Do zemědělství má jít míň peněz

Hlavně podpora lisabonské strategie, která by měla z Evropské unie udělat dynamickou a na znalostech založenou ekonomiku, je prioritou finančního rámce Evropské unie pro roky 2007 až 2013, který navrhla Evropská komise. Podle Christiana Bourgina, vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR, jde tedy zejména o podporu hospodářského růstu. Další prioritou rozpočtového rámce je podle něj kohezní politika a podpora přírodních zdrojů. Přitom pod formulací přírodní zdroje se nově skrývá také zemědělství.

Již ze zařazení zemědělství mezi přírodní zdroje je podle Bourgina patrné, že nový rozpočtový rámec bere tuto oblast komplexně a ne "jako hrnec peněz pouze pro zemědělce". Vnímá tedy zemědělské farmy jako součást přírody a krajiny.
V podstatě každá kapitola rozpočtového rámce zaznamenala růst. To je podle Bourgina logické, protože je třeba vzít v úvahu nejen inflaci, ale hlavně faktor rozšíření unie o deset dalších členů (a připravované rozšíření nejméně o dva státy). Oproti současnému finančnímu období (2000 až 2006) vzrostly nejvíce prostředky do oblasti posílení konkurenceschopnosti (na celé období jde o úhrnný nárůst o téměř 200 procent). Jediná oblast, kde se prostředky pro ni určené v novém návrhu naopak snížily, je zemědělství. A to i přesto, že se unie rozrostla o deset členů a že v průběhu zmíněného finančního období hodlá přijmout nejméně dva další, převážně zemědělské státy.
Schválení do pololetí
Bourgin poznamenal, že je zapotřebí, aby k politické dohodě členských států o konečné podobě rozpočtového rámce došlo pokud možno do poloviny letošního roku. Důvodem je, aby zůstal dostatek času, který je zapotřebí pro zvládnutí potřebné administrativy a legislativy s přijetím nového rámce spojené. Vždyť na přípravu dlouholetých programů, které budou z tohoto finančního rámce vycházet (například pro vývoj a výzkum, vzdělání, soudržnost, rozvojová pomoc), je zapotřebí jednoho až jednoho a půl roku. Bourgin ale nezastírá, že by zároveň tak unie dala světu pozitivní signál. Bylo by totiž názorně vidět, že 25 členských států je schopno se i o tak závažné věci, jakou je rámcový rozpočet, rychle dohodnout.
S čím se počítá
Komise navrhla jeden bilion, 25 miliard a 35 milionů eur jako celkové prostředky potřebné na závazky pro období 2007 až 2013. Na platby by podle předpokladu komise mělo jít 928,7 miliardy eur. To je strop pro skutečné finance, které dodají členské státy. Návrh komise představuje v průměru 1,14 procenta hrubého národního příjmu (HNP) EU za celé období 2007 až 2013. Na rozdíl od současnosti zahrnuje i Evropský rozvojový fond a Fond soudržnosti EU. Podle Bourgina nepředstavuje strop plateb ve výši 1,14 procenta HNP příliš velký objem prostředků. Zejména pokud se srovná s národními rozpočty států, které podle jeho slov počítají se 40 až 45 procenty HNP. "A to se přitom stále hovoří o tom, že EU je monstrum, které polyká peníze," postěžoval si. (Česká republika je zatím čistým příjemcem — tedy příjmy z unie převažují nad tím, co do společného rozpočtu odvádí. Podle Bourgina by tímto čistým příjemcem měla zůstat i po další finanční období, nebo alespoň pro jeho většinu.) Šest členských států, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU, požaduje stanovení stropu plateb na jedno procento. To by však, jak Bourgin uvedl, znamenalo ne zmrazení výdajů, ale jejich snížení o 210 miliard eur. V letošním roce činí příspěvek do rozpočtu unie podle něj asi 66 centů na obyvatele unie denně.
Podle návrhu komise by se značná část závazků — 471,465 mld. eur, tedy asi 46 procent z částky pro celé období, měla použít právě na zvýšení konkurenceschopnosti unie, podporu jejího hospodářského růstu a na tvorbu nových pracovních míst. Dalších 404,655 mld. eur, což je asi 39 procent, by mělo jít na zvýšení konkurenceschopnosti a tržní orientace zemědělství, podporu rozvoje venkova, podporu konkurenceschopného a udržitelného rybolovu a ochranu životního prostředí. Na vnější politiky a posilování role EU jako globálního partnera počítá komise s 95,350 mld. eur (9,3 procenta). Návrh obsahuje také položku 24,705 mld. eur (2,4 procenta) na oživení koncepce evropského občanství, posílení justice a bezpečnosti. Na administrativní náklady různých institucí unie (nikoliv však EK) půjde 28,620 mld. eur. Bourgin připomněl, že administrativní náklady komise na řízení každé politiky jsou zahrnuty v navrhované částce pro jednotlivé kapitoly. Návrh finančního rámce pro období 2007 až 2013 a srovnání s rokem 2006, který je posledním rokem současného finančního období, přináší tabulka.
Odkud bere unie peníze
A kde bere unie potřebné prostředky? Převážná část jejích financí (letos je to asi 73 procent) pochází z příspěvků jednotlivých členských států na základě HNP. Dalších 11,6 procenta pochází ze zemědělských a jiných celních poplatků a 14,4 procenta je z daní z přidané hodnoty. Zbývající procento představují daně placené zaměstnanci EU a další zdroje.