10.07.2014 | 11:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dobrý hospodář se nemusí obávat

Kdo se chová ve svém podniku hospodárně, nemusí se ani v budoucím období ničeho obávat. Špatnému hospodáři však nebude stačit ani sebevíce finančních prostředků v rámci nastavení nové společné zemědělské politiky, shrnul Pavel Houba, který hospodaří na Prachaticku v katastru obce Chroboly. Co se týká chovu dobytka, stát by podle něj měl nechat volnou ruku hospodáři.

Podle Houby farmář se musí vyrovnat s množstvím dusíku a dalšímu opatřeními, které dosud nejsou zcela jasná. „Takže nějakých 1,15 velkých dobytčích jednotek, nebo 0,2 VDJ bych nechal na každém subjektu, kolik je schopen vyprodukovat, odbytovat a na kolik má krmnou základnu,“ konstatoval Houba s tím, že zatím nejsou nastavena přesná pravidla společné zemědělské politiky, ačkoliv mají platit již od příštího roku.

Houbovi, kteří pocházejí ze Zbirožska na Plzeňsku, nyní obhospodařují kolem 500 hektarů trvalých travních porostů v nadmořské výšce od 600 do 900 metrů. Pozemky jsou umístěny v LFA oblastech a polovina z nich se nachází ve zvlášť zranitelné oblasti Natura 2000. Pozemky pravidelně sekají dvakrát až třikrát ročně podle klimatických podmínek.

Hospodář poznamenal, že zpočátku měli v nájmu 200 hektarů a postupně kupovali pozemky od Pozemkového fondu ČR. V letech 2006 až 2007 pak dokoupili ty, které měli v nájmu.

V současnosti mají 80 procent vlastních pozemků a 20 pronajatých. „Do budoucna očekáváme snížení výměry. Pozemky, které nejsou vlastní a jsou pronajaty od různých subjektů, se budou developeři snažit skupovat za každou cenu a tím pádem nám budou ubývat hektary,“ vysvětlil a doplnil, že dotace by měl dostávat zemědělec a ne vlastník pozemků, který se přihlásí o SAPS. „Ještě bych toleroval, aby ten vlastník měl třeba pětiletou historii zemědělce. Pokud by jí neměl, tak by neměl dostávat SAPS,“ podotkl.

Investovali do chovu skotu

Zemědělská farma v Chrobolech, kterou vlastní od roku 2004, byla v desolátním stavu. „Šlo o pozůstatek státního statku,“ podotkl Houba s tím, že od roku 2004 investovali do oprav budov, do technologií a do zvířat. Během let 2005 až 2006 investovali pět milionů na rekonstrukci stájí, z čehož část se jim podařilo získat z evropských fondů. „Do budoucna nejsem zastáncem operačních programů, protože se zavazuji na dobu pěti let, když nevím, kolik nakonec budu mít hektarů, dobytka a podobně,“ míní Houba.  

Na farmě chovají asi 200 kusů krav bez tržní produkce mléka a tento počet by chtěli zachovat i v budoucnu. „Zpočátku tu byl český strakatý a holštýnský skot. Když jsem sem přišel, tak jsem celé stádo změnil,“ řekl. Zaměřili se na plemeno charollais, které nyní zaměnili za simental. „Křížíme přirozenou plemenitbou, odchováváme telata a býčky jako zástav prodáváme smluvním partnerům. Jalovičky si necháváme k vlastní reprodukci,“ přiblížil majitel farmy a posteskl si, že ačkoliv hospodaří v ekologickém režimu a produkují biohovězí a biotelata při prodeji to nikdo nezohledňuje. Výkrmem zástavového skotu se zatím nezabývají,  i když v budoucnu by však chtěli dokrmovat jalovice. „Neděláme si kukuřici, koupíme ekologické obilí z ekofarmy Kovář Záblatí,“ podotkl a poukázal na vyšší náklady, které jsou spojeny s ekologickou produkcí. „Cena ekoobilí se pohybuje kolem 7000 až 8000 korun za tunu, klasické kolem 3000 až 4000 korun,“ ilustroval.

Poznamenal, že na vypásání nepřístupných pozemků koupili stádo šumavských ovcí, které nyní čítá zhruba 60 kusů.  

Dodávají do bioplynové stanice

Od roku 2007 v těsném sousedství si jedna firma postavila bioplynovou stanici o výkonu 523 kW, v roce 2009 tu postavila druhá firma bioplynovou stanici o výkonu 523 kW. „Do bioplynové stanice dodáváme nadbytek travní senáže a smluvně odebíráme tekutý fermentační zbytek, který aplikujeme na vlastní pozemky,“ podotkl. Co se týká dalších surovin, zajišťují si je od jiných smluvních partnerů, a to včetně kukuřice a podobně.

V roce 2013 provozovatelé instalovali k těmto bioplynovým stanicím sušící linku, kde firma suší fermentační zbytek a zpracovává z něj peletky, které prodávají do spaloven. Mají  na to akreditaci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Tůňky zlepší prostředí

Podle něj v poslední době se diskutuje o protierozních opatřeních. Pokud zemědělec hospodaří na orné půdě a dostává SAPS, tak by měl udržovat a orat každý metr a zamyslet se nad tím, jestli bude používat chemické prostředky. „Když bude orat a v lese se bude sázet tak, jak se sázelo a zbytečně se nebude kácet, tak nebudou třeba další protierozní opatření,“ řekl.

K diskusím o povodních sdělil, že podle něj nejsou důsledkem špatného hospodaření. „Stačí se podívat do archivu. Povodně tu vždy byly a budou,“ prohlásil s tím, že počítají s realizací  tůněk na vodních tocích. „Děláme nástřel prvních dvou, když mi projdou, tak jich několik vybuduji,“ přiblížil.

Stát podle něj zapomíná na to, že je vybudován systém kanalizací a meliorací a majitel pozemků by se o ně měl starat. „My do těchto oprav ročně investujeme kolem sto tisíc korun,“ prozradil. „Snaží starat i o přírodní prostředí, kdy se například podmáčené louky snaží dostat do původního stavu. do přírody,“ dodal Pavel Houba, na jehož farmě je zaměstnáno šest pracovníků a nedávno hostil i návštěvu farmářů z Nového Zélandu a Austrálie.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down