Postup ptačí chřipky má již hluboké dopady na drůbežářství v Evropské unii a zprostředkovaně ovlivňuje i český trh. Strach spotřebitelů z nákazy požívaným masem, jakkoliv neodůvodněný, v řadě zemí prudce snižuje prodej drůbežího, zejména kuřat, a ceny střemhlav klesají. Analytici prozatím odhadují ztráty odvětví již na 300 milionů eur (8,5 miliardy Kč) měsíčně a doporučují rázné adaptační kroky v čele s omezením produkce.
Sektor s více než půl milionem zaměstnanců produkuje v EU 11 milionů tun masa ročně a jeho obrat činí asi 20 miliard eur. Podle Organizace Spojených národů pro potravinářství a výživu (FAO) se letos spotřeba drůbežího v EU sníží kvůli obavám z ptačí chřipky o 11 procent.
Tento týden naznačí postup Bruselu v této krizi zemědělská komisařka Mariann Fischerová-Bölová. „Velký počet členských států zaznamenal v důsledku současné situace kolem viru H5N1 a paniky spotřebitelů dramatický pokles spotřeby drůbežího,“ řekl tento týden agentuře Reuters jeden z diplomatů EU. Přitom zdravotní experti zdůrazňují, že k likvidaci viru stačí tepelná úprava již při 70 stupních Celsia.
Největším evropským producentem je Francie s produkcí 1,9 milionu tun. Kvůli obavám z ptačí chřipky nyní francouzské drůbežářství ztrácí 40 milionů eur měsíčně, především proto, že částečně nebo úplně již francouzský dovoz drůbežího zastavilo 58 zemí mimo EU.
Ve druhém březnovém týdnu byl domácí prodej drůbeže ve Francii meziročně nižší o 10-15 procent. Pokles se tak zmírnil ze 30procentního tempa z přelomu února a března.
Britský trh, druhý největší v EU, je zatím relativně stabilní, velkoobchodní ceny však na konci února spadly o 50 procent v důsledku vlny dovozů z Francie, uvedl britský Národní svaz farmářů.
Německo zaznamenává kvůli ptačí chřipce pokles poptávky o 20 procent pod normální úroveň, uvádějí údaje asociace ZDG. Ta celkovou ztrátu sektoru od loňského podzimu odhaduje na více než 140 milionů eur.
Naprostá panika zato propukla na italském trhu, kde drůbežáři produkují 1,1 milionu tun drůbežího masa ročně. Od nálezu viru v labutích na jihu země spadla spotřeba kuřecího o plných 70 procent a místní drůbežářské podniky musely propustit na 30.000 lidí. Podobně dopadá Řecko, kde od únorového zjištění viru klesl prodej drůbeže o 80 procent. Také ve Španělsku je situace vážnější a producenti zde hlásí propady prodeje až o 50 procent.
V Polsku klesá poptávka po drůbežím od loňského října, producenti se to však snaží vyrovnat zvýšeným exportem do EU, mimo jiné i na dosud nezasažený český trh. Polský export jen loni vzrostl o zhruba 40 procent. V Maďarsku odbyt drůbeže klesl o 15-20 procent od třetí únorové dekády, kdy byl virus ptačí chřipky potvrzen u mrtvé labutě. Na Slovensku je znát pokles poptávky po drůbežím mase již od loňského října.
Česká republika je jedinou zemí střední Evropy, kde se ptačí chřipka u divokých ptáků ani drůbeže dosud neobjevila, a poptávka tak zde zůstala stabilní. Šíření nemoci v okolních státech se však již promítá na domácím trhu stlačováním cen drůbežího masa obchodními sítěmi,. Ty využívají přílivu levných přebytků z jiných zemí EU, říkají domácí producenti a chovatelé. Drůbeží maso je v Česku v posledních letech stále populárnější a jeho spotřeba vzrostla na loňských zhruba 25 kilogramů na osobu za rok, tedy asi dva kilogramy nad průměr EU, ze zhruba 13 kg na počátku 90. let.
Experti v této situaci doporučují v EU radikální změny, které sektoru umožní přežít. Na prvním místě je podle nich nutné na propad poptávky reagovat omezením produkce. Podobnou adaptaci doporučují i činitelé Evropské komise, třebaže Brusel zváží, zda uvolní přísná pravidla a povolí vládám poskytnout odvětví zvýšenou státní pomoc.
Fischerová-Bölová minulý měsíc ministrům zemědělství EU řekla, že komise zváží „výjimečná opatření“ jen v případě narušení trhů v důsledku omezení přeshraničního pohybu drůbežího. Komise může podpořit tržní ceny zatím jen exportními subvencemi, které také od ledna postupně rostou.
V pondělí by komisařka měla ministry seznámit s možnostmi jiných způsobů řešení situace a činitelé komise připustili určité uvolnění pravidel státní pomoci. To požadují především Francie a Itálie, kde jsou ztráty nejvyšší.
„Dojde k určitému vyjasnění ohledně státní pomoci. Přednost by však mělo mít omezení produkce kuřat, nikoli jejich skupování z trhu,“ řekl k možnosti státních intervenčních nákupů jeden z činovníků komise. Podle něho by drůbežářství mělo být schopno snížit produkci rychleji než například chovatelé hovězího dobytka, kde je výrobní cyklus delší.
Legislativa EU počítá pouze s kompenzacemi farmářů, kteří jsou nuceni vybíjet drůbež a dezinfikovat farmy v případě propuknutí nakažlivé nemoci. Neumožňuje však krýt ztráty vzniklé v důsledku propadu spotřebitelské poptávky.
„Odvětví musí vyjít vstříc nové realitě. Firmy se budou muset s virem naučit žít,“ řekl expert na živočišnou produkci u banky Rabobank Nan-Dirk Mulder. Rozšiřování viru H5N1 v Evropě prostřednictvím tažných ptáků stěhujících se z Afriky, kde se nová nemoc možná stane endemickou, podle expertů znamená, že virus může v Evropě přetrvat řadu let.
Mulder například chovatelům doporučuje vstupovat na ostatní sektory masného trhu. „Musí být co nejpružnější a stát se producenty více druhů masa. To znamená, že jestliže ceny kuřat klesnou, budou moci těžit z růstu prodeje jiného masa,“ řekl analytik Rabobank.
Pokud ptačí chřipka v EU zakoření, pak bude zákaz dovozu drůbeže z EU ještě širší než teď a ohrozí export, který dosahuje milionu tun ročně. Hlavními exportními trhy EU jsou Rusko, Ukrajina a Saúdská Arábie.
„Dochází již k přebytku nabídky. Řada firem zmrazuje produkci. Podle našeho odhadu již celé evropské drůbežářství ztrácí 300 milionů eur měsíčně,“ řekl Mulder.
Další možností adaptace je geografické rozšíření produkce do míst nezasažených nákazou. Za nejúčinnější krátkodobé řešení však analytici pokládají omezení produkce a vyrovnání nabídky a poptávky. „Je zcela nezbytné snížit produkci a tím vzpružit trh. To je snazší u drůbeže než u jiné živočišné produkce, protože výrobní cyklus je zde jen šest týdnů,“ řekl Mulder.
