Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytuje mimo jiné dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh od roku 2005. Dotace jsou financovány z 50 procent z prostředků EU a z 50 procent z národních prostředků. Bližší informace nám poskytla, náměstkyně pro zemědělské komodity a zahraniční obchod SZIF Eva Sekerová.
Jaké finanční prostředky mohla ČR na tento program čerpat v minulosti a jaké má k dispozici pro letošní rok? Maximální výše celkových finančních prostředků je v rámci tříletých programů pro každý rok stanovená nařízením komise. Je limitovaná a nelze ji překročit. Výše je stanovena pro každý členský stát recipročně podle počtu evidovaných včelstev.
Nezdá se však, že by v souvislosti s finanční krizí byl rozpočet finančních prostředků na podporu včelařství výrazně ovlivněn. Pro první rok zavedení těchto dotací mohla ČR čerpat pouze maximálně 30,48 milionu korun. V roce 2010 to bylo již 56,38 milionu korun a pro letošní rok má ČR k dispozici již 62,65 milionu korun. Z těchto čísel je patrný naopak jejich výrazný nárůst.
Co se týká čerpání, tak mohu uvést následující. V prvním roce – 2005 byla dotace vyčerpána pouze ze 43 procent. Ve třetím roce prvního tříletého programu – v roce 2007 - to bylo již 71 procent a ČR se tak dostala na celoevropský průměr. Od roku 2008 však čerpají včelaři dotace již na 100 procent, což je důsledek pečlivé práce a trpělivé „osvěty“ ze strany Českého svazu včelařů (ČSV) a v neposlední řadě též důsledek mimořádně dobré spolupráce mezi naší institucí a tímto svazem. Z uváděných 48 tisíc včelařů je zhruba 97 procent organizováno právě v ČSV. Tito včelaři dostávají každý měsíc odborný časopis Včelařství, ve kterém jsou aktuálně informováni o možnostech a podmínkách získání dotací. Rovněž SZIF vydal svou metodickou příručku pro žadatele o podporu a naši pracovníci se aktivně zúčastňují seminářů a přednášek pro včelaře zaměřených na tuto tématiku. O dotaci si může prostřednictvím ČSV však zažádat každý včelař, bez ohledu na to, zda je či není členem této organizace.
Mohla byste připomenout, na jakou činnost včelaři mohou tuto dotaci získat? Fond poskytuje dotace v souladu s platným zněním nařízení vlády č. 197/2005 Sb., ve kterém je stanoven rozsah a podmínky pro získání dotace. Chovatelé včel mohou čerpat dotace prostřednictvím pěti základních opatření. Není to tak dávno, co včelaři utrpěli značnou újmu úhynem včelstev v důsledku zvýšeného výskytu varroázy. Vzhledem k tomu, že ochrana proti tomuto parazitovi je ze zákona povinná, poskytuje fond úhradu 70 procent vynaložených finančních prostředků na nákup léčiv každému včelaři. Další významnou podporu dostávají chovatelé včelích matek v rámci šlechtitelského programu. Na pořízení vybraných technických zařízení a pomůcek je poskytována dotace až do výše 50 procent jejich pořizovací hodnoty. Další podpory se poskytují na rozbory medu, pořízení nových úlů pro začínající včelaře nebo pro včelaře, kterým včely uhynuly v důsledku nakažlivého onemocnění.
Včelaři se tedy zatím nemusejí obávat toho, že by v důsledku snížení dotací museli svoji činnost omezovat? Pro nový tříletý program podpory včelařství, který začal v letošním roce, stanovila Evropská komise pro každý členský stát na každý rok maximální finanční částky v eurech, které mohou být na včelařské dotace vyplaceny. Pro ČR se konkrétně jedná o následující částky: pro letošní rok je to 2,5 milionu eur, pro příští rok 2,576 milionu eur a pro rok 2013 již 2, 633 milionu eur. Z této částky, jak jsem se již zmínila v úvodu, je nezbytné polovinu poskytnout ze státního rozpočtu ČR, neboť národní kofinancování je podmínkou pro získání finančních prostředků z evropských fondů. Pro nejbližší období tedy obavy ze snížení podpor a tím omezení chovu včel nehrozí.
Závěrem bych ještě zmínila, že ČR má sice dlouhodobě vyšší výrobu medu než vlastní spotřebu, avšak celá EU má výrazný deficit mezi výrobou a spotřebou tohoto produktu. Deficit je vykrýván dovozem levných medů ze třetích zemí, které v mnoha případech nedosahují kvalitativní parametry českého medu a jak bylo již v minulosti opakovaně zjištěno kontrolními institucemi nedosahují v některých případech ani parametrů nezbytných pro bezpečnou konzumaci člověkem. Proto zde existuje prostor pro uplatnění kvalitního českého medu na trhu EU. A navíc celý dotační program, o kterém jsem hovořila, nelze chápat pouze jako podporu produkce medu, neboť včely mají v přírodě hlavní a nezastupitelné místo jako opylovatelky kulturních i planě rostoucích rostlin a bez této jejich činnosti by dokonce desítky rostlinných druhů vyhynuly, neboť včela je jejich výlučným nebo převážným opylovatelem.
