02.06.2003 | 08:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Do unie s novou vizí

Silný důraz na životní prostředí má dát nová koncepce agrární politiky připravovaná pro období po vstupu do Evropské unie. Tým tvůrců zatím pojmenoval strategické vize pro české zemědělství, které ladí s evropským modelem, reagují také na světové a samozřejmě vlastní vnitřní problémy. Mezi nimi vyčnívá voda jako náš největší specifický problém.

Resortní ministerstvo nyní dokončuje formulování základní strategie pro další směřování českého zemědělství. Výchozí osa staví na environmentálních pilířích. Poté, co tato základní linie dostane od vedení MZe zelenou, bude následovat rozpracování konkrétních koncepčních kroků rozdělených do dvou etap – vstupní pro období 2004 až 2006 a fáze přizpůsobení na léta 2007 až 2013.
„Pochopitelně, že tvorbu nové koncepce nám ztěžuje diskutovaná reforma společné zemědělské politiky unie. Nové aspekty, které z Bruselu během příštích měsíců přijdou, do našeho dokumentu zapracujeme,“ předpokládá první náměstek ministra zemědělství Dušan Vaněk. Současně si uvědomuje, že pokud nejsou zajištěny finance na naplňování agrární koncepce, je takový program „bezzubý“. V případě povstupní strategie je ale optimističtější než u nynější koncepce, která měla připravit české zemědělství na začlenění do EU. Ani v jednom roce resort nezískal ze státního rozpočtu tolik zdrojů, s nimiž se v dokumentu počítalo. „Nyní obzvlášť zdůrazňujeme, že nám vedle zachování soběstačnosti ve výrobě potravin jde o vzhled krajiny, o to, snažit se co nejvíce zabránit povodňovým katastrofám. A na to by měla slyšet EU i naše společnost,“ věří náměstek. Podnikatele připravuje na to, že se budou muset nové politice přizpůsobit. „Když budou stále v 600 metrech nad mořem pěstovat pšenici, které je tu přebytek a společnost ji po nich nechce, nemohou po státu žádat, že je za to bude podporovat.“
„Jsme součástí Evropy a ta je součástí světa, proto nemůžeme přehlížet současné a budoucí problémy spojené se zemědělstvím i na těchto úrovních. Koncepce se nemůže opírat jen o naše vnitřní problémy,“ zdůrazňuje jeden z jejích tvůrců, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Přiblížil, z jakých předpokladů autorský tým vychází: „Před světem je hrozba hladu, nedostatku potravin a vody a pro nás je důležité mít – i vzhledem ke klimatickým změnám - v zásobě pohotovou půdu pro jakékoliv užití. Zemědělská politika nemá vést k nevratným změnám v půdním fondu třeba formou masivního zalesňování. Pro Evropu je nesmírně důležité zachování biodiverzity, tedy pestrosti rostlinné a živočišné říše, rozvoj venkova a také ochrana vody. A z toho musíme vyjít na národní úrovni.“
Česká republika je rozvodím střední Evropy, proto je péče o retenční schopnost území a čistotu toků tak nesmírně důležitá, uvědomili si odborníci, kteří formulovali vizi pro české zemědělství. Chápou rovněž, že způsob zemědělského využití krajiny významně ovlivňuje kvalitu vodní složky životního prostředí a průtok vody v krajině. „Zemědělství je však významným znečišťovatelem spodní i povrchové vody. Dědictvím z minulého režimu jsou extrémně velké pozemky zbavené remízků, mokřadů, mezí atd. Riziku vodní eroze je vystaveno 42 procent veškeré půdy, u větrné eroze 7,5 procenta. Velkovýrobní mechanizace navíc přispívá k výraznému zhutňování půdy a snižování její retenční schopnosti. Mimořádně vysoký – 72 procent - je také podíl orné půdy,“ popisuje úvodní část koncepce výchozí stav.
Na jeho základě pak autoři docházejí k šestici hlavních cílů. Předně jde o zachování přiměřené zaměstnanosti v zemědělství a zlepšení životní úrovně zemědělské populace, a to zvyšováním efektivnosti, konkurenceschopnosti a úrovně přidané hodnoty produkce soukromého a veřejného zboží ze zemědělství a navazujících odvětví, ale i diverzifikací podniků do nepotravinářského užití agrární produkce a do nezemědělských činností venkova. Dalším cílem je zlepšit vzhled a rekreační funkci zemědělské kulturní krajiny, přičemž nadbytečná půda se má konzervovat tak, aby se v budoucnu mohla podle potřeby opět využít. Podstatně se má zvýšit retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch hlavně tím, že se část orné půdy přemění na trvalé travní porosty, urychlí se pozemkové úpravy katastrů se zohledněním požadavků na retenci vod včetně obnovy malých vodních ploch a mokřadů, nutné je řešit současné meliorační systémy, urychlit revitalizaci zemědělských vodních toků a odbahňování rybníků. Mezi další priority patří zlepšit kvalitu povrchových a podzemních vod, neustále zvyšovat biotopickou hodnotu půdního fondu zejména jeho zapojením do soustavy Natura 2000 a rovněž zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství.
Představitelé nevládních organizací očekávají, že je ministerstvo přizve ke konzultacím nad novou agrární koncepcí. „V týmech, které budou rozpracovávat jednotlivé pilíře, už mohou být odborníci zvenčí. Chceme, aby nový program prošel co nejširší diskusí,“ ujistil náměstek Vaněk.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down