Dobíhají první projekty

Program Sapard již začíná nést ovoce. Dobíhá realizace prvních projektů z úvodního kola přijímání žádostí, v plném proudu je druhé kolo a připravuje se mimořádné třetí - povodňové. Na to, jak si Sapard v České republice vede, se přijel podívat i generální ředitel DG Agriculture Evropské komise José Manuel Silva Rodriguez. Vracíme se ještě k jeho návštěvě, o níž jsme již informovali v 42. čísle týdeníku Zemědělec.

„Je to podnik, který je velice na úrovni, který je nadprůměrný i v rámci Evropské unie,“ vyjádřil Rodriguez svůj dojem z návštěvy ZD Krásná Hora, které jako první ukončilo práce na projektu Sapard. Projekt, které družstvo vypracovalo s pomocí firmy Farmtec, se týkal jímky na kejdu z farmy dojnic, kde je ustájeno 700 krav. „Bylo nám jasné, že splnění požadavků nitrátové směrnice těžko můžeme při této koncentraci dojnic dosáhnout při běžném stelivovém ustájení. Využili jsme programu Sapard k výstavbě jímek na kejdu,“ vysvětlil předseda ZD Krásná Hora Jiří Zelenka s tím, že pro skluz předpokládaného zahájení Sapardu mohlo družstvo program využít až při budování druhé jímky. První nádrž postavilo ze svých prostředků. „Investici jsme dokončili 15. září a všechny dokumenty jsme předali Agentuře Sapard. V současné době představuje jen kapacita této jedné jímky možnost uskladnění kejdy na sedm měsíců, což je více, než určuje nitrátová směrnice,“ uvedl Zelenka. Nutno podotknout, že ani v bezprostřední blízkosti již naplněné první jímky není cítit nepříjemný zápach. „Do kejdy aplikujeme rakouský přípravek Amalgerol, který je na bázi mořských řas. Na povrchu takto ošetřené kejdy se netvoří sraženina, zmenšuje se její zápach a organický dusík v ní se rychleji přeměňuje na anorganický. Před aplikací na pole má kejda deset procent sušiny,“ vysvětlil předseda.
ZD Krásná Hora podle jeho slev hospodaří v oblasti středního Povltaví na 4160 ha zemědělské půdy. Družstvo převzalo několik zemědělských podniků, které byly v úpadku, některé koupilo v konkurzu. „Původní JZD mělo do roku 1989 jen 1840 ha a zaměstnávalo 230 lidí. Na současné výměře pracuje 132 lidí. Došlo tedy k výraznému zvýšení produktivity práce, což považuji za základ úspěšného hospodaření v zemědělství. Výkon na jednoho pracovníka dosahuje 1,2 milionu korun,“ uvedl Zelenka a dodal, že zvýšení produktivity práce se projevilo nejen v rostlinné, ale především v živočišné výrobě. „V původních vazných stájích bylo na jednoho ošetřovatele 16 dojnic, v současné době na farmě v Krásné Hoře deset ošetřovatelů pečuje o 700 dojnic. Zároveň se i výrazně zvýšila užitkovost. Z 4200 litrů na dojnici za rok, které krásnohorští dosahovali v průměru v roce 1990, je to dnes 7200 litrů. Součástí farmy dojnic je i odchovna jaloviček, které mají k dispozici šestihektarový výběh, takže jsou celoročně venku. Na další farmě ZD umístěné v kopcovitějším terénu, spásá travní porosty 160 krav bez tržní produkce mléka. Vysokou produktivitu podniku ocenil i generální ředitel Rodriguez: „Je to podnik, který chce být nejen konkurenceschopný, ale i šetrný k životnímu prostředí,“ poznamenal s poukazem na kejdové hospodářství a zvláště vybudované jímky, které na něj „hluboce zapůsobily.“
O spoušti, kterou za sebou nechaly srpnové povodně, se generální ředitel Rodriguez mohl přesvědčit v blízkém Kamýku nad Vltavou. „O 6,1 metru vystoupila hladina Vltavy, úplně zaplavených bylo 36 rodinných domů, zcela přestala fungovat infrastruktura obce,“ shrnul starosta Petr Halada výsledky srpnové apokalypsy a dodal: „V současné době se nám již podařilo všechno napravit. Máme již funkční vodovod, kanalizaci, včetně čistírny odpadních vod, a vše se vrací zpátky do normálního stavu.“ Podle Rodrigueze je Evropská komise přesvědčena, že právě Sapard je vhodným nástrojem pomoci, protože jeho opatření je možné přímo využít na obnovu obcí i potravinářských a zemědělských podniků po povodních.