Evropská komise navrhla, aby členské státy mohly dobrovolně krátit přímé platby spadající do společné zemědělské politiky, a to až o 20 procent. Takto ušetřené peníze se měly přesunout na rozvoj venkova. Evropskému parlamentu se to nelíbí.
Nesouhlas s touto možností vyjádřili v uplynulém týdnu na svém plenárním zasedání Evropští poslanci. Podpořili tak záporné stanovisko výboru Evropského parlamentu (EP) pro zemědělství a rozvoj venkova k této věci. Pro doporučení zpravodaje k tomuto návrhu europoslance Lutze Goepela, aby parlament návrh komise zamítl a vyzval ji, aby jej vzala zpět, hlasovalo 599 poslanců. Proti bylo 65 a 16 se hlasování zdrželo. Eurokomisař Charlie McCreevy, který má na starosti vnitřní trh a služby, však vzápětí po hlasování návrh nestáhl. Proto se vrací k opětovnému projednání v zemědělském výboru EP.
S čím počítá návrh komise
Návrh komise vychází z rozhodnutí Evropské rady z loňského prosince. Ta schválila krácení prostředků na rozvoj venkova (zhruba 69 místo asi 88 miliard eur). Snížení se mělo částečně vyrovnat dobrovolnou modulací (krácením) plateb. Celkové výdaje unie, včetně zemědělských výdajů, měly navíc podléhat tzv. posouzení ekonomické prospěšnosti.
Komise navrhla, aby členské státy v rámci dobrovolné modulace mohly zkrátit všechny přímé platby až o 20 procent. Krácení se nemá dotknout příjemců, kteří v přímých platbách obdrží za rok méně než pět tisíc eur. (Povinná modulace plateb, s níž počítá reforma Společné zemědělské politiky (SZP), nastoupí s pětiprocentním krácením v roce 2008.)
Na rozdíl od záměru rady, která chtěla, aby dobrovolnému krácení podléhaly i výdaje na regulaci trhu, se návrh komise zaměřil jen na přímé platby pro zemědělce. Rada také zamýšlela, aby členské státy mohly ušetřené prostředky volně použít pro rozvoj venkova. Komise však ve svém návrhu určila, že je třeba, aby členské státy respektovaly při jejich vydávání výdaje stanovené pro jednotlivé osy nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
Co se nelíbí poslancům
Poslanci se obávají, že návrh komise vede ke zřeknutí se SZP, popřípadě k jejímu návratu na úroveň jednotlivých členských států, a tím upouští od principu solidarity. Chtějí, aby parlament v této otázce spolurozhodoval a nebyl pouze dotázán na názor. Zpravodaj návrhu se kromě toho domnívá, že návrh komise na dobrovolnou modulaci přímých plateb:
ohrožuje existenci mnoha podniků,
vede k narušení hospodářské soutěže,
v jednotlivých členských státech povede k diskriminaci zemědělců v rozporu se smlouvou,
nerespektuje cíle unie stanovené pro venkovské oblasti,
je nevyvážený a nekoherentní
porušuje práva účasti EP.
Podle europoslanců by návrh komise měl nepříznivý dopad na společný zemědělský trh. Připomínají, že základní myšlenkou SZP jsou stejné podmínky při hospodářské soutěži a solidarita. Návrh komise však připouští při výpočtu výše podpory přidělené unií široký rozptyl podle státu a regionu, a to až do výše 20 procent. Poslanci připomínají, že odlišnosti ve společném zemědělském trhu způsobené poskytováním finanční podpory, která není přidělována na základě objektivních kritérií, je v rozporu s jurisdikcí Evropského soudního dvora. Pozastavují se i nad tím, že návrh komise nebyl podložen hodnocením důsledků, jaké bude mít.
Poslanci také upozorňují, že od roku 2008 nastoupí povinná modulace, a to ve výši pěti procent. Pak by mohly přímé platby klesnout ve starých členských státech v porovnání s roky před začátkem reformy SZP velmi výrazně. Došlo by k tomu přesto, že rozhodnutí Evropské rady z roku 2002 zemědělcům zaručilo výši plateb do roku 2013. Parlament se také obává, že ke snížení by mělo dojít právě v době, kdy se evropské zemědělství musí přizpůsobit různým vlivům. Jde zejména o rostoucí konkurenci na světovém trhu, doposud nedokončená jednání ve Světové obchodní organizaci WTO, reformu důležitých tržních organizací, rostoucí ceny surovin atd. "Snížení provedené v krátké době, a k tomu ještě v takovém rozsahu, nepovede k přizpůsobení struktury, nýbrž k jejímu porušení. Zemědělci nyní potřebují bezpečné plánování. Pokud se budou jednou dané sliby neustále zpochybňovat, ztratí jakoukoliv důvěru v politiku," varují europoslanci.
Komise šila horkou jehlou
Poslanci kritizují komisi, že svůj návrh spíchla "horkou jehlou". Podotýkají, že prostředky na rozvoj venkova, které jdou z Bruselu, musí členský stát spolufinancovat. Přidat své prostředky by proto podle nich měly členské státy i k penězům ušetřeným modulací. S tím však návrh unie nepočítá. Navíc využití ušetřených peněz by pak záviselo na finančních možnostech daného členského státu.
Poslancům se nelíbí ani diskuse ministrů zemědělství o větší pružnosti. Ta by se měla projevit třeba v uvolnění prostředků, které by podle původního záměru měly být vázány na jednotlivé osy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Pokud by se tak stalo, nebylo by podle parlamentu možné zajistit, aby se bruselské peníze vynakládaly v souladu s cíli unie.
Odlišení výše plateb až o 20 procent povede podle poslanců k návratu zemědělské politiky na úroveň jednotlivých členských států. O snížení přímých plateb by navíc podle návrhu komise jednostranně měly rozhodovat pouze členské státy. Tím by se první pilíř SZP (tedy zemědělství) mohl stát obětí národních finančních zájmů.
Poslanci upozorňují, že v každém případě jde o zásadní zásah, který je bez rozsáhlé konzultace s Evropským parlamentem a se zúčastněnými stranami nemyslitelný.
