V druhé polovině tohoto roku spustila Evropská unie spolu s potravinářskou komorou propagační kampaň s názvem Kvalita z Evropy – chutě s příběhem, která měla za cíl posílit u lidí kladné vnímání evropského systému kvality zemědělských produktů. V září pak proběhl průzkum veřejného mínění zaměřený na vnímání evropských značek kvality, jehož výsledky komora minulý týden zveřejnila.
Průzkum probíhal jak v České republice, tak na Slovenku a rozdílů mezi oběma státy bylo minimum. Pravda, na Slovensku je celých 21 procent respondentů, kteří poznají alespoň jedno logo některé z evropských značek, zatímco u nás je jich jen 19 procent, ale o něco více tuzemských spotřebitelů si je zase ochotno za výrobky označené známkou kvality připlatit. Nezájem o zmíněné značky je u nás trochu vyšší než na Slovensku, kde ho vyjádřila pouze čtvrtina dotázaných, zatímco u nás to byla celá třetinu nakupujících. Také počet těch, kteří rozlišují smysl jednotlivých značek, ať už evropských nebo domácích, byl v obou zemích zhruba stejný.
Při prezentaci výsledků bohužel chybělo srovnání s předešlými lety, takže není zcela zřejmé, jestli zmíněný výzkum vyhodnotil kampaň pozitivně, nebo jako zbytečnou. Z výsledků průzkumu jsou však jasně zřetelné mezigenerační rozdíly. Evropská označení totiž v obou zemích vnímá zcela jinak mládež a jinak lidé středního a vyššího věku. Mladí lépe rozumějí evropským symbolům, lépe chápou jejich smysl a víc jim věří.
Jsem si sice vědom, že vztah k obrázkům na obalech potravin možná vůbec nic nevypovídá o vztahu mladých lidí k Evropské unii, ale pokud ano, je to dobrá zpráva.*
