15.02.2013 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Doprava hlíz a výkonná linka příjmu

Sklizeň brambor, potažmo dalších plodin sklízených různými variantami vyorávacích nakladačů a bunkrových sklízečů vyžaduje rovněž výkonnou dopravu. Dopravní operace se při sklizni brambor zpravidla řeší prostřednictvím různých druhů traktorových souprav, oblast logistiky při větších vzdálenostech je otázkou nákladních automobilů a jejich souprav.

Zde se jedná o dopravu, obrazně řečeno, z pole až na dvůr zpracovatelských kapacit. Doprava však představuje pouze dílčí část a na tuto operaci nutně musí navazovat výkonná linka příjmu, respektive dalšího zpracování a skladování.
Výkonnou linkou se zde rozumí takový systém, který dostatečně kapacitně navazuje na používanou technologii sklizně. Zaměříme-li se na oblast mobilních technologií příjmu, dopravy a dalších systémů, ať již třídění, plnění palet či naskladňování odpovídajících kapacit, zjistíme, že se jedná o velmi variabilní řešení stavebnicové konstrukce, ať ji z pohledu jednotlivých strojů a zařízení, nebo z pohledu sestavování těchto celků.
Alespoň některá řešení z oblasti dopravy a mobilních skladovacích systémů si v krátkosti přiblížíme.

Vnitropodniková doprava
 
Vnitropodniková doprava je zpravidla záležitostí traktorových souprav, které se pohybují v kombinovaném provozu, a to jak na sklízených pozemcích, tak na obslužných a veřejných komunikacích. Proto je důležité, aby takováto dopravní technika minimálně poškozovala povrch pozemku a vynikala nízkým měrným tlakem.
Samozřejmě, že je zde rozdíl mezi řešením dopravy při sklizni vyorávacími nakladači, případně modely s mezizásobníkem, kdy se odvozní soupravy pohybují souběžně se sklizňovou technikou a jinak může být koncipován odvoz brambor od zásobníkových sklízečů, kdy k překládání dochází na souvratích, v ideálním případě se odvozní prostředek pohybuje pouze na obslužných komunikacích, a proto je možné využít jak klasické přívěsy a návěsy, tak nákladní automobily se silničními pneumatikami.
Důležitá je samozřejmě také celková kapacita odvozních prostředků, což platí zejména pro technologii využívající bunkrové sklízeče, přičemž platí, že kapacita odvozní soupravy by měla odpovídat celému násobku kapacity zásobníku, tzn. že kapacita návěsu, který obsluhuje dvouřádkový zásobníkový sklízeč s nosností násypky 6000 kg, by měla být například 12 000 až 18 000 kg.
Z hlediska konstrukce se vy­užívají zpravidla vanové návěsy, vícestranné návěsy, případně návěsy s výtlačným čelem a rovněž se setkáme se speciální dopravní technikou a nechybí ani různé typy traktorových a automobilových přívěsů. Zejména při sklizni konzumních odrůd a odrůd určených pro další potravinářské zpracování je nutné dbát na co nejnižší poškození hlíz. Proto se standardní modely dopravní techniky dodávají s různými typy výstelek pro minimalizaci poškození pádem, což snižuje na minimum mechanické poškození, které se negativně projevuje při následném skladování či například smažení a dalších úpravách.
Z hlediska kapacity se využívají moderní dvouosé a tříosé návěsy s nosností od 10 000 až 15 000 kg, kdy se klade důraz, jak již bylo zmíněno, na použité pneumatiky, které rozhodují o měrném tlaku, a zpravidla se setkáme s šířkami 550 – 650 mm a rozměrem disku 22,5´´ nebo 26,5´´. V případě těchto podvozků se setkáme s řiditelnou nebo pevnou nápravou. Za speciální modely návěsů lze označit provedení s vanovou korbou s nízkými bočnicemi, přičemž dostatečný ložný objem je dán především nadstandardní šířkou nástavby, čímž se minimalizuje výška pádu při překládání zásobníku či plnění polohovatelným dopravníkem vyorávacího nakladače. Takové speciální návěsy se kromě výše zmíněných podvozků dodávají také s pneumatikami o šířce okolo 700 mm, případně vyšší a rozměrem disku na úrovni 30,5´´. Tyto modely jsou zpravidla osazeny vanovou nástavbou určenou pro vyklápění na příjmové dopravníky technologických linek čištění, další separace a skladování.
Dalším speciálním dopravním prostředkem mohou být přívěsy a návěsy s centrálním podlahovým dopravníkem s tím, že jsou vybaveny nástavbou se šikmými stěnami, které zajišťují pozvolné sesýpání hlíz směrem do středu na dopravník, který pak umožňuje vyprazdňování ložného objemu.
Po krátkém exkurzu z oblasti dopravy se zaměříme v krátkosti na sestavení a základní modely příjmových stolů a následných skladovacích technologií.

Příjmové bunkry a dopravníky
 
Příjmový bunkr představuje vstupní bránu do celého systému separace, čistění, odhliňování či třídění a tyto příjmové bunkry jsou k dispozici s různou kapacitou a celkovou šířkou.
Vstupní šířka odpovídá zpravidla šířce ložného prostoru různých vanových návěsů a dosahuje zpravidla 2,5–3 m. Součástí konstrukce příjmového bunkru je podlahový dopravník různé konstrukce, který zajišťuje plynulý posuv hlíz nebo kořenové zeleniny. Rychlost pásu je nastavitelná, u moderních provedení plynuje a je tedy možné příjem materiálu přizpůsobit jeho povaze, tj. množství nečistot a příměsí apod.
Součástí příjmového stolu mohou být zpravidla jedna až dvě sekce třídicích segmentů, obvykle válců různé konstrukce – hladkých, spirálových či článkových, které mají za úkol již v první fázi oddělení například hrud, či drobných hlíz atd.
Pod těmito sekcemi je umístněn příčný dopravník, u kterého je možné obdobně jako v případě válců i příjmového pásu regulovat otáčky, opět v závislosti na možnostech průchodnosti celého systému tak, aby bylo zajištěno pokud možno optimální čištění, případě částečné třídění dané komodity. Vzhledem k tomu, že se v této fázi separují zejména hroudy a zemina, putují tyto příměsi díky spodnímu příčnému pásu zpravidla na další dopravník, který zajišťuje dopravu do prostoru dočasné skládky zeminy a příměsí, či je zajištěno plnění ložného prostoru dopravních prostředků, které dále zajišťují odvoz vyseparovaného materiálu.
Obdobné sekce, které zde slouží k základní separaci, mohou být dále zařazeny jako součást celé třídicí technologie a mohou být v počtu například dvou nebo tří stupňů, kdy každý stupeň separuje hlízy o určité velikosti, přičemž každá takováto třídicí sekce je opět doplněna příčným dopravníkem pro odvádění dané velikosti hlíz.
Na tyto dopravníky zase navazují další pásy, které mohou zajišťovat plnění sladovacích sekcí, mohou ústit do systému plnění palet či se díky nim opět mohou nakládat hlízy dané velikosti do ložných prostorů odvozních prostředků.
Systém třídění funguje na principu různých typů válců nebo se setkáme taktéž s tzv. mřížovým provedením třídicích segmentů.
Výše uvedené třídicí části se dodávají jako jednotlivé, samostatné články celé technologie a je možné je různě kombinovat a zaměňovat. Možností je rovněž zapojení do takovéto linky přebíracích stolů s pracovní plošinou pro obsluhu, která pak zajišťuje poměrně precizní a přesné odstraňování příměsí, poškozených či hnilobou napadených hlíz atd.
Součástí přebíracího stolu je obdobě jako v případě příjmového bunkru samotného různý typ ovládání, který umožňuje přizpůsobení rychlosti jednotlivých segmentů aktuálnímu stavu zpracovávaných hlíz nebo různých druhů kořenové zeleniny či cibulovin. Třídicí sekce pak mohou mít různou podobu i z pohledu způsobu jejich zařazení do celé technologie a také s ohledem na další směr toku materiálu.

Systémy naskladňování hlíz
 
Naskladňování hlíz může být vyřešeno v podstatě dvěma způsoby, a to volným skladování v odpovídajících prostorách s různým typem ventilace včetně řízeného klimatu nebo se může jednat o skladování hlíz prostřednictvím palet.
Pro druhý případ slouží různé systémy plnění palet, kdy je možné je opět zařazovat do celého technologického řetězce s tím, že tyto plniče se zařezují zpravidla za třídičky nebo přebírací stoly, neboť v paletách se skladují určité partie z hlediska velikosti hlíz a také z hlediska jejich kvality.
Stejně tak může být linka koncipována tak, že určité velikosti hlíz a ostatní část sklízené komodity putuje dopravníky dále do skladovacích hal nebo se opět plní ložný prostor odvozních prostředků a takové hlízy či jiné druhy zeleniny se odvážejí k dalšímu zpracování apod.
Naopak dopravníky určené pro plnění halových skladů jsou konstruovány tak, aby bylo možné plnit sklady v určitých vrstvách pro co nejefektivnější využití jejich kapacit. Takové dopravníky umožňují jak vertikální pohyb pásů, tak horizontální pohyb s tím, že díky moderním řídicím systémům je také možné automatické polohování v závislosti na postupném zaplňování skladovacích prostor.
Díky těmto systémům je možné vzájemné propojování jednotlivých článků celé technologie. Vzhledem k tomu, že se jedná o stacionární technologie umístněné uvnitř halových objektů, představuje zdroj jejich pohonu zejména elektrická energie a rovněž hydraulické systémy, opět ve spojení s elektromotory.

 

Ing. Filip Javorek
spolupracovník redakce týdeníku Zemědělec

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down