuřice je zaschlá,“ poznamenal.
Zaměřují se na chov dojnic Kromě rostlinné výroby se podnik zabývá i živočišnou produkcí, kde se zaměřuje na chov dojnic českého strakatého plemene. V současné době jich chová 400 kusů. „Máme také šlechtitelský chov, produkujeme plemenný materiál. Odchováváme vysokobřezí plemenné jalovice a telata – býčky prodáváme na výkrm,“ sdělil. Už mají stálé zákazníky, protože potřebují prodat celou šarži.
Připomněl, že užitkovost u dojnic dosahuje zhruba 8000 litrů mléka, které prodávají prostřednictvím Mlékařského odbytového centra Třebíč, kde je Lubomír Pisk také předsedou představenstva. V oblasti cen mléka se podle něj letošní rok poměrně uklidnil, ale čeští chovatelé stejně pobírají méně než jejich kolegové v Rakousku, nebo Německu. Příjmy za mléko znamenají přitom pro podnik určitou stabilitu. „Největší průšvih byl v době, kdy krachovaly mlékárny a přestaly chodit peníze za mléko,“ podotkl. ZD Kouty dodávalo do jaroměřické mlékárny, kterou vlastnil francouzský vlastník. „Řekli nám však, že ve Francii není zvykem, aby jeden dodavatel zajišťoval více než 30 procent dodávky mléka. My jsme dodávali více než 50 procent. Vlastníci mlékárny nám tak dali zhruba půl roku, než mlékárnu prodali, výpověď,“ přiblížil. Následně jsme hledali silného partnera a našli ho v Madetě, kde nám dali na české poměry přijatelné podmínky.
Plemenné jedince exportují Plemenné býčky pak podnik prodává do Chovatelského družstva Impuls, kde je Lubomír Pisk také zaangažován na postup předsedy představenstva. Jde o českou družstevní plemenářskou organizaci, která vznikla před dvanácti lety z popudu chovatelů. „Přestože mnozí nám nepředpovídali dlouhou budoucnost, rozvíjíme se. V současnosti máme 30 tisíc krav a členská základna se neustále rozšiřuje,“ poznamenal Pisk. Impuls podle něj začíná prodávat i na zahraniční trhy, směřuje na Ukrajinu, do Ruska, Turecka, ale i do Německa a Íránu. Připomněl, že chovatelské družstvo se podílí na řešení tříletého projektu na gen leptin, který má vliv na kvalitu a tržní jakost masa.
Upozornil rovněž na to, že nyní končí projekt družstva zaměřený na výrobu a prodej inseminačních dávek v Zambii. „Vstupem do unie se ČR zavázala uvolnit určitou část HDP na rozvojovou pomoc třetím zemím, která je realizována formou bilaterálních projektů. Jednou z cílových zemí je i Zambie. Chovatelské družstvo podalo nabídku na realizaci projektu Podpora umělé inseminace a zvýšení užitkovosti místních plemen skotu. Výběrové řízení jsme vyhráli.“ vysvětlil Pisk.
V Zambii podle něj je zcela jiný systém a celkově podmínky v zemědělství než v Evropě. „Místní černí farmáři mají jednu dvě krávy. Veškerá půda je státní a může se pronajmout na 99 let, přičemž cena činí přibližně dolar za rok. V případě, že si zemědělec půdu nepronajme, nemusí za ni platit, ale může ji užívat. To znamená, že není jeho, ale může na ní pást svůj dobytek,“ přiblížil Pisk. „Na druhou stranu jsou tu i velcí farmáři, kteří jsou schopní sami přenášet embrya,“ doplnil. Podle něj v oblasti chovatelství a šlechtitelství existuje v Zambii velký potenciál, jen podmínky tu jsou ve srovnání s Evropou velmi rozdílné. „To co však u nás funguje hned, tady nefunguje, nebo to, co u nás je jednoduché, tady nejde,“ konstatoval.
Teplo využívají i v sušičce ZD Kouty provozuje i bioplynovou stanici o výkonu 750 kilowattů, bylo jedním z prvních podniků v České republice, který toto zařízení vybudoval. „Zpočátku jsme chtěli teplo z bioplynové stanice využívat při sušení dřevní štěpky, odebíraly by ji od nás dvě firmy. Ty to ale odřekly, tak jsme udělali teplovod, vytápíme vlastní budovy, dílny, garáže, víceúčelový dům obecního úřadu, kulturní dům, kancelář, tři bytovky v obci. Loni jsme přebudovali sušičku obilí na sušení teplem z bioplynové stanice. Letos jsme dovedli teplo do kravína, kde jsou tímto způsobem vytápěny šatny a zajištěn ohřev teplé vody,“ shrnul předseda představenstva.
Při investicích Koutští využívají podpory z Programu rozvoje venkova. Začali kravínem, dojírnou, vybudovali bioplynovou stanici, rozšířili jí, vystavěli silážní žlaby, teplovod. Využívali i operační programy prostřednictvím ministerstva životního prostředí. Šlo o snížení čpavku. „Moje filosofie je taková, že chceme získat podporu hned na začátku, tím pádem si můžeme říct o více procent a máme větší šanci uspět,“ prozradil Pisk. Konkrétně u bioplynových stanic, pokud někdo chtěl dotaci na začátku, tak to bylo z dnešního pohledu celkem jednoduché, jestliže si zažádal později, musel splňovat další podmínky,“ poznamenal.
Připomněl, že podnik dbá i na zajištění dostatečné mechanizace, do jejíhož pořízení za poslední tři roky investoval desítky milionů korun. A samozřejmě další miliony byly investovány do staveb. Podle Piska ZD Kouty je i zakládajícím členem místní akční skupiny. Podpory, které jsou jejím prostřednictvím rozdělovány, jsou podle Piska spíše pro menší zemědělce, i když přes MAS si pořídili traktor do živočišné výroby. „Pořád musíme hledat příležitosti,“ podotkl Pisk.
Konsolidace výroby Podnik chce podle Piska do budoucna zvýšit užitkovost v živočišné výrobě, snížit náklady, zajistit dobré ekonomické výsledky na činnostech, kterými se zabývá. Bude ale hodně záležet na tom, jak se bude celkově rozvíjet zemědělství v České republice a co stát bude chtít od zemědělství a jak ho bude chtít podpořit. Pisk uvedl, že proklamovaná vize podpory živočišné výroby se v ZD Kouty příliš neprojevila. „Tady se 15 let křičí, že je ohrožen chov drůbeže a prasat, a všichni dělali, že neslyší. Nakonec se řeklo, že peníze půjdou do prasat na ozdravění chovů. To ale nestačí. Dostanu sice dotace na to, že postavím stáj a koupím stádo, ale pak když začnu vyrábět, zjistím, že na tom prodělávám. Tady je něco špatně,“ míní a konstatoval, že sám koutecký podnik musel skončit s chovem prasat. Měli zhruba sto prasnic plus výkrm. „Každý rok jsme to dotovali několika miliony korun, ale neměli jsme žádný výhled od budoucna,“ řekl předseda představenstva, který ukončení této produkce bere jako svoji prohru. „Dělali jsme brambory i len, všechno jsme museli z ekonomických důvodů opustit,“ doplnil. Důvodem této situace, kdy se ustupuje od některých výrob, jsou podle něj přímé platby, které se nedělí podle produkce, ale plošně. „Tím pádem si mnozí řekli: Proč bych to dělal, když stejně dostanu,“ prohlásil. Pokud by podnik vedl jen účetní, který bude pouze počítá peníze, nechal by všechny pozemky zatravnit, choval by si 50 masných krav, stačilo by na to celkem sedm lidí a výtěžek by byl daleko větší než v současnosti. Ale podle mě by to nebylo správné. „Dnes zaměstnáváme 40 lidí a na zdravotním a sociálním odvedeme sedm milionů korun. Kolik by těch zbývajících 33 lidí, kteří by museli na pracovní úřad, dostali na dávkách za rok? Ekonomika státu tak nemůže fungovat,“ míní Pisk. Podle něj se podnik potýká i s velkým množstvím kontrol, které chodí čím dál častěji. „Měli jsme kontrolu na bioplynovou stanici ze SZIF, pak přišli zástupci Nejvyššího kontrolního úřadu a následně z Evropského účetního dvora. Chodí kontroly na dotace, na provoz, na bezpečnost, na životní prostředí a podobně. Nikdo nic nezjistil, všechno bylo vpořádku, ale chodí další a další.,“ dodal s tím, že by pomalu museli vyčlenit místnost a člověka, který se jim bude věnovat. Dodal, že za pozitivní považuje to, že se povedlo podnik konsolidovat a lidé se tu hlásí o práci. „Vždy říkám, že i lidé, kteří tu dělají si musejí stát za podnikem,“ doplnil s tím, že určitou prohrou je to, že se nepovedlo udržet ztrátové výroby. „Ale ekonomika je neúprosná,“ dodal předseda představenstva ZD Kouty Lubomír Pisk.
