04.03.2011 | 09:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dotace nestačila pojistný trh oživit

Přestože se finanční příspěvek na zemědělské pojištění v roce 2009 výrazně zvýšil, celkově předepsané pojistné se meziročně snížilo o dvanáct procent. Pokles byl zaznamenán jak u pojištění plodin, tak u pojištění zvířat. Úbytek předepsaného pojistného zaznamenali tři zavedení domácí pojistitelé na českém trhu, zatímco kratší dobu u nás působící rakouská pojišťovna ho zvýšila. Zvýšení dotací bylo totiž oznámeno až ve druhé polovině roku, kdy nemohlo už ovlivnit sjednaný rozsah pojištění v roce 2009. Více zřejmě ukážou až komplexní údaje za loňský rok. Škodní průběh v roce 2009 byl proti předchozímu roku nadprůměrný, což se nepříznivě podepsalo na kontě pojišťoven.

Pokud budeme vycházet z poslední komplexní analýzy trhu v zemědělském pojištění, kterou vypracovala Ing. Alice Picková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, musíme se vrátit do roku 2009. Aktuální údaje za rok 2010 by měly být k dispozici asi v březnu. „Prozatím se zdá, že se situace v předepsaném pojistném za zemědělské pojištění v roce 2010 proti minulému roku nijak dramaticky nezměnila. Lze předpokládat, že škodní průběh roku 2010 byl ve srovnání s rokem 2009 příznivější,“ odhaduje loňské výsledky Ing. Václav Vilhelm, CSc., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.
Pojištění plodin a hospodářských zvířat zemědělským podnikatelům nabízeli v roce 2009 stále čtyři pojistitelé – Česká pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., a Agra pojišťovna, organizační složka pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, VVaG. Převratné změny v podílu jednotlivých pojišťoven podle předepsaného pojistného ve srovnání s rokem 2008 neproběhly. Dominantní pozici si dál držela Česká pojišťovna se 72,2 %, proti roku 2008 ztratila 1,8 procenta, ovšem ve srovnání s rokem 2007 už 9,7 procenta. Suma předepsaného pojistného klesla v roce 2009 o 0,7 procentního bodu u pojišťovny Generali a jen nepatrně – o desetinu procentního bodu, u Hasičské vzájemné pojišťovny. Úbytek na kontu všech tří zmíněných pojišťoven se změnil v plus u Agra pojišťovny, která si předepsala pojistné meziročně vyšší o 2,5 procenta (graf 1).
Stoupající předepsané pojistné u Agra pojišťovny lze zdůvodnit tím, že na český trh vstoupila oficiálně až v říjnu roku 2006. Je tedy pochopitelné, že své klienty stále získává, třeba i na úkor ostatních pojišťoven.
Uvedené pojišťovny s výjimkou Agra pojišťovny jsou členy České asociace pojišťoven.

Nižší předepsané pojistné

Všechny pojišťovací instituce nabízely pojistné produkty a jejich kombinace pro komodity rostlinné výroby a hospodářská zvířata podle svých konkrétních pojistných podmínek, které kryjí převážnou část klimatických a nákazových rizik vyskytujících se v České republice. Bez možnosti pojistného krytí však stále zůstávají nepojistitelná rizika, k nimž v České republice patří především sucho.
Celkově zemědělské pojištění, respektive předepsané pojistné, nedopadlo v roce 2009 proti předchozímu roku moc příznivě.
Namísto očekávaného růstu se u členů České asociace pojišťoven snížilo o dvanáct procent (tabulka 1). Vliv na to má pokles pojištění plodin o třináct procent a pojištění zvířat téměř o deset procent, rozvádí v analýze Ing. Picková.

Vyšší dotace

Poprvé v roce 2009 byla zemědělským podnikům a podnikatelům poskytnuta podpora v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) až do výše 50 % z prokázaných nákladů na pojištění plodin, což představuje proti roku 2008 zvýšení o 15 % a až do výše 50 % nákladů na pojištění speciálních plodin. Stoupla také podpora z prokázaných nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných onemocnění z 20 % (v roce 2008) na 50 % (roce 2009).
Všechny čtyři pojišťovací instituce měly uzavřenou smlouvu s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem na podporu a uhrazení části nákladů na pojistné v roce 2009.
Jak připomněla Ing. Picková v analýze, systém podpory zemědělského pojištění se musel přizpůsobit požadavkům Evropské unie. Od roku 2007 se státní podpora pojištění vztahuje pouze na malé a střední podniky a nemůže být poskytnuta podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů. Objem a úroveň státní podpory pojištění rostlinných komodit a hospodářských zvířat v jednotlivých letech od roku 2005 pravidelně narůstá (graf 2). Přestože dotace stouply z 331 milionů korun v roce 2008 na 445 milionů korun v roce 2009, předepsané pojistné se snížilo. „Vliv na pokles pojistného měl především cenový vývoj zemědělských komodit. Zatímco začátkem roku 2008 byly ceny velmi vysoké a jejich úroveň se promítla i do cen pojišťovaných plodin a zvířat v pojistných smlouvách, na jaře 2009 byla situace pro zemědělce daleko méně příznivá, což se jistě odrazilo i ve sjednávaných cenách pojišťované produkce,“ vysvětlil Ing. Vilhelm.
„Rozsah pojištění plodin a zvířat pro daný rok sjednávají zemědělci s pojišťovnou zpravidla v prvních měsících roku, obvykle do začátku vegetační sezóny. Zvýšení dotací na 50 % uhrazeného pojistného za pojištění plodin a hospodářských zvířat v roce 2009 bylo oznámeno až po skončení sklizně nejdůležitějších plodin a zároveň v době, kdy se mnohé podniky nacházely často ve složité ekonomické situaci. To znamenalo finanční přínos pro pojištěné zemědělské podniky, ale reálně již nemohlo ovlivnit sjednaný rozsah pojištění pro rok 2009. Zda zvýšení dotace vedlo i k širšímu rozsahu sjednaného pojištění plodin nebo hospodářských zvířat, ukáží až výsledky za rok 2010,“ upřesnil Ing. Vilhelm.

Propojištěnost stagnovala

Výměra půdy kryté pojištěním se podle Ing. Pickové v roce 2009 zvýšila v meziročním srovnání pouze o necelé procento (tab. 3). Propojištěnost plodin stagnovala na úrovni loňského roku, což představuje zhruba 45 %. Propojištěnost hospodářských zvířat se v průměru dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %. „Zajímavé je, že propojištěnost vztažená k údajům veřejného registru půdy LPIS vychází téměř na 55 procent ve srovnání s údaji Českého ústavu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), kdy přesahuje 45 procent,“ doplnil Ing. Vilhelm. Údaj LPIS považuje za vhodnější, neboť se vztahuje k evidovaným uživatelům zemědělské půdy (tab. 4). (Poznámka: LPIS funguje jako referenční báze obsahující mimo jiné geografická data, která jsou základem pro platby na plochu.)
Na úroveň pojištění bude mít vliv obava zemědělských podnikatelů z působení klimatických změn, respektive z častějších a prudších změn počasí, ale i úroveň podpory, očekává Ing. Picková. Nicméně doposud se propojištěnost plodin v ČR nezvyšuje a nedosahuje úrovně například sousedního Rakouska.

Škodní průběh nadprůměrný

Škodní průběh v roce 2009 se jevil proti roku 2008 jako nadprůměrný. Z klimatických rizik se velice významně projevily zejména bouře s krupobitím, přívalové deště a vichřice prakticky po celém území republiky, hodnotí v analýze Ing. Picková. „Počty a výše škod na plodinách zaznamenaly u všech pojišťoven jedny z nejhorších výsledků v historii pojišťování plodin. První krupobitní škody byly již v dubnu, největší pak v červenci a srpnu. Koncem června byla zasažena lokálně oblast severní Moravy a jižních Čech krátkou záplavou, která způsobila další škody na plodinách i na zvířatech,“ upřesnila.
Škodní průběh v roce 2009 se zhoršil téměř o 60 procent proti roku 2008, neboť pojistné plnění převýšilo předepsané pojistné. Podle studie nepomohla k zabránění poklesu pojistného ani rozšířená nabídka pojišťovacích institucí, které reagovaly na změny ve struktuře zemědělské výroby, ani zvýšená podpora, zejména hospodářských zvířat. Výsledkem bylo, že se objem pojistného v zemědělském pojištění v roce 2009 snížil. Ing. Picková to považuje za důsledek prudkého poklesu cen zemědělských komodit a hospodářské recese, která se projevuje v ekonomice zemědělských podniků od konce roku 2008 a negativně zasahuje do finanční situace podnikatelů v zemědělství.
„Vzhledem k turbulentním změnám v charakteru počasí, ale i s přihlédnutím k silně omezené možnosti ad hoc státní pomoci je nanejvýš nutné vážně se zabývat zřízením fondu nepojistitelných rizik, který by výrazně omezil nutnost jednorázových státních podpor v případě významné živelní pohromy,“ doporučuje v závěru analýzy za rok 2009 Ing. Picková. Tento fond se nepodařilo realizovat až do dnešní doby. 

 

Klíčové informace

– Celkově zemědělské pojištění, tedy předepsané pojistné, se v roce 2009 snížilo o 12 %. Vliv na to má pokles pojištění plodin o 13 % a pojištění zvířat téměř o 10 %.
– Propojištěnost plodin v roce 2009 stagnovala na úrovni roku předchozího, tedy na 45 procentech. Propojištěnost hospodářských zvířat se v průměru dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %.
– Škodní průběh v roce 2009 byl ve srovnání s rokem 2008 výrazně vyšší
.

 

Eva Seifertová

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down