Při rozhodování o odrůdách ozimé řepky má český zemědělec možnost výběru z více než devadesáti u nás registrovaných odrůd. Současně si může zvolit asi z dvaceti nabízených sort v rámci Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (celkem je v EU katalogu asi 800 odrůd jarní a ozimé řepky).
Ve skutečnosti se však ve větším obchoduje asi s 80 materiály. Z nich pouze zhruba 50 odrůd je zaseto na výměře přes 1000 ha.
V roce 2010 se sortiment v ČR rozšířil o čtyři hybridy: Adam, DK Exfile, DK Explant a Primus a pět linií: Arot, ES Alegria, Sherlock, Totem a Wisent.
Nově povolenými odrůdami v roce 2011 jsou zatím dva hybridy – Dobrava a DK Exploint. Novinek přibývá každým rokem několik, naproti tomu „životnost“ odrůd se zkracuje. Najdou se však i výjimky. Jednou z nich je Jesper povolený v roce 2001. Jeho plochy se drží kolem 10 tis. ha a stále patří mezi deset nejpěstovanějších odrůd. Takovými stálicemi jsou i Ontario a Baldur (obě registrace 2003), ale také z EU katalogu ES Nectar.
Něčím zaujmout
Naději na úspěch mají novinky, které něčím zaujmou nebo jim přeje rok (například v roce 2009 odrůda Chagall, v roce 2010 odrůda Adriana). Pokud se tak nestane, jsou postupně vytlačovány stále novějšími materiály. Šlechtitelé si toho jsou vědomi a šlechtí odrůdy habituálně odlišné, zdravé, s vyšší olejnatostí či kvalitnějším olejem. Proto je nástup polotrpasličích odrůd, se kterými začala společnost Pioneer v roce 2005, velmi úspěšný. Polotrpasličí hybrid PR45D03 se u nás během několika let dostal na šesté místo v prodejích, a stal se tak u nás nejpěstovanější odrůdou z EU katalogu. V současnosti se na trhu objevují obdobné materiály od firem Monsanto (Dedalo, DK Secure) a Rapool (Avenir).
Jsou registrovány také odrůdy, které se vyznačují lepší kvalitou oleje, respektive vyšším obsahem kyseliny olejové na úkor ostatních mastných kyselin, například Arot, Atlantic, Cadeli, Komando, Mickey, Mirage, Petra.
Speciálním typem hybridu je Mendel od firmy Rapool s vyšší odolností k nádorovitosti košťálovin (Plasmodiophora brassicae), která začíná být problémem v některých oblastech severní Moravy, ale také například na Jihlavsku. Obecný trend je ve prospěch hybridů, jejichž podíl z prodaného osiva v roce 2010 dosáhl rekordních 50 %. Nové materiály vstupující do registračního řízení jsou asi ze 70 % právě hybridy.
Nárůst přesevů
Vyšší cena osiva vede velmi často k nárůstu přesevů. Přesevy se v ČR pohybují kolem 15 %, v SR přes 20 %. Jinde v EU, kde je malovýměrové zemědělství, činí jen asi 5 %. Zemědělci ušetří sice finance za osivo, ale současně musejí počítat s možnými riziky. Nástupem kvalitních mořidel Cruiser OSR, Chinook 200 FS, Elado FS 480 a podobně nám krytonosec zelný téměř zmizel z našich polí.
Výsev vlastního, nemořeného osiva vede k šíření řady škůdců, jako jsou dřepčíci a právě krytonosec zelný. Velké riziko přesevů spočívá také ve zhoršení kvality řepkového semene, která zatím není zpracovateli v takové míře sledována. Vypadlá semena z takto přeseté řepky mohou zamořit pozemek na mnoho let a zhoršit kvalitu následných úrod. Přesetím také klesá výkonnost odrůd a hrozí riziko šíření chorob přenosných osivem (cylindrosporióza, černě, fómová hniloba, hlízenka aj.) a některých plevelů (svízel aj.).
Rizika spojená s použitím vlastního, necertifikovaného osiva se dají shrnout do těchto bodů:
1. Zhoršení jistoty přezimování u nemořeného osiva (potvrzeno u odrůdy Mohican po zimě 2002/2003).
2. U nemořeného osiva možný výskyt a šíření dřepčíků a krytonosce zelného.
3. Šíření chorob přenosných osivem. Zvýšení výskytu sklerocií hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) jako příměsi v osivu a dalších chorob přenosných osivem (cylindrosporióza, černě, fómová hniloba).
4. Šíření semen plevelů osivem (například svízel, pýr, pcháč aj.).
5. Zhoršení výnosového předpokladu u nemořeného i mořeného vlastního osiva.
6. Výrazný pokles standardu jakosti, zvláště u olejnatosti, obsahu glukosinolátů a zčásti i u kyseliny erukové.
Kvalitní osivo jako základ
Ceny mořeného osiva, respektive jedné výsevní jednotky (linie obvykle 700 tis., hybridy 500 tis. semen) na hektar ozimé řepky kolísají asi od 650 Kč u nejlevnějších liniových odrůd (jako je Navajo a Mohican) přibližně do 2300 Kč u nových hybridních odrůd. Tyto ceny obecně snižují množstevní rabaty, big bagy, časové nákupy a jiné podpůrné akce.
Je možné také nakoupit nemořené, speciálně nebalené osivo, kdy cena klesá až na 550 Kč/ha. Proti tomu stojí cena vlastního osiva, které bez moření pořídíme asi za 50 Kč/ha. Tento „výhodně“ účetní propočet ovšem pomíjí nejzákladnější principy zemědělské praxe. Neklade si totiž otázku, co z tohoto materiálu vznikne za výnos a kvalitu. Doporučujeme proto orientovat se výhradně na kvalitní, certifikované a mořené osivo prověřených odrůd.
V chladnějších polohách, při nižší koncentraci řepky v osevním postupu, dodržení agrotechnických zásad (zapravení posklizňových zbytků a řepky z výdrolu před vzcházením nových zásevů a podobně) a při současném sledování výskytu dřepčíků lze vysévat i levnější nemořené osivo.
Optimální odrůdová skladba
Odrůdová skladba je optimální, velké odrůdy jsou současně i odrůdami výkonnými a výnosnými. Každá prověřená odrůda může dát výnos 3 t/ha a vyšší. Žádnou z odrůd nelze označit za „výnosový propadák“. Přesto by výběr odrůd měl být zaměřen na materiály, které prošly zkouškami ČZU, SPZO a ÚKZÚZ. Výnosový potenciál každé odrůdy je v určitém rozmezí a to, jak ho nejlépe využít, je v rukou agronoma.
Vždy je však nezbytné vybírat odrůdy podle pěstitelských podmínek a možnosti investic do řepky. Pro konkrétní odrůdu musíme zvolit i konkrétní pěstitelský systém. S rostoucím počtem odrůd stoupá i jejich variabilita. Známe odrůdy použitelné pro časnější (například většina linií, z hybridů pak Sitro, Xenon, polotrpaslíci), jiné naopak pro opožděné výsevy (například Labrador a většina hybridů), odrůdy do sucha, odrůdy plastické, jiné zase do intenzit (většina hybridů), odrůdy odolnější vůči chorobám a poléhání, dobře přezimující, odrůdy habituálně odlišné, odrůdy s vyšší olejnatostí a lepší kvalitou oleje. Snad jen v ranosti nejsou zatím takové rozdíly, jelikož mezi nejranější a naopak nejpozdnější odrůdou je jen několik málo dní.
Přezimování
Zima 2010/2011 je od nepříznivé zimy 2002/2003 první, která po delší době prověřila odolnost odrůd vůči vyzimování. Úbytky rostlin nebyly tak výrazné jako po zimě 2002/2003, pozorovali jsme však rozdíly v omrznutí listů (graf 1). Největší úbytek listové plochy (94 %) byl u jarní řepky, kterou pokusně vyséváme na podzim pro signalizaci náletů škůdců a diagnostiku hlízenky v jarním období. Naopak nejmenší úbytek listů během zimy jsme pozorovali u odrůd – Rohan (49 %), Artoga (51 %), PR45D03 (53 %), DK Exquisite (53 %) a DK Exfile (54 %). Úbytek rostlin během zimy se pohyboval v rozmezí 1–9 %. Nejlépe zimu přežily DK Exfile, Rohan, Chagall, Jesper, DK Exquisite s průměrným úbytkem rostlin 1 %.
U některých odrůd byla patrná brzká jarní regenerace. Opakovaně jsme na lokalitách pozorovali zelenající se srdéčka u odrůd Goya, Vectra, Labrador, Oksana, Artoga a Arot. U odrůd DK Exquisite, ES Centurio, Exagone, Ladoga, NK Speed a Sitro jsme zaznamenali brzký jarní start minimálně na jedné z osmi sledovaných lokalit. Naopak tradičně „seděl“ polotrpasličí hybrid PR45D03.
Odolnost odrůd k hlízence
Na napadení stonků hlízenkou má podstatný vliv průběh počasí v daném roce. V roce 2007/2008 bylo průměrně infikováno 21 % stonků, v roce 2008/2009 jen 3 % a 4 % stonků v roce 2009/2010. Pro letošní rok prognózujeme nízký až velmi nízký výskyt hlízenky.
Velké rozdíly v napadení hlízenkou jsou také mezi odrůdami. Některé odrůdy v jednom roce relativně zdravé vycházejí v dalším roce jako více náchylné, a naopak (například Jesper a Chagall). Je to pravděpodobně způsobeno vzájemnou souhrou mnoha faktorů: tolerance odrůdy, období šíření spor hlízenky, teplota, vlhkost a podobně. Vyšší odolnost k hlízence (poloprovozní a maloparcelkové pokusy) jsme pozorovali především u odrůd Adriana a Goya. Naopak citlivější jsou Exocet a polotrpaslíci (PR45D03 aj.).
Výnos semen
Každý rok vycházejí výnosově nejlépe jiné odrůdy. Rozdíly jsou i mezi dvěma odlišnými typy pokusů, poloprovozy a maloparcelky, kde častěji vítězí hybridy. Také v rámci sledovaných lokalit jsou mnohdy velké odlišnosti. Jak je však vidět v tabulce 2, některé odrůdy jsou velmi plastické a každý rok se umístí mezi nejlepšími. Jedná se o Ontario a Ladogu, tedy nejpěstovanější odrůdy v ČR. Výnosově velmi stabilní jsou také Goya, z hybridů PR45D03 a Rohan (nejpěstovanější hybrid ČR).
V našich poloprovozních pokusech založených na osmi lokalitách v roce 2009/2010 nejvyššího výnosu dosáhly z linií Adriana, Goya, Ladoga a NK Morse, z hybridů pak ES Alpha, DK Exquisite a Hornet (graf 2). V tom roce byl velmi malý rozdíl (pouhé 1 %) mezi výnosy hybridů a linií. V ostatních letech nám vychází navýšení výnosu u hybridů asi o 5 %.
Olejnatost
Významným ukazatelem kvality, obchodníky u nás dosud většinou nezohledňovaným, je procentický obsah oleje v semenech. Olejnatost se dostala také do popředí zájmu šlechtitelů, o čemž svědčí vysoká deklarovaná olejnatost nově povolovaných odrůd. Olejnatost je především založená geneticky, a proto ji lze pozitivně ovlivnit právě výběrem vhodné odrůdy.
Nejvyšší olejnatost jsme naměřili v roce 2009/2010 u odrůd Adriana, Galileo, ES Alegria a NK Morse, vše linie (tab. 3, graf 3). Nejolejnatějšími hybridy jsou na osmém místě DK Exquisite a na devátém Rohan. Potvrzuje se trend z minulých let, že v olejnatosti často vítězí linie, respektive novinky mezi liniemi.
Odrůdy na sezónu 2011/2012
Odrůdy musíme hodnotit nejen podle dosaženého výnosu, ale také podle zimovzdornosti, odolnosti k houbovým chorobám, k poléhání i podle kvalitativních ukazatelů (olejnatost). Dalšími významnými znaky jsou ranost či pozdnost a výnos ve vztahu k intenzitě pěstování. U odrůd s vysokou tolerancí k houbovým chorobám lze ušetřit za drahý fungicid aplikovaný v době kvetení. U nízkých polotrpasličích odrůd je možné vynechat regulátor na zkrácení stonku a nemusíme živit „balastní“ slámu, ale jen semena. Určitě ale musíme u polotrpaslíků investovat do fungicidu, nejlépe Amistar Xtra či Pictor na počátku kvetení. Ke každé odrůdě je nutné přistupovat individuálně a přizpůsobit pěstitelskou technologii jejím konkrétním požadavkům.
Při vlastním výběru odrůdy a zakládání porostů platí tyto zásady:
– Na chudých půdách, na píscích, tam kde jsou přísušky, nebo při hnojení méně než 130 kg N/ha nevysévat hybridy ani žádné vzrůstné linie (Adriana, Atlantic, Goya, Chagall, Labrador aj.).
– Vzrůstné odrůdy vysévat řidčeji (30–40 semen na m2), naopak méně bujné materiály s výsevkem 50–60 semen na m2.
– Do horších podmínek, pro nižší úroveň agrotechniky lépe než přeseté vlastní osivo nakoupit levnější odrůdy (Jesper, Mohican, Navajo, Ontario, české odrůdy od Osevy Pro či Selgenu aj.) anebo zvýhodněné big bagy (například ES Astrid, ES Nectar).
– Nejlépe zimu 2010/2011 přežily v poloprovozech – Artoga, DK Exfile, DK Exquisite, Chagall, Jesper, PR45D03 a Rohan a na maloparcelkách – Arot, DK Exquisite, Primus, PR46D07, Rohan a Vectra.
– Do sušších oblastí se hodí hybridy Excalibur, Exocet, ES Centurio, hybridní polotrpaslíci Avenir, DK Secure, PR45D03, z linií pak Asgard, Cadeli, Californium, Mickey.
– Odolnější k účinné látce clomazone herbicidů Command 36 CS a Brasan 540 EC jsou odrůdy Da Vinci, ES Venus, Excalibur, Hornet, Rohan, Sitro, Vectra. Naopak citlivější jsou Cadeli, Goya, Ladoga, Mirage a Ontario.
– Vyšší odolnost k hlízence v roce 2009/2010 prokázaly Adriana, Californium, ES Mercure, ES Saphir, ES Venus, Goya, Hornet, Jesper, Labrador, Ladoga, Mickey, Mirage, NK Morse, NK Octans, Ontario, PR46W26, Pulsar a Vision.
– Každý rok vyjde nejlépe jiná odrůda. Neorientovat se pouze na jeden materiál, protože neznáme budoucí vývoj počasí. Odzkoušet také několik novinek (tab. 4).
(tabulky a grafy naleznete v tištěné verzi Zemědělce)
Srdečně vás zveme na již tradiční polní dny s představením stávajících i nových odrůd ozimé řepky, které jsou naplánovány na tyto dny:
14. 6. 2011 Chrášťany (okres Rakovník)
16. 6. 2011 Vstiš (okres Plzeň--jih)
24. 6. 2011 Humburky (okres Hradec Králové)
Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku a za přispění společností orientovaných na pesticidy a osiva.
Klíčové informace
– Z velkého množství v ČR nabízených odrůd ozimé řepky se ve větším obchoduje asi s 80 odrůdami, z nichž pouze přibližně 50 je zaseto na výměře přes 1000 ha.
– Odrůdy musíme hodnotit nejen podle dosaženého výnosu, ale také podle zimovzdornosti, odolnosti k houbovým chorobám, k poléhání i podle kvalitativních ukazatelů a dalších vlastností.
Ing. David Bečka, Ph.D.
prof. Jan Vašák, CSc.
Ing. Jiří ŠimkaČeská zemědělská univerzita v Praze
