Technologie dojení patří v chovu dojnic stále k nejnáročnějším technologiím a to nejen z hlediska investičních nákladů, potřeby lidské práce a provozních nákladů, ale i co se týká přímého vlivu na zdravotní stav mléčné žlázy dojnic a kvalitu produkovaného mléka. Tyto faktory bezesporu významně ovlivňují i rentabilitu výroby mléka.
V dnešní době technologické linky dojení neslouží pouze k dojení krav, ale jedná se o vysoce propracovaný inteligentní informační systém generující velké množství informací o dojnicích s důmyslnými řídicími a vyhodnocovacími programy, které jsou hlavní součástí nejen řízení stáda, kontroly zdravotního stavu dojnic a kvality produkce, ale i základem pro rozhodování ovlivňující celkovou efektivnost chovu dojnic na farmě.
Hlavní výrobci na českém trhu
Dnes je možné konstatovat, že se v České republice do určité míry stabilizovalo zastoupení výrobců technologie dojení, i když se občas objeví i noví dodavatelé.
Mezi hlavními šesti výrobci dojicí techniky, kteří mají na našem trhu nejvýznamnější postavení, jsou i dvě české firmy, z nichž jedna má i vlastní software řízení dojírny a managementu stáda.
Podíl instalovaných dojicích stání jednotlivých firem se postupně vyrovnává.
Počet dojicích míst se zařízením americké firmy BouMatic, které na české farmy dodává firma Kupála, s. r. o., sice v celkových počtech dosahuje asi 1/3 počtu instalací dalších výrobců, ale v roce 2011 se množstvím nových instalací s nimi již vyrovná a některé dokonce předběhla.
Je nutné uvést, že k dojicím zařízením firmy BouMatic jsou nyní připojeny dojírny firem Gascoigne Melotte a Strangko. U výrobce GEA Farm technologies, s. r. o., jsou zahrnuty dojicí místa dojíren předcházejících firem Westfalia, Miele, Westfalia Surge.
Firma LUKROM milk, s. r. o., prezentuje i dojicí zařízení svých předchůdců, firem Agrostroj a AGROMILK Pelhřimov.
Mezi nové dodavatele dojicích zařízení můžeme zahrnout firmu Farming CZ, která dodává dojírny společnosti DairyMaster odlišující se hlavně tím, že nabízí dojírny Swing Over s polovičním počtem dojicích jednotek, než je dojicích míst, a umístěním mléčného potrubí nad dojiči. Toto řešení sice výrazně dojírny zlevní, ale sníží průchodnost a ovlivní organizaci práce a velikost pracovního podtlaku při dojení.
Další firmou, která dodává dojicí soupravu AktivPuls společnosti System Happel, je Eurofarm systém, s. r. o.
Tato dojicí souprava umožňuje snížení podtlaku pod strukem ve fázi taktu stisku na 15–20 kPa, což sníží zatížení hrotů struků podtlakem a zlepší podmínky pro cirkulaci krve v tkáni hrotu struku a strukovém kanálku.
Mechanické přerušení prostotu pod strukem a prostoru sběrače eliminuje možnost zpětného toku mléka v krátké mléčné hadičce a křížovou kontaminaci. Pomocí přisávání vzduchu tryskou v hlavici strukové návlečky a podélnou drážkou na vnitřním povrchu těla strukové návlečky se v taktu sání také zrychlí odtok mléka do sběrače.
Z hlediska typu dojíren jsou na českých farmách zastoupeny prakticky všechny typy dojíren, jak vyplývá z podkladů výše uvedených firem. Tyto podíly však nebudou platit, pokud bychom srovnávali počet dojených krav v jednotlivých typech dojíren. Je to dáno tím, že průměrné počty dojicích stání u jednotlivých typů dojíren se významně liší. Například průměrný počet stání u rybinových dojíren je 17, kdežto u tandemových je to osm stání, u paralelních 26 a u rotačních dojíren 25 dojicích stání.
Rybinové dojírny
Rybinové dojírny jsou nejrozšířenějším typem dojíren na českých farmách. Postupnými inovacemi vzniklo několik variant rybinových dojíren.
Nejrozšířenějším typem rybinových dojíren je dojírna klasická s nasazováním ze strany, kterých je v provozech přes 72 %.
Následuje rybinová dojírna bezbariérová s nasazováním ze strany a zatím poměrně málo jsou zastoupeny rybinové dojírny bezbariérové s rychlým odchodem.
Nasazování zezadu je praktikováno u dojíren s větším úhlem postavení krav, ale příliš se tento způsob nerozšířil. Bezbariérové dojírny mají podlahu obslužné jámy ve stejné úrovni s podlahou místností sociálního a technického zázemí a mléčnice. Každá strana dojírny má svůj mléčný okruh nebo sběrnou nádobu pod úrovní podlahy dojírny.
Existují i bezbariérové dojírny s jedním mléčným okruhem, ale čerpadlo je v tomto případě umístěno pod úrovní podlahy. Tento typ dojírny má větší zastavěnou plochu, protože každá strana dojírny má svou výstupní uličku. Lze očekávat, že pro vyšší komfort obsluhy poroste počet bezbariérových dojíren na úkor klasických rybinových. Tyto dojírny vyrábí a nabízí všichni výrobci a dealeři dojicích zařízení.
Tandemové a autotandemové dojírny
Tento typ dojíren je zastoupen na českých farmách asi 30% podílem.
Tandemové dojírny se vyznačují tím, že dojnice stojí za sebou podél obslužné jámy. Používají se především na menších farmách, protože pro větší stáda vychází dojírna příliš dlouhá, což prodlužuje přechody obsluhy, a tím snižuje průchodnost dojírny. Velkou výhodou je snadný přístup k vemeni.
U klasické tandemové dojírny vystupují dojnice ze sekce až poté, kdy se podojí poslední kráva ze sekce. U autotandemových dojíren je nástupní ulička po celé délce sekce a každé dojicí místo je opatřeno vstupní a výstupní brankou, takže pokud se dojnice vydojí, dojicí souprava je stažena a obsluha provede ošetření struků, otevře se výstupní branka a kráva opustí dojicí stání.
Poté se výstupní branka zavře a otevře se vstupní branka dojicího stání a současně vstupní branka do nástupní uličky, takže do uvolněného dojicího stání může nastoupit další kráva. Nedochází tak k čekání na podojení poslední krávy ze sekce, což zvýší průchodnost dojírny.
Paralelní dojírny
V současné době dochází k mírnému oživení poptávky po paralelních dojírnách s rychlým výstupem, a to hlavně z důvodu větší průchodnosti dojírny, menší zastavěné plochy, a k menšímu počtu úrazů obsluhy způsobených kopnutím krávy.
Podíl paralelních dojíren činí 6 %, ale podíl počtu dojených krav je přes 12 %, protože průměrná velikost dojírny je 2 x 12 dojicích stání.
Rotační dojírny
Rotačních dojíren je na českých farmách asi 6 % z celkového počtu dojíren. Ovšem pokud bychom chtěli vyjádřit podíl počtu dojených krav v rotačních dojírnách, potom se tento podíl bude pohybovat okolo 12 %.
Rotační dojírny se používají hlavně na velkých farmách, protože průchodnost těchto dojíren je výrazně vyšší. U velkých dojíren je to i přes 300 dojnic za hodinu. Podle uspořádání dojicích stání se dělí na:
rotační dojírny s tandemovým uspořádáním stání (Rototandem),
rotační dojírny s rybinovým uspořádáním stání (Rotorybina),
rotační dojírny s paralelním (radiálním) uspořádáním stání (Rotoradiál), které mohou být ve variantách:
– s obsluhou uvnitř kruhu,
– s obsluhou vně kruhu.
V současné době zaznamenáváme mírné zvýšení počtu instalací rotačních dojíren.
Dojicí roboty
Na českých farmách neustále roste i využití dojicích robotů a lze očekávat meziroční nárůst o 25–30 robotů. Příčin tohoto trendu je více, ale velkou roli hraje i neustálé zdokonalování jednotlivých prvků dojicích robotů, zlepšování jejich užitných vlastností a provozní spolehlivosti celého systému.
Mezi výrobci dojicích robotů jednoznačně vede firma Lely, jejíž výrobky českým farmářům dodává firma Agro-partner, s. r. o. V současnosti pracuje na českých farmách již 107 dojicích robotů firmy Lely. Vedle této firmy jsou v provozech ještě dojicí roboty firmy DeLaval (roboty VMS), firmy Insentec (roboty Galaxy), firmy Prolion (Zenith) a firmy Fullwood.
Firma GEA Farm Technologies již také připravuje technické zázemí pro realizaci dojicích center vybavených vícemístnými dojicími roboty MIone. Na výstavě EuroTier 2012 získala zlatou medaili za automatizovaný dojicí modul DairyProQ, který lze pro jeho malé rozměry uplatnit na všech typech dojíren.
Modul se instaluje u každého dojicího místa a provádí veškeré dílčí kroky dojicího procesu zcela automaticky. Nasadí strukové násadce, provede očištění struků (PreDip), oddělí první střiky mléka, provede test mléka před dojením, řídí proces dojení, provede dezinfekci po dojení (PostDip) a sejme strukové násadce.
Po každém dojení je automaticky provedena mezidezinfekce a očištění dojicího násadce. S velkou pravděpodobností lze předpokládat, že toto řešení najde uplatnění i na českých farmách při inovacích stávajících dojíren nejdříve na menších farmách a posléze i na farmách větších.
Z technického hlediska představuje dojení roboty nesporně velký pokrok, protože řízení procesu dojení probíhá samostatně pro každý struk podle průtoku mléka dané čtvrti včetně měření konduktivity, počtu somatických buněk a barevného spektra mléka s možností automatické separace anomálního mléka, což je u konvenčních dojíren technicky stěží dosažitelné.
Program řízení stáda využívá velké množství údajů o dojnicích a zahrnuje i zcela nové přístupy, které vyžadují na vysokou úroveň zaškolenou obsluhu. Profesionální přístup personálu pak umožní maximální využití veškerých informací ke zlepšení dílčích ukazatelů chovu, které mohou plně eliminovat zvýšené výrobní náklady. V letošním roce se dostávají farmy s prvními roboty do výrazně příznivější situace, kdy náklady na výrobu litru mléka nezatěžují odpisy z dojicích robotů, což výrazně zlepší rentabilitu výroby mléka na těchto farmách.
Klíčové informace
– Dojicí zařízení na českých farmách je po technické stránce srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi
– Důvodem jsou použité výrobky předních světových výrobců i to, že i čeští producenti uplatňují ve svých dojicích zařízeních progresivní prvky a nejnovější poznatky výzkumu.
– Farmáři k tomuto pozitivnímu stavu přispívají tím, že technologii dojení poměrně často inovují.
Příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MZE0002703102
Ing. Antonín Machálek, CSc.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně
Odbor technologických systémů pro produkční zemědělství
